sb157-05 0..8296

605

Velectihodný = titul nižších kněží než
jsou faráři. Vz Důstojný, Velebný, Titul. Šr.

Velečák, u, m. = silurská zkamenělina,
arionellus. Us. Zkr.

Velečasný, frühzeitig. Dch.

Velečervený, hochroth. Šm.

Velečestný, hochehrbar, sehr ehrenvoll.
Mus., Dch.

Velečin, u, m. = veleskutek, veliký čin.
Bdl. Mluviti, velebiti v-ny boží. Sš. Sk. 21.

Velečistný, mächtig reinigend. Dch.

Veleda, y, f. = věštkyně u Germanů
božsky ctěná. Vj.

Veledílo, a, n. = veliké dílo. MP.

Velediv, u, m. = veliký div. Slibujíce
před zraky jejich v-vy učiniti. Sš. Sk. 265.
(Hý. ).

Veledrahý, sehr theuer. Mus.

Veleduch, a, m., das Genie. Šm.

Veleduchosť, i, f., die Geistesgrösse.
Rk.

Veledůležitý, hochwichtig, sehr wichtig,
äusserst o. besonders wichtig, belangreich.
Dvě hodnosti, které v žití chrámového
kněžstva v-ty jsou; V. zpráva. Ddk. III.
43., 111. (Tč. ).

Veledůstojník, a, m., der Grosswürden-
träger. Šm.

Veledůstojnosť, i, f., Hochwürden.

Veledůstojný, hochwürdig, hochgeehrt.
Ten v. stav církve mysli jejich docela za-
rážel. Sš. Sk. 34. V. knížecí konsistoř arci-
biskupská. Šd. V. = titul děkanův a viká-
řův. Šr. Vz Titul, Důstojný.

Velehlasno, alta voce, sehr laut.

Velehlavy, dle Dolany, ves. Mus. VIII.
416.

Velehora, y, f. = hora vyšší než 2530
metrů (8000). Blř. — V., das Hochgebirgs-
land. Š. a Ž.

Velehrad, u, m., někdy hlav. mě. mor.
království. Dal. 40. a 41. Vz S. N. — V,
ves u Uher. Hradiště. Vz S. N. — Vele-
hradský.

Velehrádek, dku, m. Welehradek, ves
u Hořic. PL.

Velehroudovatý, grossschollig. V. země.
Krok.

Velehrozný, sehr schrecklich. V. hlas.
Krok.

Velechlumný. V. Olymp. Kuzmány.

Velechrám, u, m., der Dom, die Metro-
pole. Dch., Šd.

Velechvín, a, m., Welechwin, ves u Li-
šova. PL.

Velechvost, u, m., maenura superba,
pták. Km. 1877. 269.

Velej (kolik) krajů, tolej krojův. Ve Slez.
Šd.

Velejemný, hochfein. Dch., Šp.

Veleještěr, a, m. V-ři, megalosauri, řád
předpotopních plazů ještěrovitých až 50 stop
dlouhých. Vz S. N.

Velek, lka, m., osob. jm. Tk. I. 312., IV.
744., Pal. Rdh. I. 127., Arch. I. 164., 222.,
Žžk. 8. — V. Jos., spis. nar. 1829. Vz S. N.

Velekňahyňa, e, f., die Grossfürstin. Na
Slov. Ssk.

Velekněz, e, m., sacerdos maximus, sum-
mus pontifex, der hohe Priester. Šd. V-ži =

veleradové či členové velerady (synedria)
židovské, již z kněžského stavu byli spolu
jsouce hlavami 24 tříd. Sš. J. 130. Cf. Vele-
rada. (Hý. ).

Veleknězování, n., vz Veleknězovati.
Po několikaměsíčném v. Jonathana. Sš. Sk.
107.

Veleknězovati = veleknězem býti, das
Amt eines hohen Priesters bekleiden. —
abs. Ze synův Annanášových Ananus v-val
později. Sš. J. 274. — kdy. Kaifáš léta
odchodu Páně v-val. Sš. J. 194. — jak
dlouho. Annáš po let osmero v-val. Sš.
Sk. 46., L. 50.

Velekněžský, Hohepriester-, hoheprie-
sterlich. A cokoli jich bylo z rodu v-ho;
V. důstojenství na se potáhnouti; V. ro-
dina; V. důstojenec; Důstojenství v. za-
stávati. Sš. Sk. 45., 46., 60., 258., L. 50.

Velekněžství, n., das Hohepriesterthum.
Ve v. po někom nastoupiti. Sš. Sk. 258.

Velekněžstvo, a, n. = velekněži. Apo-
štolé a s nimi shromážděné v. (biskupové).
Sš. Sk. 176.

Veleknieža, ete, m., der Grossfürst. Na
Slov. Ssk.

Velekrása, y, f., das Grossschöne. Nz.

Velekrásné, ého, n., das Grossschöne.
Nz.

Velekrásný, grossschön, sehr schön. Nz.

Velekrátký, sehr o. äusserst kurz. Us.
Tč.

Velekříž, e, m., das Grosskreuz (Orden).
Rk.

Velekřížník, a, m., der Grosskreuz (Per-
son). Šm.

Velekrutý, sehr grausam. V. bitva, ein
heisser Kampf. Šm.

Velekujíř, e, m., /roAc^/ý/uros-. Vký.

Velekupec, pce, m., der Grosshändler.
Sš. L. 156.

Velekvětý, hochblüthig.

Velelepota, y, f. = veliká lepota. Koll.
Sp. III. d. Cest. 1. 80.

Velelepý = velice lepý, prächtig, gross.
Div. z ochot. 30.

Veleles, a, m., der Hochwald. Šm.

Velelia. Olia, velelia, bra bra, březovica
tam. Refrain. Sš. P. 622.

Veleliby, dle Dolany, Welelib, ves u Nim-
burka.

Velelítý (zastr. velelutý) = ukrutný, grau-
sam, hart, schrecklich. V. pótka. Rkk.

Velelubstvo, a, n. = velebství. Ž. wit.
95. 6.

Veleměsto, a, n., die Hauptstadt. Při
pouti do v-a onoho (Říma). Sš. Sk. 145.

Velemilý, sehr lieb. V. služba. Č.

Velemín, a, m., ves u Lovosic. Vz S. N.
Něm. Wellemin. Jakub z Velemína. Vz Jir.
H. 1. II. 301. — Tk. I. 87., III. 130., Arch.
I. 502.

Velemínský, ého, m., osob. jm.

Velemitský (Velemyšlský) z Velemyšlovsi,
jm. staročes. rodiny rytířské. Vz S. N., Tf.
Od. 394. Vz Velemyšloves.

Velemnohý, sehr viel. V. léta. Chmeln.

Velemoc, i, f., die Grossmacht. Šm.

Velemocnosť, i, f, grosse Macht. Jg.