sb157-05 0..8296

593

Vědosloví, n., die Wissenschaftslehre.
Dch.

Vedoucí, ího, m., führend, leitend. V.
nitka, hvězda, der Leitstern. Dch. — V.,
der Leiter. Dílovedoucí, der Werkmeister,
stavbu v., der Bauleiter, závod v., der Ge-
schäftsführer. Dch.

Vědoucnosť, i, f. = vědomosť. Kos. Ol.
I. 117., 272. Jakkoli by člověk.... samé
polárky v-sti dotýkati se zdál (summum
apicem attingere); Syn od otce jak bytnosť
tak v. odvěčně čerpá; Pro ukázání v-sti
své. Sš. J. 110., 174., 301. (Hý. ). Všecku v.
sám v sebe muž moudrý zavírá. Č. Bs. 81.

Vědouch, a, m., der Zauberer, weissa-
gende Geist. Šm.

Vědověda, y, f., vz Poznání.

Vědovna, y, f., die Schule für Kennt-
nisse.

1. Vedral, a, m. = vedralec. — V., osob.
jméno.

2. Vedral, a, m., něm. Wedral, a) my-
slivna, b) samota u Milevska. PL.

Vedralec, lce, m., der Eindringling. Ziak.

Vedralka, y, f., Wedralka, samota u Na-
savrk. PL.

Vedrati se, vderu se, dral, ání; vdírati
se, eindringen, sich eindrängen. Cf. Vedřeť
se. — kam, do čeho. Flav. Co bych se jim
tam do služby, do úřadu vdíral? Us. Šd.
— kam, v co. Us. — kudy kam: voda
stokami, přes hráze do bytu nám se ve-
drala. Us. Tč.

Vedřeť se = vedrati se. U Opav. Klš.

Vedrica, e, f., Weydrich, ves na Slov.
Let. sl. II. 190.

Vedřiš, e, m., der Asbest, zastr. Techn.
I. 294.

Vedřiti se, il, ení, heiss, hitzig werden.
Ros.

Vedrní, od vedra = horký, hitzig. Ros.

Vedrník, u, m. = granátové jablko, malo-
granatum, der Granatapfel, zastr. Rozk.

Vedro, a, n. = horko, parno, die Hitze,
Wärme, Brunst, Brennhitze, Schwüle, aestus.
BO., ZN., V. Vedro bieše. BO. Trpie vedro
a nesú břiemě. Hus II. 70. Vedrem a pra-
chem zaráží se dech. Ddk. Palčivé v.; Samé
v. a horkosť psích dnův; Od vedra sluneč-
ního jako hořeli. V. Domové chrání od
vedra. Jel. Za vedra. Puch. V. prudce sálá.
Dch. Zemřel, jakoby ho z čista vedra jasná
střela zabila. Němc. Sedí vprostřed dne na
vedře. BO. Rovny nám je učinils, jenž nesli
sme břiemě dne i vedra. Hus II. 62.

Vědro, a, (gt. pl. věder), vědérko, vě-
dýrko, a, vědérce, e, vědérečko, a, n. =
nádoba k nošení n. vážení vody, korčák, okov,
konev, der Eimer, Handeimer. Cf. vdyia. Vě-
dérce vody svěcené. V. Vědérce zlaté many
plné chováno bylo v arše. Bls. 118. Běže
zmilitka ku potoku, nabiera vody v kovaná
vědra (= konve. Tak posud v Domažlicku.
Šb. ). V. na vodu. Us. Šp. Ve skříni bylo
v. zlaté. ZN. Žena nechavši tu vědra svého,
jde do města. ZN. Věderce rosy naplnil
(concham rore implevit). BO. Dotud se s vě-
dýrkem k studnici chodí, až mu se obrou-
ček opukne. Prov. Dotud se s vědérkem
pro vodu chodí, až se rozbije. Vz Zločin.

Lb. Ze studnice věderci n. okovem vážiti.
Kom. — V. = míra tekutin, Eimer. V. piva
= 40 mázů po 4 žejdlících a taková vědra
jsou 4 na sud; v. vína = 30 mázů po 4 žej-
dlících a takových (vinných) věder jde 10
na sud. S. N. Půl vědra, Kom., půl druhého
vědra. D. Polouvědro, půlvědro. Šp. Vědro
bylo rovno 4 soudkům. Ddk. IV. 145. Béře
mi 16 věder vína. Půh. II. 533. Člověk
okrouhlý jako vědro (tlustý). Šml. Dle
nynější míry vědro = 056589 hektolitru
(7 věder asi 4 hektolitry). Vz Hektolitr.

Vedrov, a, m., ves u Javora. Vz Tk. IV.
465., 466.

Vedrovice, dle Budějovice, Wedrowitz,
ves u Pohořelic. PL.

Vědrový = věderní. Dali mu bečku v-vou.
Slez. Šd.

Vedrunka, y, f., estula, zastr. Veleš.

Vědství, n., das Wissen, die Wissen-
schaft. Rk.

Vedu, vz Vésti.

Věduch, u, m. = věhlas. Vký.

Veduta, y, f., v malířství = pohled, vy-
hlídka, prospekt. S. N.

Vedy (ind. vêda = věda), svaté knihy
braminův v Indii. Rk. Vz Veda.

Vědýrko, a, n., vz Vědro.

Vedžgati = vecpati, hineinstopfen. — co
kam. Vedžgal to všecko do měcha. Na již.
Mor. Šd.

Veforovati, hineinräumen. — co kdy
kam. Všecek svůj statek za chvilku do
komůrky veforoval. Na Ostrav. Tč.

Vefouknouti, knul a kl, ut, utí, vefou-
kati, vefukovati, einblasen, einwehen. — co
čím kam: míškem do kamínek. Us.

Vegetabilický = rostlinský, rostlinný,
vegetabilisch, Pflanzen-.

Vegetabilie, lií, z lat. = rostliny; po-
krmy rostlinné, Pflanzen, Gewächse, Vege-
tabilien, Pflanzenkost.

Vegetace, e, f. = růst rostlinstva, die
Vegetation. V. plesniviny. Šp — V. = nižší
pouze vyživující život těla zvířecího. S. N.

Vegetační, Vegetations-. V. hranice ro-
stlinstva. Nz.

Vegetarian, a, m., z lat. = kdo ze zá-
sady zavrhuje potravu masitou, vůbec živo-
čišnou, obmezuje se toliko na stravu rostlin-
nou. S. N. Vz tam více.

Vegetarianism-us, u, m. = učení o po-
travě výhradně z rostlinstva brané. Vz S. N.

Vegetovati = živočiti, nečinně žíti (jako
rostlina), pflanzenartig oder unthatig leben,
vegetiren. Rk.

Věglas, u, m. = věhlas.

Věglasný = věhlasný. Vz Věhlas. LS.
v. 49.

Veglia, e, f. = Kerk, Gurk, mě. Šd.

Vehemente, it. z lat., v nud. = prudce,
silně, heftig. Mlt.

Vehemot, a, m. Pověz mi, kdy krvavý
V. viece zakrvaví lid, než v svátek. Hus I.
124.

Věhlas, u, m., věhlasa, y, f. = mou-
drosť, opatrnosť, die Weisheit, Vorsicht,
Klugheit. St. Skl., Výb. I., Kat. 2576., 375.
Vylič nám své v-sy. Výb. I. 796. Pod hel-
micú velebyster věhlas. Rkk. 55. Bóh ti da