sb157-05 0..8296

572

Včela (místy včala), včelka, včelička,
včelinka, y, včelice, e, f., apis, die Biene.
V. místo bčela, strb. bBčela (bučeti). Šf.,
Gb. Hl. 93. Dle jiných od vuk (vučeti), vz
-ela, Bž. 227. V již. Čech. fčíla, v Písecku
místy včála. Kts. V. = hmyz z řádu žilno-
křídlých. Vz S. N. V. obecná, apis melifica,
zednická, chalicodoma muraria. Vz Frč. 170.,
172. V. hrabavá (andrena), zední (antho-
phora parietina), čalounická (megachile). Vz
Schd. II. 513. Včela domácí n. medonosná,
dělná, robotná. D. V. úlové (domácí), br-
tové (lesní, divoké), Jg., vlaské (bez ža-
hadel), mdlé, Šp., zední, megachile muraria.
Zl. klasy 1856. č. 10. V.: královna n. matka
(jediná samička), trubci (samci), dělnice n.
pracovnice n. plástnice. Jhl., S. N. Roj prvák,
potom druhák, třeťák atd.; roje od letoš-
ních rojů slovou paroje n. panenské. Vz
S. N. Včely bezmateřelé (bez matky). Na
Zlínsku. Brt. Podřezač, přehlížitel včel,
včelař; plod, červ, chomáč včel; včelolupič;
pytel na včely (včelochytka), včelní ruka-
vice; včelařská kukle, čepice; špalek, brť,
klát, kláď: slaměný, dzieřoňák; včeličí mor;
prázdná buňka = souš; míhání, hemžení
včel; podřez včel; včely umřely; včely po-
debrati, vybubnovati, podkuřovati, pod-
métati, opatrovati, hlídati. Šp. Zemřelý plod:
shnilotina, shnilina, shnilý n. zkažený plod
nebo červ; nemoc tato: shnilina, shnilotina
plodu n. červa. Šp. V. bzučí, Pt., vučí,
bručí. Kom. Včely plásty medu dělají, roje
jako nové osady vypouštějí. Kom. V. pra-
covité med sbírají, snášejí. D. V. přehlížeti,
podřezávati. V. žihadlem štípe, píchá. Žluva
jest včelám záhubná. Us. (Jg. ). Jsou jako
včely bez matky aneb ovce bez pastýře.
Solf. Včeličí mol. Šp. či včelenky brňá, či
mia milý volá? Sš. P. 339. Poněvadž se na
tebe všickni jako včely ssuli. BR. II. 376. a.
Včely před deštěm vyléhají z úlů (kupí se
kolem česna). Us. Tč. Včela ze hněvu a
pomsty někoho uštíkajíc žehadlo ztrácí a
druhdy se i života zbavuje; David nepřá-
tely své včelám připodobňuje, an dí: Ob-
kličily mne včely. Sš. II. 122. (Hý. ). V.
umírá; včely po-, vymřely. Us. Brt. V-ly
sa prášíja (vorspielen). Na Zlínsku. Brt.
Včely na jaře přehlížeti a med zbylý z úlů
vybírati; včely podporovati (medu jim při-
dávati). Us. Tam mu zavadzal jeden suchý
peň a ten byl plnučičký plný včelami. Dbš.
Sl. pov. I. 430. Poslau by som posla, tu
malú včelôčku. Sl. ps. 170. Petran vzal včely
osmnáctery v dluhu panském. NB. Tč. 264.
Vlkova byla našla první roj těch včel a od
toho roje ty včely vzplodily sě, kteréž
Petral pobral. Ib. 264. Dyby mi tak bylo,
jako, synečku, tobě, já bych chodila jak
ryba po vodě, včela po včelínku. Brt. Ps.
7. Lupla mě v. z rána ve včelínku, dyž sem
žala drobnú dětelinku. Čes. mor. ps. 62.
My medu nemáme, my včel nechováme. Sš.
P. 463. Poctivou pannu včelička neštípne.
Mus. 1853. 474. Čo nasbírá v. za deň, to
v noci nestroví. Na Slov. Tč. Lidé se ra-
dují létu a včelka květu. Dch. Komu v. za
uchem lítá, ten se omítá. Pk. Čmel bzučí
jako v. Ve Slez. Šd. Ženci na pole, včely

z pole. Er. P. 85., Č. Jako včely se mo-
tají. Bern., Č. Mezi včely nedmýchej. Ros.,
Šp. Od včely med, od hada jed. Ros., Č.
Čím více se člověk včel choulí, tím více
j se za ním sypou. Vz Nepřítel. Jg., D. Bez
matky včeličky, ztracené dětičky; Včely,
rybníky, ovce zmohou i schudnou lehce;
Na zimu sto včel za vídenský, na jaře jedna
za krejcar; Skoupě kdo včely přehlíží (moc
medu jim ubírá), sám ve škodu se pohříží.
Šp. Člověk po světě jako v. po květě. Šd.
Na pěkný kvítek i v. letí (= krása se líbí).
Šd. Keď v. sladkosti sbírá, po kvitečkách
lítá: tak dobrý z příkladních ludí mravy
sebe (= sobě) chytá. Na Slov. Tč. Vyle-
tují-li včely hned časně z rána z úlů a ne-
vzdaluií-li se, bude téhož dne pršeti. Tč.
Co činiti, aby včely hodně se rojily a aby
neštípaly? Vz Mus. 1854. 551. Co činiti, aby
včely po smrti hospodářově neumřely? Vz
Mus. 1853. 483. Potká-li v zimě včely ně-
jaké neštěstí (zahynou-li ku př. ), přijde
v létě neštěstí i na lidi. Kda. O dalších po
věrách včel se týkajících vz Mus. 1853. 489.

— Vz Hmyz, Roj Včelí.

Včelák, a, m. = včelař. Na Slov. —V.,
osob. jm.

Včelaňka, y, f. = bylina, die Melisse.
Ms. ovc.

Včelař, e, m., der Bienenzüchter, -mann,
-meister, -wirth, Imker, Zeidler, Zeidel-
meister. Kom. J. 394. V. pěstuje, ošetřuje
atd. včely. Vz Včela. Které zvíře bylo by
rádo včelařem? Medvěd. Šd. Vz Nástroje
pro včelaře. — V. = krutihlav, der Wende-
hals. Us. Kal.

Včelařiti, il, ení, Bienenzucht treiben.

— kde. Zdařile ve včelínu v-il. Let. Mt.
sl. IX. 2. 113.

Včelařka, y, f., die Bienenzüchterin,
Zeidlerin. Jg.

Včelařský, Bienenzucht-. V. spolek. Us.
Dch.

Včelařství, n. = včelařské umění, cho-
vání včel, die Bienenzucht. V-ím se zaná-
šeti, se živiti. Jg. V. a chmelařství taktéž
náleželo k hospodářství. Ddk. IV. 140. Vz
KP. III. 296., S. N. Dějepis českého vče-
lařství vz S. N. II. 315. O v. u Římanů vz
Vlšk. 106.

Včelesno, a, n. = ve hvozdě zděná trouba
ze zadního konce peci vstupující, die Sauge,
Hölle in der Malzdörre. D.

Včelí přirození, Bienen-. Rad. Zv. V.
dílo, der Waben. Ktk. V. červ a) krúcený
= zasedlý (ve vajíčku), b) bršený (včelka
vylehlá). Us. Na Zlínsku. Brt. (Šd. ).

Včelice, e, f., vz Včela.

Včelička, y, f., vz Včela.

Včeliční, Bienen-. V. práce, váhavá. Zlob.

1. Včelín, u, m. = včelník, 2., der Bienen-
garten, das Bienenhaus. Na Mor. a Slov.
Vz Včela.

2. Včelín, u, m. = vůbec malá pozem-
nosť, zahrada, chalupnická polnosť. U. Val.
Meziř. Tč.

3. Včelín, a, m., myslivna u Kojetína.
Tč.

4. Včelín, a, m., něm. Wčelin, samota u
Velešína. PL. — V. = luka u Piňovic. Pk.