sb157-05 0..8296

585

tosť v-ře Páně ustanovil. BR. II. 282. V.
poslední, das letzte Abendmal. Us. Šd. —
V. štědrá = štědrý večer. Slez. Šd. — V.
Páně, der Gründonnerstag. Gl. 358.

Večerejší = včerejší.

Večerek, rku, m. = večer. Samým v-kem.
Bern. Na večerku = k večeru. Na Zlínsku.
Brt. Já přijdu k večerku. Slez. Šd. Takto
přišli večierkom do kaštiela. Slov. Er. Sl.
čít. 68. Cf. Večerky. — V., rka, m. = ne-
topýr, die Fledermaus II Opav. Zkl., Šd.,
Klš. Vz Večeřálek. — V., rka, m., osob.
jm. Šd.

Večeřelý = kdo večeřel, der genachtmalt
hat. Reš.

Večeření, n., das Nachtraalen. Us.

Večeřeti, večeřej, el, en, ení; večeřívati,
na Slov. večerati, nachtmalen, zu Nacht essen,
Abendmal halten. — abs. Jícnější snídají,
obědvají, svačí a večeřejí. Kom. Poď, du-
šičko, večerati, budeš s námi prebývati. Sš.
P. 26. Ví, kde čert večeří (o klevetnicích).
Us. Msk. Šla k moři v. na chládek. BN. —
kdy. Večír večeřejte. Zák. sv. Ben. S noci
jest s tebú večeřal. Hr. rk. 161. — jak.
Kdo chce spáti sladce, nech večeří krátce.
C. Kdo chce spáti lehko, nech večeří krátko.
Bern. Večeřel tam hostem (jako host). Jg. —
co: chléb. Ml. Já sem večeřala zemáčky
s omáčkú. Čes. mor. ps. 124. Před veče-
rem večeřejí. Kom. — s kým kde: ve
večeřadle. Daj mně, Bože, daj mně ten dar,
abych s tú paňú večeřal. Sš. P. 464. Bude
on v. za dubovým stolem. Er. P. 165. V-li
sme u súseda chléb s máslem. Us. Tč.

Večeřička, y, f. = malá večeře. Kom.

Večeříčký = večerní. V. čas. Kom.

Večeřinky, pl., f. = schůzky podobné
přástvám, kde práce zpěvem, žertem, po-
hádkami a p. se krátí. Cf. Večerky. Abend-
zusammenkunft, f. Č.

Večeřiště, ě, n. = večeřadlo. Ctib., ZN.,
Sš. Sk. 144.

Večeřiti se, il, ení = počíná večer býti,
dämmern. Když se večeřilo. Us.

Večerka, y, f. V. vojenská, fr. retraite
(retrét), něm. der Zapfenstreich. Vz Čepo-
bití, S. N. — Cf. Večerky. — V. y, m.,
osob. jm.

Večerky, pl., f. = večeřinky. Chodí na
v. Na Slov.

Večerna, y, f. = večeřadlo. Veleš. — V.,
die Vesper. Bern.

Večerňátko, a, n. = večerní motýl, der
Abendfalter, crepuscularium. Nz.

Večerně, pl., f. = odvečerné. Vz Vespe-
rae. Šd.

Večerněti, ěl, ění = večeřiti se.

Večerní = co večer jest, k večeru náleží,
Abend-, abendlich. V. čas, soumrak, jídlo,
hvězda (zvíředlnice), V., mrk, mrkání, práce,
Bern., pobožnosť, modlitba, hudba pod okny,
červánky, záře, větříček, D., tma, Rkk., duha,
Kom., zvonění. Us. Jg., Dch. V. zábava,
soirée, škola, schůze, odpočinek, Dch., pří-
val, BO., červánky. Tč.

1. Večernice, e, f. = večerní obluda,
divá žena, ein wildes Weib, das Abends
herumgeht. Pelc. — V. = večerní hvězda,
krasopaní, zvířetnice, zvíředlnice, der Abend-

stern. Krok. Keď ligotavá v. v tajuplnom
šeru vás k tichej modlitbě s neba svojeho
vyzývá. Slov. Tč. — V. = můra večerní,
sphinx, der Abendvogel. Ja. — V. = ve-
černí práce společná. Vz Večerky. Us. Lpř.

2. Večernice, e, f. = večernička. Čl. Kv.
295.

Večerníček, čku, m., der Abendwind.
Rk.

Večernička, y, f., hesperis, die Nacht-
viole. V. smutná, h. tristis, změnná, h. ma-
tronalis. Rstp. 79. — V. = večernice hvězda.
Slunce už zapadá, vidím v-ku. Sl. ps. 24.

Večerník, u, m., thaparous, ssavec neto-
pýrovitý. Krok. I. b. 78.

Večerniti, il, ěn, ění. — se = večerněti.
Ros.

Večernivka, y, f., rostlina, hesperis. Vz
Večernička. V. nevonná. Flora.

Večernosť, i, f. = večerní čas, die Abend-
zeit. Ros.

Večeros, adv. = tento večer, včera n.
dnes večer. Br., Mus., Leg., Veleš. Dajmy
mu v. vína píti. BO. I přišlo nám v. posel-
stvie odtad. Arch. II. 520., III. 14., IV. 17.
Cf. Bž. 154., 215.

Večerou. Vz Večer a Listy filol. 1877.
310.

Večetnější = trochu větší. Us. (místy).
Barták.

Věčí, zastr. = větší, vz Veliký.

Věčík = většík.

Věčina, večina, y, f. = nález rady obecné.
V. = více hlasů, die Mehrheit der Stimmen.
I většinu provolati v národ. LS. v. 92. —
Šf. myslí, že to stojí m.: většina.

Večír, vz Večer.

Večírati se = večeřiti se. U Žambk. Dbvr.

Večírek, rku, m. = večer. Na Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 352.

Večírka, y, f., večírky, pl. = schůzky
u večer. Chodí po v-kách. Koll. Vz Večerky.
— V. = večeře. Len sa poskládajte, ešče
sa aj kus v-ky najde. Dbš. Sl. pov. I. 206.

Večítati = vyčítati. Sš. P. 256.

Věčitě, na Slov. = věčně. Bern.

1. Věčiti, il, en, ení = věčným činiti, ver-
ewigen. Bern.

2. Věčiti, lépe: většiti. Jg.
Věčitosť, i, t. = věčnosť. Na Slov. Bern.

I v nejpevnějších věcách v-sti není. Na
Slov. Tč.

Věčitý = věčný, stálý, beständig, dauernd,
immerwährend, ewig. Na Slov. V. památka,
ozdoba, ctnosť, věc, hněv. Na Slov. Bern.
Hluboce sa vkoreňujú prátelské rozbroje a
věčité ploďá nepokoje. Us. Tč. V. poddaný,
svazek. Tč. A za to ti spravím večitú pa-
miatku. Dbš. Sl. pov. I. 290. Tantalus ve-
čitý hlad mal; Není na zemi pod sluncem
v-tého domu; Ten věčité neprátelstvo proti
sebe plodí, který často se žihadlom jako
sršeň chodí. Na Slov. Tč.

Věčivější = trochu větší, etwas grösser.
Us. u Vlašimi.

Věčko = víko, der Deckel. Mor. Tč. —
V. = klec na chytání síkor, rašek (Čermáků)
a p. ptáků. Jest to víko s rámem, který se
kolem jamky položí, do které ptáci padají.
Na Ostrav. Tč. Cf. Špruhle.

248