Předchozí (592)  Strana:593  Další (594) |
|
|||
593
|
|||
|
|||
Vědosloví, n., die Wissenschaftslehre.
Dch. Vedoucí, ího, m., führend, leitend. V.
nitka, hvězda, der Leitstern. Dch. — V., der Leiter. Dílovedoucí, der Werkmeister, stavbu v., der Bauleiter, závod v., der Ge- schäftsführer. Dch. Vědoucnosť, i, f. = vědomosť. Kos. Ol.
I. 117., 272. Jakkoli by člověk.... samé polárky v-sti dotýkati se zdál (summum apicem attingere); Syn od otce jak bytnosť tak v. odvěčně čerpá; Pro ukázání v-sti své. Sš. J. 110., 174., 301. (Hý. ). Všecku v. sám v sebe muž moudrý zavírá. Č. Bs. 81. Vědouch, a, m., der Zauberer, weissa-
gende Geist. Šm. Vědověda, y, f., vz Poznání.
Vědovna, y, f., die Schule für Kennt-
nisse. 1. Vedral, a, m. = vedralec. — V., osob.
jméno. 2. Vedral, a, m., něm. Wedral, a) my-
slivna, b) samota u Milevska. PL. Vedralec, lce, m., der Eindringling. Ziak.
Vedralka, y, f., Wedralka, samota u Na-
savrk. PL. Vedrati se, vderu se, dral, ání; vdírati
se, eindringen, sich eindrängen. Cf. Vedřeť se. — kam, do čeho. Flav. Co bych se jim tam do služby, do úřadu vdíral? Us. Šd. — kam, v co. Us. — kudy kam: voda stokami, přes hráze do bytu nám se ve- drala. Us. Tč. Vedřeť se = vedrati se. U Opav. Klš.
Vedrica, e, f., Weydrich, ves na Slov.
Let. sl. II. 190. Vedřiš, e, m., der Asbest, zastr. Techn.
I. 294. Vedřiti se, il, ení, heiss, hitzig werden.
Ros. Vedrní, od vedra = horký, hitzig. Ros.
Vedrník, u, m. = granátové jablko, malo-
granatum, der Granatapfel, zastr. Rozk. Vedro, a, n. = horko, parno, die Hitze,
Wärme, Brunst, Brennhitze, Schwüle, aestus. BO., ZN., V. Vedro bieše. BO. Trpie vedro a nesú břiemě. Hus II. 70. Vedrem a pra- chem zaráží se dech. Ddk. Palčivé v.; Samé v. a horkosť psích dnův; Od vedra sluneč- ního jako hořeli. V. Domové chrání od vedra. Jel. Za vedra. Puch. V. prudce sálá. Dch. Zemřel, jakoby ho z čista vedra jasná střela zabila. Němc. Sedí vprostřed dne na vedře. BO. Rovny nám je učinils, jenž nesli sme břiemě dne i vedra. Hus II. 62. Vědro, a, (gt. pl. věder), vědérko, vě-
dýrko, a, vědérce, e, vědérečko, a, n. = nádoba k nošení n. vážení vody, korčák, okov, konev, der Eimer, Handeimer. Cf. vdyia. Vě- dérce vody svěcené. V. Vědérce zlaté many plné chováno bylo v arše. Bls. 118. Běže zmilitka ku potoku, nabiera vody v kovaná vědra (= konve. Tak posud v Domažlicku. Šb. ). V. na vodu. Us. Šp. Ve skříni bylo v. zlaté. ZN. Žena nechavši tu vědra svého, jde do města. ZN. Věderce rosy naplnil (concham rore implevit). BO. Dotud se s vě- dýrkem k studnici chodí, až mu se obrou- ček opukne. Prov. Dotud se s vědérkem pro vodu chodí, až se rozbije. Vz Zločin. |
Lb. Ze studnice věderci n. okovem vážiti.
Kom. — V. = míra tekutin, Eimer. V. piva = 40 mázů po 4 žejdlících a taková vědra jsou 4 na sud; v. vína = 30 mázů po 4 žej- dlících a takových (vinných) věder jde 10 na sud. S. N. Půl vědra, Kom., půl druhého vědra. D. Polouvědro, půlvědro. Šp. Vědro bylo rovno 4 soudkům. Ddk. IV. 145. Béře mi 16 věder vína. Půh. II. 533. Člověk okrouhlý jako vědro (tlustý). Šml. Dle nynější míry vědro = 056589 hektolitru (7 věder asi 4 hektolitry). Vz Hektolitr. Vedrov, a, m., ves u Javora. Vz Tk. IV.
465., 466. Vedrovice, dle Budějovice, Wedrowitz,
ves u Pohořelic. PL. Vědrový = věderní. Dali mu bečku v-vou.
Slez. Šd. Vedrunka, y, f., estula, zastr. Veleš.
Vědství, n., das Wissen, die Wissen-
schaft. Rk. Vedu, vz Vésti.
Věduch, u, m. = věhlas. Vký.
Veduta, y, f., v malířství = pohled, vy-
hlídka, prospekt. S. N. Vedy (ind. vêda = věda), svaté knihy
braminův v Indii. Rk. Vz Veda. Vědýrko, a, n., vz Vědro.
Vedžgati = vecpati, hineinstopfen. — co
kam. Vedžgal to všecko do měcha. Na již. Mor. Šd. Veforovati, hineinräumen. — co kdy
kam. Všecek svůj statek za chvilku do komůrky veforoval. Na Ostrav. Tč. Vefouknouti, knul a kl, ut, utí, vefou-
kati, vefukovati, einblasen, einwehen. — co čím kam: míškem do kamínek. Us. Vegetabilický = rostlinský, rostlinný,
vegetabilisch, Pflanzen-. Vegetabilie, lií, z lat. = rostliny; po-
krmy rostlinné, Pflanzen, Gewächse, Vege- tabilien, Pflanzenkost. Vegetace, e, f. = růst rostlinstva, die
Vegetation. V. plesniviny. Šp — V. = nižší pouze vyživující život těla zvířecího. S. N. Vegetační, Vegetations-. V. hranice ro-
stlinstva. Nz. Vegetarian, a, m., z lat. = kdo ze zá-
sady zavrhuje potravu masitou, vůbec živo- čišnou, obmezuje se toliko na stravu rostlin- nou. S. N. Vz tam více. Vegetarianism-us, u, m. = učení o po-
travě výhradně z rostlinstva brané. Vz S. N. Vegetovati = živočiti, nečinně žíti (jako
rostlina), pflanzenartig oder unthatig leben, vegetiren. Rk. Věglas, u, m. = věhlas.
Věglasný = věhlasný. Vz Věhlas. LS.
v. 49. Veglia, e, f. = Kerk, Gurk, mě. Šd.
Vehemente, it. z lat., v nud. = prudce,
silně, heftig. Mlt. Vehemot, a, m. Pověz mi, kdy krvavý
V. viece zakrvaví lid, než v svátek. Hus I. 124. Věhlas, u, m., věhlasa, y, f. = mou-
drosť, opatrnosť, die Weisheit, Vorsicht, Klugheit. St. Skl., Výb. I., Kat. 2576., 375. Vylič nám své v-sy. Výb. I. 796. Pod hel- micú velebyster věhlas. Rkk. 55. Bóh ti da |
||
|
|||
Předchozí (592)  Strana:593  Další (594) |