sb157-05 0..8296

596

seděla na vejcích; V. basilišková vyseděti.
Br. Vejce od farářova kohouta = veliké. Dq.
exc. Sedí jako husa na vejcích (nepohnutě
a stále). Us. Gth. Chodí po vejcích (jest
opilý). U Litomš. Dř. Kokokovdák! snesla
kura vajco na jarmak (snesla kura vajco za
paták). Slez. Šd. Že vajec červených jiesti
nebude, tak sě děkujíc pánu Bohu stalo.
Arch. V. 317. Červenými vejci o velikono-
cích o sebe ťukati, klepati (cikati, v již.
Čech. Kts). Čapíš jako kura na vajcu. Slez.
Šd. Spěš to budě, ež dy kokot snese vájco.
Slez. Šd. Snese-li slépka hadí v. (= maličký
postřepek). Sk. (Km. 1880. 547. ). Nedám mu
dceru, i kdyby kočka v. snesla. U Žambk.
Dbv. Je z divokých vajec (říkají o rozpu-
stilém a prudkém). Tr. Musí jíti jako po
vejcích (jeli cesta kluzka). Us. Dbv. O tom
kydání s vajci sem nic nevěděl, aniž viem,
by to kdo učinil. Arch. II. 36. Potkali mě
husaři, vajíčka mně sebrali, nacpali mně
sena, votavy; Vim ja ptačka v černem lese,
on zelene vajca něse; Proutek se otočí, pár
vajíček vyskočí. Sš. P. 45., 697., 734. (Tč. ).
I s kury i s vaci. Půh. II. 235. Jsou-li na
štědrý den hvězdičky, dají moc vajíček sle-
pičky. Na Zlínsku. Brt. Jedí-li se koblihy
na ulici, červené vajíčka ve světnici (je-li
v ostatky teplo, na velikou noc bude zima).
Na Zlínsku. Brt. Mařec sežene slepici s vajec
(pro zimu neradno ještě nasazovati). Ib. Brt.
Zdá-li se o vejcích, jsou z toho klevety. Na
mor. Valaš. Vck. Nestojí za vejce. L. Vejce
dnešní, chléb včerejší, tele šestinedělní a
víno lonské. Č. M. Vejce jednohodinné, chléb
jednodenní, přítel tridcetiletý jsou tři dobré
věci. Koll. Spis. III. Cest 1. str. 53. I černá
slepice bílá vejce nese. Č. M. Dokud vejce
neuvře (= záhy). Č. Je tajný jako slepice na
vejcích. Poř. Šd. Zachází s ním jako s malo-
vaným vajíčkem. Sk. Tak s ním zaobchodí
ako s malovaným vajce m. Mt. S. Posadil se
jako v. z rosola. Ctib. Hd. Lepší dnes v.
nežli zítra slípka; Drahé vajíčko v pom-
lázce. Pk. Vejce slepici neučí. Vz Všetečný.
Lb. Vajce a děvucha na brzě zapáchá. Slez.
Tč. Mnoho křiku, vajco malé. Slez. Tč.
I slepice bez vajca smelej vykrikuje ( =
prázdná hlava více mluví než učena). Na
Slov. Tč. Ani vajíčka bez něho nesní; Třeba
s ním zacházeti jako s natlučeným vejcem;
Šetřím ho jako červeného vajíčka (hovím mu
co svěcené kosti. Mus. ); Počkej až kohout
(kočka) vejce snese (= nikdy); Už v. mou-
dřejší než kuře (V. chce být, moudřejší nežli
slepice, Kšá., nežli kuře. Lb. Nemóže býť
múdrejšé vajco od slepice. Na Slov. Tč. );
Jakoby ho z vejce vyloupal (hezký; vz
Tělo, Hezký); Nebude tu červených vajec
jísti (nedočká v té službě velkonoc nebo:
umře do té doby); Podobný jako v. vejci
n: Podobnosť jako vejce k vejci n.: Ani v.
k vejci, ani mléko k mléku podobnější není.
Vz Podobnosť, Podobný. Č. Hloupej Klíma
dal v. za žejdlík vína. D. Bláznu vejce po-
ručiti. Ros. Dal brdu v., on s ním neumí
hráti (nemotorný u veselosti. Vz Najapný).
Dobrá slépka i v žihlave (v kopřivách) vajce
snese. Na Slov. Bern. Nesluší za vrabcem
vejci házeti (spem pretio non emo). Vz Zisk.

V. Vejcem za volem hází (dává vejce, aby
vola dostal). Bern. Zlý havran, zlé vejce:
zlý strom, zlé ovoce. Od vejce (od začátku)
počíti. Bern. Škoda chlapu měkkého vejce,
zdravější mu tvrdé (Cf. Škoda psu bílého
chleba). — Vaječka n. semena v zárodcích,
ovula. Rostl. I. 74. — V. = varle, die Hode.
Komuž vejce otekou. Jád. — Vajíčko = ku-
lovačka, fazole drobná, červená, eine kleine
rothe, runde Bohne. Na Zlínsku. Brt. — V.
beranní = lanýž bílý. Na mor. Valaš. Vck.

Vejcevod, u, m, tuba Fallopii, oviductus,
die Muttertrompete, der Eileiter. Nz. lk. Cf.
Vejconoš, Vejcovod.

Vejcevodový. V. těhotěnství, die Ei-
schwangerschaft. Nz. lk. Cf. Čs. lk. II. 297.,
V. 12., VI. 382.

Vejconoš, e, m. = díl vaječníku, na němž
vajéčka jsou připevněna, z něhož později
semenice se stává, oophorum, spermophorum,
placenta, der Eiträger, Mutterkuchen, Sa-
menträger. Rst. 513.

Vejcorodný, eierlegend. Krok. I. b. 69.

Vejcovací přípravy, Ovalwerke. Techn.
I. 367.

Vejcovar, u, m., der Eierkochapparat.
Dch., Nf.

Vejcovitobaňatý. V. okvětí. Rostl. III. 6.

Vejcovitohomolovitý vaječník. Rostl.

Vejcovitokulovatý. V. peckovice. Rostl.

Vejcovitopodlouhovatý. V. plody. Rost.

Vejcovitý = k vejci podobný, eiförmig.
V. hlava, Krok, tělo ku př. zavřená šiška
pinelová. Rst. 513.

Vejcovka, y, f. V. bílá, ovula oviformis,
břichonožec deskojazyčný. Vz Frč. 241.

Vejcovod, u, m. = trubice. Vz Vejcevod.

Vejcovodovaječníkový. V. boubel, tu-
boovarialcyste. Nz. lk.

Vejcovati, oval machen. Presl.

Vejcovina, y, f., die Eisubstanz. Rk.

Vejcový, oval. V. koruna, píhy. Bern.

Vejcozvěr, u, m., oozoon. Mus. 11. 178.

Vejčechný = dosti veliký, ziemlich gross.
Us. Sml.

Vejčitohomolovitý vaječník. Rostl.

Vejčitokopovitý lupen. Rostl.

Vejčitopodlouhlokopinatý list. Rost.
III. b. 6.

Vejčitý = k vejci podobný, eiförmig, oval,
eirund. V. káď, ovaler Bottich, rámec, Šp.,
čára, die Ovallinie, dírka, opakvejčitý, ver-
kehrteiförmig (list). Nz. V. plocha. Rostl. V.
list = mající podobu podélného řezu vejcem,
nanejvýš dvakrát delší než široký, dole širší
než nahoře. Č. Kv. XXIX. Cf. Rst. 513. Tato
pečeť představuje ve tvaru vejčitém sedící
kněžnu. Ddk. IV. 197.

Vejda, y, m. = vojvoda. Sigismund, vejda
sedmihradský. Dač. I. 193.

Vejdělek, lku, m., vz Výdělek.

Vejdělkování, n. výdělkování, die Lohn-
arbeit. Us. lk.

Vejdi, a, m., osob. jm.

Vejdovna, y, f. = vejtovna. Rk.

Vejdovský, ého, m., osob. jm. V. Frant.,
spis. a prof. Vz Tf. H. 1. 189.

Vejdu, vz Vejíti.

Vejdumek, mku, m. = prázdné vejce,
leere Eierschale. Vz Vejce. Ten hoch je uči-