sb157-05 0..8296

602

Věkostraz, e, m., rostl. Rstp. II. 2069.

Věkosvíží, ewig frisch. V. květy. Hlas.

Věkoš, e, m., Wiekosch, ves u Josefova.
PL.

Věkošedý, altgrau. Rk.

Věkotřída, y, f., die Altersklasse. Na
Slov. Ssk.

Věkování, n., vz věkovati. Ve v. po-
smrtném rozdílu toho nebude. Sš. J. 88.

Věkovati = po věky trvati, ewig dauern.
Tu radosť věkuje. Koll. — v čem. Svatí
v nesmrtelných tělech budou v. Měst. bož.
V. 177. — V. = někde dlouho zůstati, ci-
věti, irgend wo lang bleiben, ausbleiben.
Koll.

Věkověčný = věčný, ewig. Kamar. Již
v strčeš. Bdl.

Věkověký = věčný, ewig. Tat jest hlavní
úloha sjezdu našeho, abychom upamatovali
svět na věkověkou pravdu: Čeho sobě ne-
chceš, nečiň jinému. Pal. Rdh. III. 35.

Věkověstný. V. nápis kříže. Sš. J. 288.

Věkovitě, ewig. Jsouť ona slova v.
platna. Pal. Dj. III. 1. 163.

Věkovitý, Jahrhunderte lang, alt. Šml.
V. dub (velikého věku).

Věkový, Jahrhunderte betreffend. Pří-
hody časové a v-vé, temporum et saecu-
lorum. BO.

Věkovzdorný, Jahrhunderten trotzend.
Šm.

Věkozvučný, ewig tönend. V. harfy.

Ráj.

Věkozvuk, u, m., der Aeonenton. Šm.

Věkoživý, Jahrhunderte lebend; ewig.
Dch.

Věkožizný = věčně žijící, věčný, aeter-
nus, ewig, ewig lebend. Po zákonu v-ných
bogóv. LS. v. 60. Cf. Bdl. Obr. 2. str. 116.
V. spása. Sš. Bs. 193.

Vekrájeti, vz Vkrojiti.

Vekrajní zámek, das Landschloss. Šm.

Vekrásti se, sich einschleichen. — kam.
Preto nás spája žára slniečka, že sa vo-
kradla ľubosť, ľubenka nám do srdienka
(proto nás spojuje záře sl... ). Sl. ps. 48.

Veksl, u, m., šp. z něm. Wechsel: změna,
proměna, výměna; směnka; náhon (při vodo-
vodu); příčka, příť, příčník (u tesařů); vý-
hybka (na železné dráze).

Vekše, pl., f. = klouby na kožichu (žen-
ském) vyšívané. Na mor. Valaš. Vck.

Věkuvzdorný, Jahrhunderten widerstre-
bend. V. moc. Kká. Š. 94.

Veky, vz Čárky. U Nov. Kdýně. Psčk.

1. Vel, u. m. = povel (nové), das Kom-
mandowort. Vz Povel, S. N.

2. Vel, Veles, a, m. = bůh stáda, ochránce
dobytka, milovník hudby. Jg. V MV. ne-
pravá glossa. Pa, Vz Veles.

3. Vel, u, m., z lat. velum = rouška, zá-
voj, der Schleier. Mz. 365. — Tkad., D.

Vel- = pra-, Gross-. Velkníže = veliký
kníže, Grossfürst, velknížectví, veltržba, vel-
kupectví, veltržec, velkupec, velprodavce,
velvojvoda, velvojvodství. J. tr.

1. Vela, veľa na Slov., věla ve Slezsku
= vele, mnoho, viel. Nebude jich tam vela.
Us. Němc. III. 26., 207. Už se ta breza vy-
valila, co vela ludí ochladila; Vela vody

ujdě, kým ja k tebe prijděm; Vela vody
ujdě, ai vela pribudě. Sl. ps. Šf. II. 119.
Veľa ako dreva, jako písku. Dbš. Ob. 43.
Za veľa chodil starší brat sem a tam hu-
stými horami, krásnými poliami, kým se
dostal do jednoho mesta; Šiel horami doli-
nami za veľa dní; Na veľa, na veľa dal sa
predca upýtat (na veliké prosby); Na veľa
ju ale predca len pustil (na veliké prosby);
Od veľa rokov jednostaj byl chorý; Po
nečase veľa rozumu. Dbš. Pov. I. 3., 38.,
37., 52., 144., 346. (Šd. ). Pytam se tě, můj
mužičku, vela's (kolik's) mi pooral? Jene
štyry zahonečky, boch (bo sem) tě se obaval.
Sš. P. 677. Co děláš? No, ne veľa!; Není
toho veľa. Slez. Šd. Že jí on zaplatí, věla
(kolik) s ní nocek spal. Brt. Ps. 155. Lásko
věla zlého robíš, nejedno srdečko do hrobu
sprevodíš. Sl. ps. 164. Věla ste měli žen-
culí, koncův? Nevěla, jen třoch. Na Ostrav.
Tč. Buď jen rád, kdy kdo ti dobře dělá,
i kdyby to nestálo za věla. Ve Slez. Tč.
Vela (kolik) nás je dětí, každému nám treba.
Sl. ps.

2. Vela, y, f. = vel, 3.

Veládko, a, n. = vzrůst, das Wachsthum.
Na Slov. Bern. Vz Velátko.

Velák, u, m., v horn. = hliněná koule
slamou prodělaná k stavění. Am.

Velakrát, vielmal. Na Slov. Ssk.

Velapožehnaný; -án, a, o, sehr wohl-
thätig, Segen bringend. Medokyše v-ný vliv-
na zdravie ludské vykonávajú. Na Slov. Tč.

Velaráz = velakrát. Na Slov. Ssk.

Velary, ů, m., pl. = Lehmklöser im Berg-
bau. D.

Velas, a, m., osob. jm. Šd.

Velatice, dle Budějovice, Wellatitz, ves
u Brna. PL.

Veľatiti = množiti, zvětšiti, vermehren,
vergrössern. — jak. Ktorýkoľvek národ
s láskou, vytrvalosťou a mravnosťou pesto-
val pravú osvetu: ten valne napredoval i
v priemyslu a kupectve a výdatne veľatil
sa vôbec ve hmotnom ohľade. Let. Mt, sl.
IX. 2. 86.

Velátko, a, n., das Waehsthum. Na Slov.
Šm. Cf. Veládko.

Velava, y, f., Wehlau, mě. ve východ.
Prusku. Vz S. N.

Velazaslúžilý = velezasloužilý, hoch-
verdient. Na Slov. Tč.

Velběhy, dle Dolany, Welbiech, ves u
Sedlčan. Vz S. N.

Velbiti, il, en, ení, velbovati = velebiti,
vynášeti se, chlubiti se, prahlen, sieh preisen.
— se kde. Kdož se před lidmi velbuje.
Hr. rk. 37. — si co, sich etwas erwählen,
herausnehmen, lieb gewinnen. Na Ostrav.
Tč.

Velbloud (zastr. velblúd, v obec. mluvě:
vembloud, v Krkonoších vejrbloud, Kb., ve
východních Čechách vemdlout), camelus,
das Kameel. Vz Frč. 382., Schd. II. 427.,
S. N. Dle Šrc. odnáší se slovo v. k řec.
'tkéeac. Vz tam více. V. indijský (mající
2 hrby, drabař, v. baktrijský, c. bactrianus),
arabský (jednohrbý, dromedar, c. dromeda-
rius). Jg. V. MV. nepravá glossa. Pa. Vz
S. N. Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára