sb157-05 0..8296

600

Vejřitec, vz Výřitec.

Vejřiti, vz Výřiti.

Vejrosta, y, m., osob. jm. Šd.

Vejrostek, stka, m., vz Výrostek.

Vejrouch, a, m., osob. jm.

Vejrov, vz Výrov.

Vejrovati, vz Výrovati.

Vejrunk, u, m. = podíl kapitálu splatný
ve lhůtách, zastr. Ze 17. stol. Blk. Paklis
grunt koupil a on tobě takové zbroje ne-
odvedl, tehdy na závdavku anebo vejruncích
sobě za ni sraziti můžeš. Zř. selské p. Třeb.
Šd. Vz Verunk.

Vejsa. Hejsa, vejsa! Dvrs.

Vejsk, vysk, das Gejauchze. Us. Dch.

Vejskal, vz Výskal.

Vejskati, vz Výskati.

Vejskavka, y, f. = malý tvrdý knedlík,
ein hartes Klöschen. Matka dělá v-ky. Us.
ve vých. Čech. Kál.

Vejskna, y, f. = osoba výskavá, křiklavá,
ein Weib, das gern jauchzt, schreit. Jdi ty
vejskno! Us. u Dobrušky. Vk.

Vejskoček, čka, m., vz Výskoček.

Vejskočka, y, f. = žena, která ráda (do
řeči) skáče, ein Frauenzimmer, das gern
herumspringt, gern Jem. in die Rede fällt.
Bože, ďouče, ty seš v-ka! U Rychn. Msk.

Vejskot, u, m., vz Výskot.

Vejslipek, vz Výslipek.

Vejslovně, vz Výslovně.

Vejstraha, vz Výstraha.

Vejstrkov, vz Výstrkov.

Vejsykovatý, ungewaschen. V. vlna. V.

Vejš, vz Výš.

Vejšar, vz Výšar.

Vejšiti, vz Výšiti.

Vejšpsaný, vz Výše psaný.

Vejt, u, m., isatis, der Waid, rostl. V.,
boryt barvířský, úřet, isatis tinctoria, der
Waid. Rstp. 84. Listí z v-tu přiložené vše-
liké otoky rozhání. Dch. exc.

Vejtař, e, m., der Waidbauer, -händler,
-färber. Šm.

Vejtařství, n., der Waidbau, -handel.
Šm.

Vejtažník, vz Výtažník.

Vejtní, Waid-. Šm.

Vejtník, u, m., die Waidmühle. Sm.

Vejtovna, y, f. = vejtník. Rk.

Vejtový, Waid-. V. barva. D. Vz Vejt.

Vejtruba, y, m., os. jm. Šd.

Vejtrž, vz Výtrž.

Vejtuk, a, m., Wejtuk, samota u Pří-
brami. PL.

Věju, vz Váti.

Vejvanov, a, m., Rabensteiner Mühle,
mlýn u Kutné Hory; Weiwanow, ves u
Rokycan. PL. Vz S. N.

Vejvanovice, dle Budějovice, Nennowitz,
ves u Brna. — V., něm. Weiwanowitz, ves
u Chrudimi. PL. Vz S. N.

Vejvara, y, m., osob. jm.

Vejvary, dle Dolany, Eibes, místo v Br-
něnsku. Šm.

Vejvoda, vz Vývoda.

Vejvoditi, vz Vývoditi.

Vejvorec, vce, m. = puškvorec. Us.

Vejžvalda, y, m., od žvu, vy-žvu = žva-
tlati, štěbetati, plaudern, příponou -da jako:

ospalda, ožralda. Užívá se slova v. při
dětech, když počínajíce už dosti zřetelně
mluviti hodně toho namluví; tedy = žva-
tlal, štěbetal, der Plauderer. Us. v Plasku,
u Plzně. Prk. — V. = huba, vyřídilka, das
Mundstück. Ta má dobrou v-du. Tamtéž.
Prk.

Věk, u, m. = trvání, tah času, die Zeit,
Zeitdauer. V. V MV. nepravá glossa. Pa.
Věk běží. Jel. Dlouhý v. panoval. K tomu
nemalého věku potřeba. Us. — V. = jistý
čas, doba, dnové, eine gewisse Zeit, die
Zeit. Za věku Karla císaře. Do věka = do
jistého času. Kat. 1938. Za jejich věku. Kom.
Za onoho věku (za dnův oněch). Ten šátek
můžeš míti svůj věk. Us. u Rychn. Žádný
se za tolik věků nenalezl. Jel. En. m. 8.
Po nás nebudou rozvažovati, kdož jest
křiv neb práv, než všichni budem spolu
trpěti, když v. mine. Arch. II. 150. Aby
vědíno bylo, co se za kterého věku při
kterých ďálo; Zkáza města Jeruzalema za
toho Ještě věku se stane. BR. II. 7. b.,
178. (Šd. ). Jaký věk, taký člověk. Prov.
Šd. — V. = trvání lidského živobytí, život,
die Lebensdauer eines Menschen, seine Le-
benszeit, sein Leben. Dlouhý v.; až do
největší starosti věku svého živu býti. V.
V. svůj v rozkošech tráviti. Har. Nejpěk-
nější léta svého věku. Věkem daleko starší.
Troj. Jsa již přes 12 let věku svého. Vrat.
V. holubí ne delší 12 let. Netěšiti se dlou-
hému věku; u vysokém věku ochabuje pa-
měť; od útlého věku něčím se zabývati.
Ml. Špatný hospodář, který mluví: Po náš
v. bude a po nás třebať ani tráva nerostla.
Prov. Šd. Přibývání věku ubývání života;
Zlému člověku ukrátí Bůh věku. Hkš. Kdo se
šťastným nenarodí, ledva kdy v svém věku
šťastným bude. Prov. Tč. — V. = lidský
i. e. tolik let, kolik člověk průměrně žije, das
Menschenalter. Počítá se 30 let na jeden v.
lidský. Jg. Nestor žil 3 věky. Jg. — V. =
čas, který člověk n. živočich přežil n. věc
trvala, stáří, das Alter. Stejného, jednoho
věku, v jednom věku; věkem předčiti, před-
cházeti. V. Jest mého věku. Bern. Došel ve-
likého v-ku. V. koní po zubech se poznává,
v. krav z kroužků na rohách. Us. Věkem
dítě jest. Šk. V. toho rukopisu nedá se
určiti. Us. Starého věku dojíti. V. Věkem
prospívati. Nehledíce k věku. Us. Dch. Nad-
bytek dodělá se dříve šedivých vlasů, stříd-
mosť však delšího věku. Shakes. Tč. V mém
věku jest polívka rozhodně lepší než ryba,
lépe: lidem mého věku polívka lépe slouží
než ryba. Km. Spitihněv umřel za věku
mladého. Dal. 25. Pan Aleš Holický ze
Šternberka byl sice starší věkem, ale řídil
se více jeho příkladem nežli vlastními úmysly.
Pal. III. 3. 278. Strany věku jest mladší.
BR. II. 13. b. V jakém věku úřad přijal ?
BR. II. 210. Přibývá věku, ubývá života.
Prov. Šd. Dlouhého věku dojíti. Dch. —
V. = jistá čásť lidského života, ein ge-
wisses Alter, eine gewisse Altersstufe. V.
dětinský, mladý (dětinství, mladosť), kve-
toucí, ktvoucí; ve květu mladého věku;
v nerozumném věku; na věku i postavě
zrůst bráti; věkem dospívati; k věku do-



	600

	Vejřitec, vz Výřitec. Vejřiti, vz Výřiti. Vejrosta, y, m., osob. jm. Šd. Vejrostek, stka, m., vz Výrostek. Vejrouch, a, m., osob. jm. Vejrov, vz Výrov. Vejrovati, vz Výrovati. Vejrunk, u, m. = podíl kapitálu splatný ve lhůtách, zastr. Ze 17. stol. Blk. Paklis grunt koupil a on tobě takové zbroje ne- odvedl, tehdy na závdavku anebo vejruncích sobě za ni sraziti můžeš. Zř. selské p. Třeb. Šd. Vz Verunk. Vejsa. Hejsa, vejsa! Dvrs. Vejsk, vysk, das Gejauchze. Us. Dch. Vejskal, vz Výskal. Vejskati, vz Výskati. Vejskavka, y, f. = malý tvrdý knedlík, ein hartes Klöschen. Matka dělá v-ky. Us. ve vých. Čech. Kál. Vejskna, y, f. = osoba výskavá, křiklavá, ein Weib, das gern jauchzt, schreit. Jdi ty vejskno! Us. u Dobrušky. Vk. Vejskoček, čka, m., vz Výskoček. Vejskočka, y, f. = žena, která ráda (do řeči) skáče, ein Frauenzimmer, das gern herumspringt, gern Jem. in die Rede fällt. Bože, ďouče, ty seš v-ka! U Rychn. Msk. Vejskot, u, m., vz Výskot. Vejslipek, vz Výslipek. Vejslovně, vz Výslovně. Vejstraha, vz Výstraha. Vejstrkov, vz Výstrkov. Vejsykovatý, ungewaschen. V. vlna. V. Vejš, vz Výš. Vejšar, vz Výšar. Vejšiti, vz Výšiti. Vejšpsaný, vz Výše psaný. Vejt, u, m., isatis, der Waid, rostl. V., boryt barvířský, úřet, isatis tinctoria, der Waid. Rstp. 84. Listí z v-tu přiložené vše- liké otoky rozhání. Dch. exc. Vejtař, e, m., der Waidbauer, -händler, -färber. Šm. Vejtařství, n., der Waidbau, -handel. Šm. Vejtažník, vz Výtažník. Vejtní, Waid-. Šm. Vejtník, u, m., die Waidmühle. Sm. Vejtovna, y, f. = vejtník. Rk. Vejtový, Waid-. V. barva. D. Vz Vejt. Vejtruba, y, m., os. jm. Šd. Vejtrž, vz Výtrž. Vejtuk, a, m., Wejtuk, samota u Pří- brami. PL. Věju, vz Váti. Vejvanov, a, m., Rabensteiner Mühle, mlýn u Kutné Hory; Weiwanow, ves u Rokycan. PL. Vz S. N. Vejvanovice, dle Budějovice, Nennowitz, ves u Brna. — V., něm. Weiwanowitz, ves u Chrudimi. PL. Vz S. N. Vejvara, y, m., osob. jm. Vejvary, dle Dolany, Eibes, místo v Br- něnsku. Šm. Vejvoda, vz Vývoda. Vejvoditi, vz Vývoditi. Vejvorec, vce, m. = puškvorec. Us. Vejžvalda, y, m., od žvu, vy-žvu = žva- tlati, štěbetati, plaudern, příponou -da jako:	ospalda, ožralda. Užívá se slova v. při dětech, když počínajíce už dosti zřetelně mluviti hodně toho namluví; tedy = žva- tlal, štěbetal, der Plauderer. Us. v Plasku, u Plzně. Prk. — V. = huba, vyřídilka, das Mundstück. Ta má dobrou v-du. Tamtéž. Prk. Věk, u, m. = trvání, tah času, die Zeit, Zeitdauer. V. V MV. nepravá glossa. Pa. Věk běží. Jel. Dlouhý v. panoval. K tomu nemalého věku potřeba. Us. — V. = jistý čas, doba, dnové, eine gewisse Zeit, die Zeit. Za věku Karla císaře. Do věka = do jistého času. Kat. 1938. Za jejich věku. Kom. Za onoho věku (za dnův oněch). Ten šátek můžeš míti svůj věk. Us. u Rychn. Žádný se za tolik věků nenalezl. Jel. En. m. 8. Po nás nebudou rozvažovati, kdož jest křiv neb práv, než všichni budem spolu trpěti, když v. mine. Arch. II. 150. Aby vědíno bylo, co se za kterého věku při kterých ďálo; Zkáza města Jeruzalema za toho Ještě věku se stane. BR. II. 7. b., 178. (Šd. ). Jaký věk, taký člověk. Prov. Šd. — V. = trvání lidského živobytí, život, die Lebensdauer eines Menschen, seine Le- benszeit, sein Leben. Dlouhý v.; až do největší starosti věku svého živu býti. V. V. svůj v rozkošech tráviti. Har. Nejpěk- nější léta svého věku. Věkem daleko starší. Troj. Jsa již přes 12 let věku svého. Vrat. V. holubí ne delší 12 let. Netěšiti se dlou- hému věku; u vysokém věku ochabuje pa- měť; od útlého věku něčím se zabývati. Ml. Špatný hospodář, který mluví: Po náš v. bude a po nás třebať ani tráva nerostla. Prov. Šd. Přibývání věku ubývání života; Zlému člověku ukrátí Bůh věku. Hkš. Kdo se šťastným nenarodí, ledva kdy v svém věku šťastným bude. Prov. Tč. — V. = lidský i. e. tolik let, kolik člověk průměrně žije, das Menschenalter. Počítá se 30 let na jeden v. lidský. Jg. Nestor žil 3 věky. Jg. — V. = čas, který člověk n. živočich přežil n. věc trvala, stáří, das Alter. Stejného, jednoho věku, v jednom věku; věkem předčiti, před- cházeti. V. Jest mého věku. Bern. Došel ve- likého v-ku. V. koní po zubech se poznává, v. krav z kroužků na rohách. Us. Věkem dítě jest. Šk. V. toho rukopisu nedá se určiti. Us. Starého věku dojíti. V. Věkem prospívati. Nehledíce k věku. Us. Dch. Nad- bytek dodělá se dříve šedivých vlasů, stříd- mosť však delšího věku. Shakes. Tč. V mém věku jest polívka rozhodně lepší než ryba, lépe: lidem mého věku polívka lépe slouží než ryba. Km. Spitihněv umřel za věku mladého. Dal. 25. Pan Aleš Holický ze Šternberka byl sice starší věkem, ale řídil se více jeho příkladem nežli vlastními úmysly. Pal. III. 3. 278. Strany věku jest mladší. BR. II. 13. b. V jakém věku úřad přijal ? BR. II. 210. Přibývá věku, ubývá života. Prov. Šd. Dlouhého věku dojíti. Dch. — V. = jistá čásť lidského života, ein ge- wisses Alter, eine gewisse Altersstufe. V. dětinský, mladý (dětinství, mladosť), kve- toucí, ktvoucí; ve květu mladého věku; v nerozumném věku; na věku i postavě zrůst bráti; věkem dospívati; k věku do-