sb157-05 0..8296

590

Arch. II. 273., III. 41. (Šd. ). Skrze ducha
sv. něco v. Kat. 1927. Bůh dobře ví, proč
které koze rohy uráží. Prov. Šd. — co po
čem. Sv. Řehoř jeho otáza, po čem by to
věděl. Pass. 240. Po svém muži nevieš ji-
ného. Št. — co na koho. Vím mnoho naň.
V. On na mne nic neví; Nic se naň neví.
Us. Dch. Ať poví, co na ni zlého ví. NB.
Té. 63. Žádnej na mě nic neví. Er. P. 415.
Že neví nižádného kacířství ani bludu na
mistra Husa. Zb. exc. — proč. Ani pro
(= strany) Jana ani pro Jaši že neviem, kto
jemu to udělal. NB. Tč. 80. Král chudák si
nevedel od žiaľu rady. Er. Sl. čít. 66. —
(co čím) kdy. V noci dýmem věsť věděli.
Alx. Ona na první pohled vedela, kdo je.
Dbš. Sl. pov. I. 206. Však mi to hrome
prve víme. Pal. Dj. V. 1. 376. Sv. Prokop
svú smrť před dvěma dnoma věděl. Výb. I.
202. — oč. Také o řád kněžský viemy,
kterak jest za našich předkóv bylo. Arch.
I. 7. — s čím. Nevěděl s odpovědí kudy
kam. Us. Pro kteréžto veliké škody beru,
tak že již s těmi škodami sobě neviem konce.
Arch. III. 7. — s inft. Nevím co dělati radostí.
Ros. Budeš věděti, co a jak o kterých smy-
sliti. Br. Již neví kam koz hnáti. Jg. Ví (umí)
na housle hráti. Bern. Neví kdy přestati od
učení. V. Nevím se pamatovati, zbytečně
m.: Nepamatuji se. Vst. Věděli mnoho vy-
pravovati o jeho laskavosti, zbyt. m.: vy-
pravovali mnoho o j. 1. Brs. 2. vyd. 252.
Bíť a zpívať víš. Pokor. Z hor. 142. Já vím
též čítati (umím). Na Slov. Keby moje ručky
něrubaly bučky, věděly by gajdovať; ale
moje ručky musia stínať bučky, nuž nevedia
gajdovat'. Sl. ps. Šf. II. 112. Abychom vě-
věli kterak se držeti. Arch. III. 20. Vědieť
praviti o tom hoši. Dal. 148. Voda, voda,
breh vysoký, strmeň, skala, skok široký:
ako sa ja ta mám dávať, keď neviem celkom
nič plávať. Sl. ps. 182. Čiby si mi vedel
povedať, prečo ťa radšej mám ako otca, mať?
Sl. ps. 220. Vedelo mu ďakovať. Ib. 373.
(Šd. ). Budu vědět povídati, jak je s milým
bojovati. SŠ. P. 81. Slováci mrieť vedia za
slobodu. Na Slov. Tč. Ví-li kde svých věcí
hledati, tu hledaj. Půh. II. 622. — že. Ví,
že mám peníze. Us. Bůh ví, že jsem to ne-
udělal. Us. Dyby já věděla, že tě hlava bolí,
poslala by já ti někaj (někam) pro doch-
tory. Sš. P. 80. Vedělť prý, že ho neradi
viděli. Pal. Dj. III. 3. 218. Věztež, že toho
jinak neudělám. Arch. IV. 171. Však my
viemy, že jest jeho jeden z učedlníkóv pro-
radil. Pass. 20. (Hý. ). Věziž, že to přikázánie
jest prvé na druhé dště položeno; Vie, že
není vinen, čím ho vinie; Vieme, že, cožko-
livěk poprosíme, vezmem od něho. Hus I.
137., 188., 310. (Tč. ). a j. — aby. Nevím,
aby se komu zdařilo. Kom. Nevěděli sú, by
ciesař vyšel (= že). GR. — se. Toť se ví!
Us. Dch., Šd., Ml. — co komu. Ví jméno
houbám. Č. Chtěl tomu jistotu věděti; A tu
jest zbito Čechův, sám Bůh ví jim počet.
Brt. S. 3. vyd. 54.

Vedetta, y, f., it. = hlídka, zvídka, stráž
pěší n. koňmo k vyzvídání poslaná, la ve-
dette, die Vedette. Vz S. N.

Vědi = vzdušní běsové. Jir. Vz Věď. 3.

Vedieše, zastr. = vedl, a, o; vediechu =
vedli. Kat.

Věditelnosť, i, f. = vědědlnosť, die Wiss-
barkeit. D.

Věditelný = vědědlný, wissbar, was man
wissen kann. V. věci. Us. Rgl.

Věditi, cf. Uvěditi.

Vědkyne, ě, f. (nové) = vědoucí ženština,
die Wisserin. Jg.

Vedla, vz Vedlé.

Vedlajší = vedlejší. Na Slov. Ssk.

1. Vedlé, vedle, u Uher. Hrad. vedla, ve-
dlivá, vedlevá, na Slov. vedľa. Cf. Podlé. —
V. = předložka, řídí genitiv. O místě = po
straně, po boku, při, neben, darneben, gleich
dabei, nächst, längs. Posadila jej v. sebe. Us.
Otec můj bydlel v. domu Hrachova. Svěd.
Křesomysl na dolejší hrobce v. své rodiny
pochován jest. Háj. Hlava byla vedlé hlavy
(byla veliká tlačenice). Us. Dch. Najprv choď,
najdeš tu vedľa tohto potoka barany sa pásť.
Dbš. Sl. pov. I. 108. Sedněm vedla cesty,
buděm kolače peci. Sš. P. 770. Daj mi
chlopka boj starého, co se sednu vedle něho.
Ib. 799. (Tč. ). Viem, že již mnozí, byvše
protivní, jsú již vedlé pravdy; Též i jáhen,
když byl vedlé cesty a viděv ho, pominul
jest. Hus I. 235., II. 432. (Tč. ). Chceš-li v.
nás tuto seděti? V. své rodiny pochován jest.
Háj. Zhora od prestola čakáš pravdu živú,
vedla od súsedóv lásku spravedlivú. Na
Slov. Tč. — Pozn. Sedl si v. něj špatně
m.: vedlé něho, poněvadž se vedlé nepojí
s akkusativem, nýbrž s genitivem. — Jezdilo
se deň vedľa dna (každého dne). Slez. —
V. znamená společnost s kým, spolu, mit,
neben, bei, nebst. On město v. jiných zá-
roveň řídí. V. Vedlé císaře mnozí proti
Čechům povstali. Jg. A že byste potom rádi
sobě pomáhali, byste věděli vedlé koho.
Arch. 371. Že by dotčený konšel dlužen byl
vedlé každého konšela, kterýž při tom byl,
za vinu dáti 10 funt. NB. Tč. 43. Blahut a
Hošek a jiní vedlé nich z Hluku. NB. Tč.
107. Jak jsú se vedlé jiných obyvatelů zavá-
zali. List z r. 1479. Tč. — O přiměřenosti
= přiměřeně k čemu, laut, nach, verhältniss-
mässig, zu, gemäss, zu Folge. V. rozumu
živu býti. Mudr. Učinil jsem to vedlé jeho
žádosti. Pass. Jini všickni páni z Rožmberka
mají sedati mezi jinými pány vedlé let. Zř.
F. I. A. XV. V. možnosti pomůžeme. Tov.
5. A rač věděti, žeť sem já také již posly
své k němu poslal vedlé těch úmluv. Arch.
IV. 6. Vedlé znění a položení listu našeho
často psaného. List z r. 1517. Tč. Tomu má
věřieno býti vedlé práva; V tejto příhodě
podlé vašeho psanie Havel obžalovaný Fi-
lippovi nic povinovat nenie vedlé práva;
Vedlé toho potom budete moci se svými
rozumy spravovati; Otec každý dětóm dává
jako chudý vedlé své možnosti, což muož.
NB. Tč. 4., 43., 76., 199. Všecko vedlé vše-
obecné shody jest. Kom. Syn dlužen jest
vedlé své moci z každé biedy otci a mateři
pomoci; A to jest učinil vedlé vuole božie;
My zákon máme a vedlé zákona má umřieti
(Joh. 19. ); Po mně počal sě jest v životě v.
člověčenstvie i po mně narodil sě jest; Každý
veme odplatu vedlé své práce; Chtiece ra-