sb157-05 0..8296

591

ději obřezovánie a oběti zákona v. litery
zachovávati. Hus I. 144., 465., 471., II. 22.,
66., III. 31. (Tč. ). — O příčině, für. Vydej
život a krev svou v. Boha. Zk. — Cf. Zk.
Skl. 220., Mkl. S. 254., 519.

2. Vedlé samo o sobě jsouc jako příslovce
se sbíhá, neben, daneben, hiernächst, hier-
neben. Soused vedlé bydlí. V. Vedlé jeti,
jíti, D., napsati. Je vedle v pokoji; Bydlí
v domě vedle. Us. Dch. Kmotra Lidko půjč
mi sítko; já ho nemám, má ho vedlé. Er. P.
90. a. Co je vedlé, to je mimo. Jg.

Vedleběžný, danebenlaufend. Rk.

Vedlébylosť, i, f. = ledabylosť. Bkř.

Vedléčárně. Erb jeho byly dva šípy v.
položené. Pal. Rdh. II. 179.

Vedléčárný = parallelní, parallel, gleich-
laufend. Jg.

Vedledomec, mce, m. = soused, der Neben-
wohner. Š. a Ž.

Vedlechodec, dce, m., der Nebenläufer.
Dch.

Vedlejšek, ška, m., der nebenanliegende
Theil, die n-de Seite. Jg.

Vedlejší = poboční, Neben-, nebenseitig.
V. soused, dům, rolí, vinice, cesta, zahrada,
ulice, Ros., muž, D., příčina, čas, Zlob.,
dávka, dotázka, důchodky, důchody, osoba
při směnce, náklady, povinnosť, práce, příjmy,
případky, zaměstnání, rozepře, spor, třída.,
učitel, věc, vydání, výloha, výminka, výro-
bek, výživa úředníkův, J. tr., čára, důvod,
hláska, kruh, loď, pilíř, ponětí, přerývka (cae-
sura), přízvuk, řada, účet, věta, Nz., denník,
peníze, potřeby, užívání, druh, obchod, vy-
dání. Šp. V bot. vedlejší žíly vedlé hlavních
položené, tenčí. Rst. 513. Vedlejší provod,
Sekundärbetrieb, dráha; To jest v-jší váhy.
Us. Dch. V. úhly, Nebenwinkel. Jd. I. 16.
Šli jsme do v. světnice. Us. Tč. V. výdělek,
průtok, stoka, Nebenkanal, sloupec, Neben-
kolonne, přístroj, Nebenapparat, dělník, plo-
dina, čásť. Šp. Ota z v-jší moravské linie
Kunratovy. Ddk. IV. 38. Měla sem galána,
měla sem ho ráda, už mně ho odvedla ta v.
dáma. Sš. P. 273

Vedlejšnosť, i, f. Poměr vedlejšnosti. Št.
48.

Vedlelistý, laterifolius, nebenblattständig.
V. stopka hrachorův. Rst. 513.

Vedleňho, lépe: vedlé něho. Jg.

Vedleok, a, m., periophthalmus, ryba pul-
covitá. Krok.

Vedlevá = vedlé. Mor. Brt. Hned v. nás.
Brt., Šd. Stál v kostele v. mne. Šd.

Vedli, vz Veď (na konci).

Vedlice, dle Budějovice, Wedlitz, ves
u Úště. PL., Tk. III. 279.

Vedlivá, vedliva = vedlé. Na Mor. Ve-
dliva něho seděl. Mor. Tč. Vykvetla mně
(růže) v krátce vedlivá v zahrádce. Sš. P.
273.

1. Vědmo, a, n. = hadačství, kouzly, die
Zauberei, Wahrsagerei. Št. N. 46. Vz Návaz.
Abychom po kterém vědmě co věděti chtěli.
Št. Nenie čar v Jakubu ani v. v Israheli.
BO. Vědmy a kakýmis věštbami porušujie
vieru pravú; a ony pak baby jedna mimo
druhú mistruje kúzla, čary, vědma. Št. Er.
93. Byla by porušena viera, kdyby kdo

měl vědma. Št. N. 182. — V. = znamení,
signum. Bude jim to vědmo, že Buoh chce
je v tom uslyšeti. O 7 vstup. St. Často
vědma, snové zračují se. Št. Pohled Páně
byl vědmem odpuštění. Sš.

2. Vědmo, adv. = věda, vědouc, vědomě,
wissend, wissentlich. Ó kak v. nevědieše a
tak učeně blúdieše. Hr. rk. 127.

Vedmuť = vdouti. U Opav. Klš.

Vedmutý; -ut, a, o, eingehaucht, ein-
geblasen. — kam: vzduch do láhve v. —
V. = vdutý, poddutý, konkav. Šp.

Vedne = ve dne. Vz Den.

Vědnice, e, f. = každodenní zimnice, ein-
tägiges Fieber, zastr. Rozk.

Vedno = v jedno, dohromady, zusammen.
Na Slov. Něm. VII. 221. Vtedy sa deti do
vedna vtúľä od strachu. Dbš. Sl. pov I.
476. Počkajže ma, puojděme v. Slov. Šd.

Vědnosť, i, f., die Wissenschaftlichkeit.
Šm.

Vědnouti = vadnouti, zastr.

Vědný = vědecký, wissenschaftlich. Marek.
V. sbírky. Svět. V. strana. Jg. Sbr. sp. 1841.
183.

Vědochtivosť, i, f., die Wissbegierde.
Němc.

Vědochtivý, wissbegierig. Mládež jest
v-vá, starosť vzpomenlivá. Na Ostrav. Tč.

Vědolačný = vědochtivý. Vědolačný brzy
ochabne. Us. Tč.

Vědoma, y, f. = vědomosť, vědomí. Us.
Šd.

Vědomce, e, m., vz Vědomec.

Vědomě, komp. vědoměji = s vědomím,
věda, vědouc, naschvál, wissentlich, wissend.
V. a vidomě. V. Že nechtí v. křivého svě-
dectví požívati. CJB. 397. Kradenou věc v.
koupiti. Šp. Vědomě a chtě křivdu činiti.
V. Své vlastní pečeti přivěsili jsmy vědomě
k tomuto listu. List z r. 1447. Tč. Proč si
křivé přísahy dopustil v. ?; V. v hřiechu
býti; V. do sebe hřiechu smrtelného nemá;
A dá-li méně zpósobnému v. pro penieze,
pro dary — běda jemu s tím podacím; Kdož
komu k smilství pomáhá v. Hus I. 101., 102.,
240., 449., III. 257. (Tč. ). — V. = uměle,
künstlich. Na Slov.

Vědomec, mce, m., der Kenner. Jsem
v tom v., ich bin darin bewandert. Dch. —
V. = kdo umí lidi a dobytek po vsích léčiti,
der Quacksalber. Na Slov. Dbš. Ob. 68. —
V. = věštec, der Seher, Wahrsager. Na Slov.
Plk.

Vědomecký, Kenner-. — V. = vědný.
V. zpytování jazyka. Krok.

Vědomectvo, a, n., die Wissenschaften.
Krok. I. a. 8.

Vědomí, n. = vědomosť, vědění, das Wis-
sen, Mitwissen, Vorwissen. Bez vědomí a
vůle něčí (si něco osvojiti. Kom. ). V. Aby
se to s v-mím vší obce dálo. V. Bez mého
v. se to stalo, Jel., dalo. Br. Na v. někomu
něco (o něčem) dáti (oznámiti). Lom., J. tr.,
Břez. 163., BO., Arch. IV. 17. Že všechněm
vůbec na vědomí dávají listem svým. Skl.
I. 308. Jestliže by hormistr propůjčil komu
kterú propojičku bez v. těžařův. CJB. 357.
V. něčeho nabyti. Us. Dch. Se svolením
bratří svých, jakož i s v-mím přednějších