sb157-05 0..8296

573

Včelina, y, f. = hrec k podkuřování
včel, kouřník, Topf zum Räuchern. Us.

Včelinec, nce, m. = včelín, das Bienen-
haus. Byl jest z jich v-ce, einer der Ihrigen.
Bart. Pohľadajú každý v. každého včelara
dvaraz do roka. Dbš. Obč. sl. 100. — V.,
stráň ve sloven. Gemarsku. Let. Mt. sl. IX.
2. 33.

Včelínek, nku, m. = včelín. Chodila po
v-nku, trhala jatelinku. Brt. P. 72.

Včelka, vz Včela. — V. = čmelík, mor.
včelka, slov. švehla, die Hühnerlaus.

Včelna, y, f. = včelnice. Nadal je ně-
kolika v-nami v Otěhřibech. Ddk. V. 35.

Včelná, é, f., něm. Kolíne, ves u Vim-
berka. PL.

Včelnatý, bienenreich.

Včelné, ého, n., der Zeidelzins. Šm.

Včelní = včelám náležející, Bienen-. V.
koš, mol, D., červ, matka, chumel n. roj,
V., úl. Aqu. V. roje, které padly před sv.
Janem Kř., jsou nejlepší. Tč. Vz Včela. —
V. hrádek, Bienenburg, samota u Jílového.
PL.

Včelnice, e, f. = úl; též místo, kde se
včely chovají, včelník. Jg. — V., Wčelnitz,
ves u Jindř. Hradce. PL. Vz S. N. — V.
řeka. Arch. II. 315. (Šd. ).

Včelnička, y, f., das Bienenthal, ves u
Kamenice n. L. PL.

1. Včelník, a, m. = včelař, 1107., V.;
2. žluva, pták, der Bienenspecht. Bern.

2. Včelník, u, m. = včelnice, včelín.

3. Včelník, u, m. = dračí hlava, draco-
cephalum, der Drachenkopf. V. moldavský,
d. moldavicum, kanarský, d. canariense. Rstp.
1180., Čl. Kv. 257., Slb. 331., FB. 62., S. N.

4. Včelník, u, m. = dubravník, rojovník,
matečník, melissa, marule, marulka, meduňka,
medunice, meduň lékařská, melissa officinalis,
die Melisse. Rstp. 1178., Čl. Kv. 255., Fb.
61.

Včelný = včelní. A toho jest vyměřeno
65 lánóv i se dvěma zahradama včelnýma.
Arch. II. 315.

1. Včelojed, a, m., pernis apivorus, sokol.
Vz Frč. 362.

2. Včelojed, a, m. = včelní mol, der
Immenwolf, pol. L.

Včelolupič, e, m., der Bienendieb.

Včelovitý, bienenartig. V. hmyzi, antho-
phila, die Blumenwespen. Nz.

Včeložrout, a, m., der Immenvogel. Vz
Vlha. Rk.

Včelstvo, a, n. = včely, die Bienen.

Včepiti, il, en, ení, včepovati = hlubokým
zachycením vložiti, einzapfen. Kln.

Včepní peníze, v horn. peníze po zapla-
cení výloh přebývající. Am., Pam. kut.

Včera, na Mor. místy i včéra a včeraj
(Brt. ), včíra (Háj. ), ve Slez. včeraj a vče-
rajky (Šd. ), gestern, adv. Včera m. večera
a to místo vBčera, kde b původní a zastu-
puje; litev. vakar. Schl. Dle Prk. (ve Studii
o dat. 16. ) jest v. lokal sg. jako doma; úpl-
nější koncovka -âi uchovala se v mor. lo-
kalu včeraj (Sš. P. 9. ), z ní pak vyvinulo
se ai (ê). Vz Doma. On v. v noci dlouho
bděl. To se v. stalo. Kom. Ne v. jest před
houserem běhal. Prov. Ode včera, ode

včíra. Us. Jg. Pověz mi, synečku, kdes v.
večír byl? Galanečko moja enom na pro-
tivá; Včeras byla matičena (= matčina) a
dneska juž se (jsi) moja žena. Sš. P. 310.,
798. (Tč. ) Včera týden pohřeb měla. Brt.
S. 23. To jsem řekl včera (v. jsem to při-
sliboval, ale dnes už ne). Us. Dbvr. Mnozí
sú dněs ve věčnosti, kteří žili včera. Us. Tč.
Přiepis, kterýžs mi poslal, v. tepruv po obědě
jest mi přinesen; V. v samý večer přijel
jest služebník mój. Arch. II. 35., IV. 410.
V. večer okolo dvou hodin na noc do Prahy
jsem přijel. Žer. 1591. Včera a před vče-
rajším dnem. Bj. Přišly, aby ohledaly hrob,
to jako v. večer. Hus. II. 135.

Včeraj, vz Fčera.

Včerajky, vz Včera.

Včerajšek, šku, m. = včerejšek. Na Mor.
a Slov. a ve Slez. Před včerajškem. Šd.,
Tč. Vz Včerajší, Včerejšek.

Včerajší = včerejší. Vz Včerejší, Vče-
rajšek. Tá sa ho opýtá: Že či bola dobrá
tá včerajšia večera? Dbš. Sl. pov. I. 231.
Tisíc let před tvýma očima jako den vče-
rajší, jenž jest minul. Hus II. 178.

Včeraly, dle Dolany, něm. Wčeral, vos
u Uher. Hradiště.

Včerejšek, ška, m. = včerejší den, der
gestrige Tag. Od v-ka. Us. Na v-k jsme
přijeli. Předv-kem. Jg. Od v-ška voda padá;
Od v-ka jsem ještě nic nejedl. Us. Tč. To
je ještě ze v-ška. Us. Dch. Do v-ška byl
úplně zdráv. Us. Tč. Včerejšek není dnešek.
Tč. Honí se za včerejškem (je blázen). Us.

Včerejší lépe než: včeřejší, ač máme:
zejtřejší, der gestrige Tag. Zbytky v-ší ve-
čeře. Ddk. II. 230. V. den. Hledá v-ho dne
(= hledá, čeho nalézti nelze. Někde při-
dávají: a on minul. ) Vz Ztřeštěný. Prov.
V. noc. D. Cos včerejší (n.: Cos včera při-
šel? — Vz Hloupý)? Ros., Č. Vdyť nejsem
v. ! Bern. Vz Nynější.

Včerejšní = včerejší. U Turn. Zl.

Včerom, za včerom = včera. Ktorie že
ste šitko boli na tej svadbe za včerom?
Na Slov. Sd.

Včerpati, einschöpfen. — co odkud
kam. Z hrnce do hrnce vodu v. Us. Tč.

Včesati; včesnouti (včísnouti), snul a sl,
ut, utí; včesávati, včesovati. Ros. — co kam
odkud: vlasy na čelo, za ucho, s čela. Tč.

Včeť = včíti. Na Slov. Ssk.

Včetně = v to počítaje, v to pojímaje,
v to zahrnuje, einschliesslich, inklusiv. J. tr.,
Nz., Šim. 11., 48. Od r. 1159. až do r. 1177.
včetně vyskytuje se v listinách Kunrat. Ddk.
III. 292. Může zajisté částice až buď včetně,
buď výlučně vzata býti. Sš. I. 142. (Hý. ).

Včíhnouti, hnul a hl, uti = vjíti, hin-
einkommen. Ros.

Včile, včil, komp. včileji; přehlasováním
z v čule. — V. = rychle, bystře (ale v tomto
smyslu se ho už neužívá), rasch, schnell.
Ovoce včile dospělo. Výb. I. 171. V. nebo
včul m.: v čile vyskýtajícího se v EZ. ve
smyslu rychle, nebo m.: v čulě, lokalu to
s předložkou v od neurčitého adj. čul, a, o,
přehlaseně čil, a, o, pošlého ze slovesa čiji
— číti. Ht. Zv. 63. — V., včilej, včilkaj,
včilky, včilka, včile, včilejc, včilek = nyní,