Předchozí (600)  Strana:601  Další (602) |
|
|||
601
|
|||
|
|||
spělému jíti; kdo ještě k svému věku ne-
přišel (nedospělý); v. mužský; věku býti sešlejšího, staršího; v. letitý, prodloužený, prodloužilý; starého věku dojíti. V. V. jarý, das jugendfrische Alter. Dch., Sš. II. 33. Lidem věku dospělého. BR. II. 12. b. Byli u věku dítěcím; To pak má v. dozrálý a dospělý před věkem dětinským a nedo- spělým. Sš. II. 39., 117. (Hý. ). Prvý v. člo- věčí jest od jeho narozenie až do zubóv vzrostu a do řeči a slove nemluvnosť; po- tom druhý v. jest do znamenie chlupóv brady a prsí a slove mladosť atd.; Ten v. (mládie) nenie zavázán k práci u vinici. Hus I. 116., II. 65. Přilnul k Rokycanovi teprv u dospělém věku. Pal. Dj. IV. 1. 41. Od útlého věku. D. Byl právě v tom věku, v kterémž... Kom. Ježíš prospíval mou- drostí i věkem. Br. V-ku vdání hodný. Troj. V. sešlý, sešlosti. Har. V. poslední. Jel. Starý v. mrzutý. Bern. Plnomocníci musejí býti 24 let. Řd. V. člověčí. Člověk je: nemluvně (dítě), pachole, mládenec (ji- noch), muž, stařec, kmet; děvčátko, děvče, panna, žena (paní), stařena (bába), babička sešlá (kmetice). Pt. — V. = zvl. poslední čas života lidského, staroba, hohes Alter, das Alter, die Bejahrtheit. Věkem zemdlený, ustalý, plný věku; věkem scházeti. V. V. mne tíží. To ještě není žádný v. Proti věku není léku. Vz Smrť. Prov. Věkem svůj život dokonav zemřel. Háj. Skonal věku svého r. 69. Us. Vk. Muž věkem sešlý. Ros., Pal. V. 1. 225. Kdo sklenice dopívá, věku ne- dožívá. Pk. Šd. — V. = o živočiších a by- linách, das Alter. Každá bylina má svůj jako věk. Byl. — V. = trvání světa ne- určité délky, das Zeit-, Weltalter, die Zeit. V. starý (starožitnosť); za toho našeho času a věku; téměř každého věku noví neduhové se objevují. V. V. dlouhý světa. Troj. V. pomíjí a jiný v. nastává. Br. Před věky, od věků. V našem věku (za našich dnů). Us. V. dávnodávný, uralte Zeit. Dch. — V. určitěji: starý (starodávný; starověk, Nz. ) do r. 476, das alte Zeitalter; střední (pro- střední; středověk, Nz. ) do r. 1492, das Mittelalter; nový (novověk, Nz. ) od r. 1492 až do našich dnů, die neue Zeit. To jest vynález nového věku. Mt. — V. = síla, die Kraft. Ty si mój věk (robur). Gen. 49. 3. (Zk. ). — V. vzhledem k dobrotě: v. zlatý, stříbrný, měděný, železný. — V. určitěji: jistý, vyměřený čas, die Zeitperiode; v. 100 let, století, ein Jahrhundert. — V. = ne- skončený čas, věčnosť, die Ewigkeit. S. N. — V.: na věky, po (u) věky, u věk, věky
věkův, věky věkoma, věky věkom {věkům), od věkův až na věky, věčné věky, věčně vě- koma, in Ewigkeit, auf immer. Jg. Na věky (se záporným slovesem = nikdy. ) V. To se na věky nestane. Us. Na věky věkův = věčně. Kom. Tuná (nyní) i na věky. Sl. let. II. 3. Bude svadba za deň za dva a práca — na věky (říkají nevěstě). Dbš. Ob. 24.
Věky věkom Amen. Pass. mus. 346. Jenž kraluje věky věkóm, amen. Hr. rk. 63. Sli- bujeme.. věky věkoma žádným zlým ne- zpomínati. Arch. I. 194. Pravda na věky přemáhá, ač na čas poražena bývá. Hus I. |
224. Na věky: Zamuťte věky věkom, in
saeculum saeculi; Na věky věkoma; Na věky i věky věkóm, in aeternum et saeculum saeculi. Ž. wit. 5. 12., 82. 18., 36. 29., 9. 6. Nebude paměť múdrého též i blázna na věky. Hus. I. 282. Všecko na čas, pán Bůh na věky; Všeho do času, pán Bůh na věky. Prov. Tč. Až na věky věkům. BO., ZN. Na věky věkom mohli v něm bezpečně pře- bývati. Troj. Jemu chvála po všecky věky věkoma. Pís. br. Nic nevejde do města toho vieky viekom nečistého. Št. Shlaď je u věk a věky věkoma! Rkk. 54. — Věkem, viekem snad = sotva, sotně, stěží. Cf. Mus. 1847. I. 303. Já mním, že; ty ssmyslíš věkem. Kat. 1322. Potom pak chtěvše j'ho sřéci, mohli viekem preč utéci pro strach veliké hřímoty. Ap. Š. 109. (Gb. ). Veka, y, f., z něm. der Wecken = houska,
kruchovka; menší podlouhlý chléb. U Olom., Kmk., Šd., u Jihl., u Počát. a j. Jdr. Věkati, v již. Čech. = štěkati, bellen.
Kts. U Nov. Kdýně. Rgl. Věkem, vz Věk (konec).
Vekešný = vykyšný. Holianščí zakázali,
habe piva nedávali, že je pivo nevekešný, že só z něho stárke pešný. Sš. P. 715. Vekež, e, f. = máčka vekež, eryngium
maritimum, rostl. Rstp. 710. Vekla = veklal. Výb. I. 1120. Vz násl.
Veklati, vkoli, vkůleš, 3. pl. vkolí, vkol,
veklal, án, ání; vkálati, vkálávati = vbod- nouti, hineinstechen. — co kam (v co) St. skl. V druhého nóž do pěsti vekla Alx. V. v. 1599. Veklíniti, il, ěn, ění, vkliňovati. — kam.
Maďaři od Pečenegů vytisknuti byvše do velkomoravské říše se vklínili, ji ku zhoubě západního Slovanstva i osvěty zhroutili. Kmp. Č. 130. Věko, a, n. = víko. Na Mor. Brt., Mtl.,
Tč., Šd. Věkobytný, ewig. V. Bůh. Lšk., Sš. Bs.
47. Věkodlouhý, Jahrhunderte lang dauernd.
Lum. Věkodobný, von Jahrhunderte langer
Gestaltung. Śm. Věkohyb, u, m. = samohyb, perpetuum
mobile. Věkojasný = věčně, od vezdy jasný. Ty
jsi slunko v-né. Sš. Bs. 11. Věkoletý, Jahrhunderte lang, hundert-
jährig. Puch. Strom v. Mus. Věkolistý, ewig belaubt, immer grün.
Krok. Věkopravný, ewigsprechend. V. desky.
Dch. Věkopustý, Jahrhunderte lange öde blei-
bend. V. hrady. Kam. Věkosídlo, a, n., der Ursitz. Pl.
Věkosnubný, ewig verbindend. Šm.
Věkostálosť, i, f.. die ewige Fortdauer.
V. slov evangelia, lásky. Sš. J. 309. Věkostálý, ewig dauernd, Jahrhunderte
lang bestehend. V. řád božské prozřetel- nosti. Sš. J. 124. V. skaliny, Č., tvrze. Ráj. Věkostarý, uralt. V. vzdělanosť, pověsť.
Mus. 219
|
||
|
|||
Předchozí (600)  Strana:601  Další (602) |