Předchozí (572)  Strana:573  Další (574) |
|
|||
573
|
|||
|
|||
Včelina, y, f. = hrec k podkuřování
včel, kouřník, Topf zum Räuchern. Us. Včelinec, nce, m. = včelín, das Bienen-
haus. Byl jest z jich v-ce, einer der Ihrigen. Bart. Pohľadajú každý v. každého včelara dvaraz do roka. Dbš. Obč. sl. 100. — V., stráň ve sloven. Gemarsku. Let. Mt. sl. IX. 2. 33. Včelínek, nku, m. = včelín. Chodila po
v-nku, trhala jatelinku. Brt. P. 72. Včelka, vz Včela. — V. = čmelík, mor.
včelka, slov. švehla, die Hühnerlaus. Včelna, y, f. = včelnice. Nadal je ně-
kolika v-nami v Otěhřibech. Ddk. V. 35. Včelná, é, f., něm. Kolíne, ves u Vim-
berka. PL. Včelnatý, bienenreich.
Včelné, ého, n., der Zeidelzins. Šm.
Včelní = včelám náležející, Bienen-. V.
koš, mol, D., červ, matka, chumel n. roj, V., úl. Aqu. V. roje, které padly před sv. Janem Kř., jsou nejlepší. Tč. Vz Včela. — V. hrádek, Bienenburg, samota u Jílového. PL. Včelnice, e, f. = úl; též místo, kde se
včely chovají, včelník. Jg. — V., Wčelnitz, ves u Jindř. Hradce. PL. Vz S. N. — V. řeka. Arch. II. 315. (Šd. ). Včelnička, y, f., das Bienenthal, ves u
Kamenice n. L. PL. 1. Včelník, a, m. = včelař, 1107., V.;
2. žluva, pták, der Bienenspecht. Bern. 2. Včelník, u, m. = včelnice, včelín.
3. Včelník, u, m. = dračí hlava, draco-
cephalum, der Drachenkopf. V. moldavský, d. moldavicum, kanarský, d. canariense. Rstp. 1180., Čl. Kv. 257., Slb. 331., FB. 62., S. N. 4. Včelník, u, m. = dubravník, rojovník,
matečník, melissa, marule, marulka, meduňka, medunice, meduň lékařská, melissa officinalis, die Melisse. Rstp. 1178., Čl. Kv. 255., Fb. 61. Včelný = včelní. A toho jest vyměřeno
65 lánóv i se dvěma zahradama včelnýma. Arch. II. 315. 1. Včelojed, a, m., pernis apivorus, sokol.
Vz Frč. 362. 2. Včelojed, a, m. = včelní mol, der
Immenwolf, pol. L. Včelolupič, e, m., der Bienendieb.
Včelovitý, bienenartig. V. hmyzi, antho-
phila, die Blumenwespen. Nz. Včeložrout, a, m., der Immenvogel. Vz
Vlha. Rk. Včelstvo, a, n. = včely, die Bienen.
Včepiti, il, en, ení, včepovati = hlubokým
zachycením vložiti, einzapfen. Kln. Včepní peníze, v horn. peníze po zapla-
cení výloh přebývající. Am., Pam. kut. Včera, na Mor. místy i včéra a včeraj
(Brt. ), včíra (Háj. ), ve Slez. včeraj a vče- rajky (Šd. ), gestern, adv. Včera m. večera a to místo vBčera, kde b původní a zastu- puje; litev. vakar. Schl. Dle Prk. (ve Studii o dat. 16. ) jest v. lokal sg. jako doma; úpl- nější koncovka -âi uchovala se v mor. lo- kalu včeraj (Sš. P. 9. ), z ní pak vyvinulo se ai (ê). Vz Doma. On v. v noci dlouho bděl. To se v. stalo. Kom. Ne v. jest před houserem běhal. Prov. Ode včera, ode |
včíra. Us. Jg. Pověz mi, synečku, kdes v.
večír byl? Galanečko moja enom na pro- tivá; Včeras byla matičena (= matčina) a dneska juž se (jsi) moja žena. Sš. P. 310., 798. (Tč. ) Včera týden pohřeb měla. Brt. S. 23. To jsem řekl včera (v. jsem to při- sliboval, ale dnes už ne). Us. Dbvr. Mnozí sú dněs ve věčnosti, kteří žili včera. Us. Tč. Přiepis, kterýžs mi poslal, v. tepruv po obědě jest mi přinesen; V. v samý večer přijel jest služebník mój. Arch. II. 35., IV. 410. V. večer okolo dvou hodin na noc do Prahy jsem přijel. Žer. 1591. Včera a před vče- rajším dnem. Bj. Přišly, aby ohledaly hrob, to jako v. večer. Hus. II. 135. Včeraj, vz Fčera.
Včerajky, vz Včera.
Včerajšek, šku, m. = včerejšek. Na Mor.
a Slov. a ve Slez. Před včerajškem. Šd., Tč. Vz Včerajší, Včerejšek. Včerajší = včerejší. Vz Včerejší, Vče-
rajšek. Tá sa ho opýtá: Že či bola dobrá tá včerajšia večera? Dbš. Sl. pov. I. 231. Tisíc let před tvýma očima jako den vče- rajší, jenž jest minul. Hus II. 178. Včeraly, dle Dolany, něm. Wčeral, vos
u Uher. Hradiště. Včerejšek, ška, m. = včerejší den, der
gestrige Tag. Od v-ka. Us. Na v-k jsme přijeli. Předv-kem. Jg. Od v-ška voda padá; Od v-ka jsem ještě nic nejedl. Us. Tč. To je ještě ze v-ška. Us. Dch. Do v-ška byl úplně zdráv. Us. Tč. Včerejšek není dnešek. Tč. Honí se za včerejškem (je blázen). Us. Včerejší lépe než: včeřejší, ač máme:
zejtřejší, der gestrige Tag. Zbytky v-ší ve- čeře. Ddk. II. 230. V. den. Hledá v-ho dne (= hledá, čeho nalézti nelze. Někde při- dávají: a on minul. ) Vz Ztřeštěný. Prov. V. noc. D. Cos včerejší (n.: Cos včera při- šel? — Vz Hloupý)? Ros., Č. Vdyť nejsem v. ! Bern. Vz Nynější. Včerejšní = včerejší. U Turn. Zl.
Včerom, za včerom = včera. Ktorie že
ste šitko boli na tej svadbe za včerom? Na Slov. Sd. Včerpati, einschöpfen. — co odkud
kam. Z hrnce do hrnce vodu v. Us. Tč. Včesati; včesnouti (včísnouti), snul a sl,
ut, utí; včesávati, včesovati. Ros. — co kam odkud: vlasy na čelo, za ucho, s čela. Tč. Včeť = včíti. Na Slov. Ssk.
Včetně = v to počítaje, v to pojímaje,
v to zahrnuje, einschliesslich, inklusiv. J. tr., Nz., Šim. 11., 48. Od r. 1159. až do r. 1177. včetně vyskytuje se v listinách Kunrat. Ddk. III. 292. Může zajisté částice až buď včetně, buď výlučně vzata býti. Sš. I. 142. (Hý. ). Včíhnouti, hnul a hl, uti = vjíti, hin-
einkommen. Ros. Včile, včil, komp. včileji; přehlasováním
z v čule. — V. = rychle, bystře (ale v tomto smyslu se ho už neužívá), rasch, schnell. Ovoce včile dospělo. Výb. I. 171. V. nebo včul m.: v čile vyskýtajícího se v EZ. ve smyslu rychle, nebo m.: v čulě, lokalu to s předložkou v od neurčitého adj. čul, a, o, přehlaseně čil, a, o, pošlého ze slovesa čiji — číti. Ht. Zv. 63. — V., včilej, včilkaj, včilky, včilka, včile, včilejc, včilek = nyní, |
||
|
|||
Předchozí (572)  Strana:573  Další (574) |