sb157-05 0..8296

606

Velemocný, hoch-, übermächtig. Byl za-
jisté mužem v-cným; Osoba až do r. 1228.
v Německu v-cná Ludvík. Ddk. II. 236., V.
145. (Tč. ).

Velemoudrý, hochweise, sehr weise. Plk.

Velemožný, hoch-, sehr mächtig, sehr
einflussreich. V. paní. Ddk. II. 256.

Velemužný, mannskräftig. Šm.

Velemyslnosť, i, f., der Grosswahn. Rk.

Velemyšloves, vsi, f., Welmschloss, ves
v Žatecku. Vz S. N. Od Velemysla. Pal.
Rdh. I. 136. Vz Velemitský.

Velen, a, m., osob. jm. Pal.

Velen, ě, f., ves u Brandýsa n. L. Vz
S. N. Od Velena. Pal. — V. malá, Klein-
Wöhlen; V. veliká, Gross-Wöhlen, vsi u Be-
nešova (Bensen).

Velena, y, f., osob. jm. Pal.

Velenadaný, hochbegabt. V. paní. Ddk.
V. 65.

Velenec, nce, m., ves. Arch. II. 179. —
V. pyramidalní, anacamptis pyramidalis. Let.
Mt. S. VIII. 1. 21. (Šd. ).

Velení, n., das Befehlen, der Befehl. Dý-
mem nám jest v. jeho. Rkk. V. vojenské,
vz Povel. Později přičiňuje ke svým po-
zdravům v. Sš. II. 227. (Hý. ).

Velenice, Wellnitz, ves a) u Kr. Hradce,
b) u Zákup. Vz S. N., Tk. I. 444.

Velenka, y, f., Velenky, něm. Welenka.
ves u Sadské. PL., Tk. III. 62., Tf. Odp. 366

Velenky, vz Velenka. — V., druh ja-
blek. Mor. Bkr.

Velenov, a, m., Welenow, ves u Bosko-
vic. — V., Wellenow, ves u Zavlekoma. PL.
— Tk. I. 87., 444.

Velenovice, dle Budějovice, ves. Vz Tk.
III. 458., IV. 225.

Velenožka, y, f. V. ušňovitá, sigaretus
haliotoideus, měkkýš. Frč. 244.

Velenský, ého, m. V. z Mnichova, jm.
strč. rodiny vládycké. Vz S. N. V. Oldř. Vz
Tf. H. 1. 76., Šb. H. 1. 303., Jir. H. l. II. 309.

Velenutný, sehr dringend Šm.

Veleobrana, y, f. Proto Zlatoúst vylití
ono ducha sv. jmenuje v-nou Petrovi proti
židům ustrojenou. Sš. Sk. 131.

Veleobratně, sehr geschickt. Ml.

Veleobsáhlý, viel umfassend. Muž v.
učenosti. Krok.

Veleop, a, m., opice mající v mládí nej-
větší úhel lícní a proto největší podobnosť
s člověkem. V. černý či šimpanz, troglo-
dytes niger; v. rudý či orangutang, satyrus
orang; v. obrovský či gorilia, gorilia eugena.
Vz Frč. 400.

Veleosa, y, f. lépe: veliká n. větší osa.
Sedl., Jg.

Velepádný, mit Wucht fallend. Šm.

Velepamátný, sehr denkwürdig. Den
u Chlumce jest tedy v dějinách našich v-ný.
Ddk. III. 10.

Velepastýř, e, m. = arcipastýř, nejvyšší
pastýř, der Erz- o. oberste Hirt. Ale pravý
p. lidský s Kristem v-řem sjednocen jest.
Sš. J. 173.

Velepěkný, hochfein. V. usně. Šp.
Velepíseň, sně, f. = píseň písní, píseň
Šalamounova, canticum canticorum, das
hohe Lied. Sš. J. 298. (Hý., Šd. ).

Veleplatný, vollgiltig. Šm.

Veleplodný, sehr fruchtbar. V. básník.

Velepotřebí, sehr nöthig. — komu čeho
proč. Bylo mu toho pro dolíčení viny od-
půrců v. Sš. Sk. 87.

Velepřítel, e, m., der intime Freund.
Pl.

Veleprodej, e, m. = velprodej. Nz.

Veleprorok, a, m. V. Mojžiš, Isajáš. Sš.
J. 259., Sk. 279. (Hý. ).

Veleproud, u, m. = veletok.

Veleproudný, grossfluthig. V. moře.
Lšk.

Velepryšt, a, m. = velekněz. Sš. Sk. 239.

Velepusobný, effektvoll. Dch.

Velerada, y, f., synedrion, der hohe Rath.
V. židovská skládala se podlé sedmdesátera
rádců od Mojžíše povolaných (Num. 10. 16. )
ze 71 údů, skládajíc se z náčelníků starost
a zákonníků. Sš. Šk. 46. Když tedy veškera
ta v. se shromáždila; Zasedati ve v-dě ži-
dovské; Štěpán před v-du postaven jest;
Byl tě pak Nikodem z v-dy jerusalemské;
Náčelné osoby v-dy židovské; Sebrali tedy
velekněži a fariseové v-du; Až by se v.
řádně sešla. Sš. Sk. 46., 64., 67., J. 46.,
123., 193., 274. Cf. Velekněz. (Hý. ).

Velerádce, e, m. = člen velerady židov-
ské, velerada, der Synedrist. Biřiče vyslali
v-ci pro zajetí Pána. Sš. J. 134.

Veleradnice, e, f. = sněmovna velerady.
Velekněz přibyv do v. svolal dotčené ve-
škery osoby; Apoštolé nezdráhali se ho do
v. následovati. Sš. Sk. 61.

Veleradný, kundig sehr guter Rath-
schlüsse. Lšk.

Veleřečí, n. = vysokořečí. Sš. II. 209.

Veleřečivosť, i, f., die Grosssprecherei
(slovo nové). Světz. I. 357. (Jg. ).

Veleřeka, y, f. = veletok, der Strom.
Nz.

Veleříše, e, f, die Grossmacht. V. ra-
kouská. MP. Dj. bib. II. 266.

Velerozměřený; -en, a, o, wohlberech-
net. Div. z ochot. 99.

Veles, a, m., vz Vel. Votke, Pam. strsl.
185. Ženě své zlé toho by přál, aby divokou
husí byla a někam k Velesu za moře za-
letěla a věčně se domů nevrátila. Reš.

Velesborničník, a, m. = náčelník, před-
stavený sbornice, nadsborničník, der Archi-
synagog. Sš. L. 91.

Velesenstvie, n., zastr. = nadšení, der
Enthusiasmus. Kat. 2176.

Veleskladný. V. ložnice, nolvy. ^^mc.
Lšk.

Veleskok, u, m. (při tělocviku na koni),
der Weitsprung, Hochsprung. V. roznožmo,
po zpátku, střížmo, zprosta, skrčmo, za-
nožmo, přednožmo, pobok. Tš. Vz KP. 1.
457., 460.

Veleskutek, tku, m., grosse That, die
Grossthat. Slyšíme je mluviti našimi jazyky
v-tky boží. Sš. Sk. 17. (Hý. ).

Veleslav, u, m. = veleslavnosť. Bern.
Velesláva, y, f., der Triumph, die Glorie.
Šm.

Veleslavení, n., das Loben, Hochprei-
sen, Rühmen, die Verherrlichung.



	606

	Velemocný, hoch-, übermächtig. Byl za- jisté mužem v-cným; Osoba až do r. 1228. v Německu v-cná Ludvík. Ddk. II. 236., V. 145. (Tč. ). Velemoudrý, hochweise, sehr weise. Plk. Velemožný, hoch-, sehr mächtig, sehr einflussreich. V. paní. Ddk. II. 256. Velemužný, mannskräftig. Šm. Velemyslnosť, i, f., der Grosswahn. Rk. Velemyšloves, vsi, f., Welmschloss, ves v Žatecku. Vz S. N. Od Velemysla. Pal. Rdh. I. 136. Vz Velemitský. Velen, a, m., osob. jm. Pal. Velen, ě, f., ves u Brandýsa n. L. Vz S. N. Od Velena. Pal. — V. malá, Klein- Wöhlen; V. veliká, Gross-Wöhlen, vsi u Be- nešova (Bensen). Velena, y, f., osob. jm. Pal. Velenadaný, hochbegabt. V. paní. Ddk. V. 65. Velenec, nce, m., ves. Arch. II. 179. — V. pyramidalní, anacamptis pyramidalis. Let. Mt. S. VIII. 1. 21. (Šd. ). Velení, n., das Befehlen, der Befehl. Dý- mem nám jest v. jeho. Rkk. V. vojenské, vz Povel. Později přičiňuje ke svým po- zdravům v. Sš. II. 227. (Hý. ). Velenice, Wellnitz, ves a) u Kr. Hradce, b) u Zákup. Vz S. N., Tk. I. 444. Velenka, y, f., Velenky, něm. Welenka. ves u Sadské. PL., Tk. III. 62., Tf. Odp. 366 Velenky, vz Velenka. — V., druh ja- blek. Mor. Bkr. Velenov, a, m., Welenow, ves u Bosko- vic. — V., Wellenow, ves u Zavlekoma. PL. — Tk. I. 87., 444. Velenovice, dle Budějovice, ves. Vz Tk. III. 458., IV. 225. Velenožka, y, f. V. ušňovitá, sigaretus haliotoideus, měkkýš. Frč. 244. Velenský, ého, m. V. z Mnichova, jm. strč. rodiny vládycké. Vz S. N. V. Oldř. Vz Tf. H. 1. 76., Šb. H. 1. 303., Jir. H. l. II. 309. Velenutný, sehr dringend Šm. Veleobrana, y, f. Proto Zlatoúst vylití ono ducha sv. jmenuje v-nou Petrovi proti židům ustrojenou. Sš. Sk. 131. Veleobratně, sehr geschickt. Ml. Veleobsáhlý, viel umfassend. Muž v. učenosti. Krok. Veleop, a, m., opice mající v mládí nej- větší úhel lícní a proto největší podobnosť s člověkem. V. černý či šimpanz, troglo- dytes niger; v. rudý či orangutang, satyrus orang; v. obrovský či gorilia, gorilia eugena. Vz Frč. 400. Veleosa, y, f. lépe: veliká n. větší osa. Sedl., Jg. Velepádný, mit Wucht fallend. Šm. Velepamátný, sehr denkwürdig. Den u Chlumce jest tedy v dějinách našich v-ný. Ddk. III. 10. Velepastýř, e, m. = arcipastýř, nejvyšší pastýř, der Erz- o. oberste Hirt. Ale pravý p. lidský s Kristem v-řem sjednocen jest. Sš. J. 173. Velepěkný, hochfein. V. usně. Šp. Velepíseň, sně, f. = píseň písní, píseň Šalamounova, canticum canticorum, das hohe Lied. Sš. J. 298. (Hý., Šd. ).	Veleplatný, vollgiltig. Šm. Veleplodný, sehr fruchtbar. V. básník. Velepotřebí, sehr nöthig. — komu čeho proč. Bylo mu toho pro dolíčení viny od- půrců v. Sš. Sk. 87. Velepřítel, e, m., der intime Freund. Pl. Veleprodej, e, m. = velprodej. Nz. Veleprorok, a, m. V. Mojžiš, Isajáš. Sš. J. 259., Sk. 279. (Hý. ). Veleproud, u, m. = veletok. Veleproudný, grossfluthig. V. moře. Lšk. Velepryšt, a, m. = velekněz. Sš. Sk. 239. Velepusobný, effektvoll. Dch. Velerada, y, f., synedrion, der hohe Rath. V. židovská skládala se podlé sedmdesátera rádců od Mojžíše povolaných (Num. 10. 16. ) ze 71 údů, skládajíc se z náčelníků starost a zákonníků. Sš. Šk. 46. Když tedy veškera ta v. se shromáždila; Zasedati ve v-dě ži- dovské; Štěpán před v-du postaven jest; Byl tě pak Nikodem z v-dy jerusalemské; Náčelné osoby v-dy židovské; Sebrali tedy velekněži a fariseové v-du; Až by se v. řádně sešla. Sš. Sk. 46., 64., 67., J. 46., 123., 193., 274. Cf. Velekněz. (Hý. ). Velerádce, e, m. = člen velerady židov- ské, velerada, der Synedrist. Biřiče vyslali v-ci pro zajetí Pána. Sš. J. 134. Veleradnice, e, f. = sněmovna velerady. Velekněz přibyv do v. svolal dotčené ve- škery osoby; Apoštolé nezdráhali se ho do v. následovati. Sš. Sk. 61. Veleradný, kundig sehr guter Rath- schlüsse. Lšk. Veleřečí, n. = vysokořečí. Sš. II. 209. Veleřečivosť, i, f., die Grosssprecherei (slovo nové). Světz. I. 357. (Jg. ). Veleřeka, y, f. = veletok, der Strom. Nz. Veleříše, e, f, die Grossmacht. V. ra- kouská. MP. Dj. bib. II. 266. Velerozměřený; -en, a, o, wohlberech- net. Div. z ochot. 99. Veles, a, m., vz Vel. Votke, Pam. strsl. 185. Ženě své zlé toho by přál, aby divokou husí byla a někam k Velesu za moře za- letěla a věčně se domů nevrátila. Reš. Velesborničník, a, m. = náčelník, před- stavený sbornice, nadsborničník, der Archi- synagog. Sš. L. 91. Velesenstvie, n., zastr. = nadšení, der Enthusiasmus. Kat. 2176. Veleskladný. V. ložnice, nolvy. ^^mc. Lšk. Veleskok, u, m. (při tělocviku na koni), der Weitsprung, Hochsprung. V. roznožmo, po zpátku, střížmo, zprosta, skrčmo, za- nožmo, přednožmo, pobok. Tš. Vz KP. 1. 457., 460. Veleskutek, tku, m., grosse That, die Grossthat. Slyšíme je mluviti našimi jazyky v-tky boží. Sš. Sk. 17. (Hý. ). Veleslav, u, m. = veleslavnosť. Bern. Velesláva, y, f., der Triumph, die Glorie. Šm. Veleslavení, n., das Loben, Hochprei- sen, Rühmen, die Verherrlichung.