sb157-05 0..8296

584

s večera vyvedl koně. V. U večer to bylo.
Tuto hvězdu ráno dennici, večer zvířed-
nicí jmenují. Kom. Večer matky boží annun-
tiationis; Ten večer narození matky boží.
Arch. I. 5., 15. K víčerou k sedmé hodině.
Sl. Uh. I. 33. Poněvadž se již k víčerou
schylovalo. Ib. 107. 129. Přijel s večerem
dosti pozdě. Břez. 253. K v-ru počal váti
dobrý vítr. Har. I. 91. U večer kraj se ru-
mění. Vlk pohubil je k večerou. Pog. Jer.
5. 6. Od večera = od druhé polovice od-
poledne. Ve Slez. Šd. Soused šel pozdě na
večer navštívit známého. Brt. S. 72. K ve-
čerou. Us. u Vysok. Sá. Přines trávy na
večer a na ráno. Us. Šd. Od večera až do
rána celou noc pršelo. Us. Šd. K večerou
a k večerýmu. U Jilemn. Ktk. Praví, že jest
hospodář mój nešlechetný zloděj a neřádný:
večerem z města jel a ráno zase přijel. NB.
Tč. 237. Dětem svým ránem i večerem vy-
pravovati o činech slavných. Šd. exc. Ráno
ve škole kázal a k večeru maje odpočinouti
v práci se vydal. BR. II. 215. I prosím tebe,
aby zajtra na večer někoho svého do Tře-
boně ke mně poslal; Až dnes v samý večer
přišly sú mi tyto listy z Mostu. Arch. IV.
18., IV. 806. Od dneška večeru frajera si
hledaj (jinak: od dneská večera). Sl. ps.
94. Nechaj švarné děvče sobě, zítra večer
přijdu k tobě; A když bylo s večera, ho-
spodská na ňu volá; Přijdi zítra večer k nám
a já ti jich (ruce) podám; A to vyzname-
nává sněhy lebo dešče, přindi ty šohajku
zítra večer ješče; Co sa dívča nanaháňá,
od večera až do rána; O kdybys ty věděla,
kaj budu od večera (= k večeru); Chodzil
un tež od večera celú noc, vzal un sebě
pana Boha na pomoc. Sš. P. 167., 178., 187.,
392., 520., 576., 748. (Tč. ). Který hospodář
nemyslí večír: Co zejtra? ten již dohospo-
dařil. Tč. Klekání zvoní se ráno, v poledne
a večer. Us. Kál. Prendi k nám, synečku,
dneska večír chvilko. Sš. P. 215. Přitáhl
ten den u večier. Kron. hrad. Byvše s nocí
na večer u hrobu a opět v noci před slun-
cem; Avšak na večer, jakož se konal (ging
zu Ende) hod židovský, připravily sú masti;
Obrátieť se k večeremu a hlad trpěti budú
jako psi. (Dav. ). Hus II.. 134., III. 81. (Tč. ).
Druhý den k večerou. Čr. K samému ve-
čerou. Čr. K večeru se blíží, slunečko se
níží. Us. Tč. Samý večer. Ros. Včera večer
(večír). D. Přijeli samým večerem; za ve-
čera tam šli. Sych. Když bylo k večerou,
Us., k večerému (quasi ab večerý, zastr.
Jg. ). V. Ben., St. skl. Umřela u večer. Br.,
Ben. V. Za večera tam dojdeme (před nocí).
Us. Tuze se mračí dneska k víčerú. Sš. P.
724. Večer bylo (m. byl), vz Věta bezpod-
mětná, Shoda VIII. 2. c. Kam ho ráno po-
stavili, tam ho večer našli. Kam ho večer
postaví, tam ho ráno najde (vz Hloupý).
Často pod večer pláče, kdo se smál z rána.
Tč. Vz Večeros, Večerou. — V. štědrý (do-
hvězdný, protože se večeřívá, až hvězda
vyjde, na Moravě a Slov. ), der hl. Abend,
Christabend. Vz Štědrý.

Večeř, e, m., osob. jm.

Večera, y, f. = večeře. Na Slov. Ssk.,
Bern.

Večeřádka, večeřátka, y, f., večeřátko,

a, n. = zbytky po jídle n. po večeři, Uiber-
bleibsel vom Essen. Ros.

Večeřadlo, a, n. = obědnice, jídárna, jí-
delna, das Speisezimmer, der Ess-, Speise-
saal. V. Pozvaní hosté od hospodáře do
večeřadla uvedeni bývají. Kom. J. 555.
A to večeřadlko jest z dřívie libanského.
Hus III. 40.

Večeřadlý = zvečeřelý, zvětralý. V. jídlo
(vystydlé), kalt, abgestanden. Ros.

Večerajší = včerejší. Ž. wit. 89. 4.

Večeřálek, lka, m. = netopýr, die Fle-
dermaus. Mor. Bkř., Šd., Tr., Sk.

Večeras, adv. = tento večer, diesen Abend.
St. skl. IV. 324.

Večeřati = večeřeti. Mor. a Slov.

Večeřátko, a, n., vz Večeřádka.

Večeře, e, večeřička, y, f., na Slov.
večera = jídlo n. jedení večerní, fr. souper,
das Abendmal, Nachtbrot, Nachtmal, Nacht-
essen, der Abendtisch. V. V. domácí, Kom.,
bohatá, nádherná, nákladná, nástrojná, prostá,
chatrná, špatná. Ros. Někoho k v-ři povo-
lati, pozvati; někomu se k v-ři slíbiti. Us.
Tu máš tuto hlavu, uvaríš mi ju na večeru;
Keď otec prišiel, už ho večera na stole ča-
kala. Dbš. Sl. pov. I. 82., 554. Ví, co čert
má k večeři (o klepavých ženských). Us.
Msk. Pán Bůh si poslal pro něho k obědu
a nechal si ho tam k večeři = zemřel. U Li-
tomyšle. Bda. Aniž chce s námi dočekat
večeře. Papr. A věděti dávám, žeť jsem
jako včera do Hradce k večeři přijel. Arch.
IV. 4. Děkuji za večeři. Us. Plat za v-ři.
Šp. V-ři jsem strojila. BII. II. 215. a. Zkažte
tam mé máteři, ať mě nečeká k večeři, ani
zítra k obědu, že už já věc nedoňdu; Mám-li
večeřu dáti?; Dyž byla večeře, klubě klub
na dveře; Ztratila se kravařenka v lese, a
hdo ji tam večeřu přinese?; Až.. dožneme,
k večeři se poženeme; Panímámo votevřte,
večeřo nám přeneste; Večeřo nám mosí dať,
debe jo měl vyžebrať; Večere, večere, lebo
ťa nebývá; lebo ťa hospodyň ve vínku vy-
píjá? Sš. P. 23., 112., 161., 551., 559., 558.,
559. (Tč. ). Na v-ři slušie lahodnějšie krmě
jiesti než na obědě, aby člověk se neob-
těžil; Hodina v-ře móž slúti čas syna bo-
žieho vtělenie; Lidi k v-ři volati. Hus II.
251., 252., 256. (Tč. ). Kterýs člověk učinil
večeři. ZN. Snědl by ho po. večeři (i. e. ne-
bojí se ho. Vz Slabý). Jg., Č. Dělá, jakoby
jich pět po večeři snědl. Toť povaha chlub-
ných říkati: Bez večeře jíti spat. Us. Krátká
večeře lehká noc. Č. Čo máme k večeři ?
Odpověď: Ošatku od peří. Us. V. skvostná
je břichu škodná. Bern. Kdo chce míti noc
lehkou, nech má večeři krátkou. Bern. Kde
škop, tu pivo; kde zvonie, tu kostel; kde
oběd, tu milá; kde večeře, tu jiná. Mus.
Sv. Jan, obid (= oběd) ti dám, večeřu si
hledaj sám. Slez. Šd. Kedy bývá tenký
oběd, večera šmakuje. Na Slov. Tč. Chvále
cizí večeře otvírej také sám dveře. Šd. Do-
mácí v. nejlépe svědčí. Pk. Krátká v. noční
lehkosti nejvíc prospívá. Na Ostrav. Tč. —
V. Páně = svátosť v. Páně, stůl Páně, při-
jímání, das Abendmal des Herrn, der Tisch
des Herrn. Us. V-ři Páně přijímati. D. Svá-