sb157-05 0..8296

610

Mravní účinek z prvních těchto poklések,
které od nepřátel veličeny a rozhlašovány
nad míru. Pal. Dj. IV. 2. 384. — V. -=
chváliti, velebiti, loben, preisen, schätzen. —
co, koho, se. V. Hospodina, díla a skutky
jeho. Boč. Všecky vlasti budú v. jeho. Ž. wit.
71. 17. Bude se v., gloriabitur. BO. — koho
s kým. Veličte Hospodina se mnú. Ž. wit.
33. 4. — se před kým. Č. — se jak:
S hrdostí. Krok.
Veličizna, y, f., etwas Grosses. Na Slov.

Jg.

Veličiznosť, i, f., sehr grosse Beschaf-
fenheit. Na Slov. Bern.

Veličizný = velikánský. Na Slov. a Mor.
V. sudy. Baiz. Budúcu paňu odvedli do
jednej veličiznej izby. Er. Čít. sl. 68. To
byla v. včela. Ht. Sl. ml. 204. Myšlénka
plodí v-né tvory. Na Slov. Tč. Jak zrnek
v slunečnici v-né. Hdk. C. 87. Raz prišli
pred veličiznú zápoľu; Tam viděli jeden v.
zámek. Dbš. Sl. pov. I. 248., 303. V. kámen.
Us. v Beskyd. Tč.

Velička, y, f. = bystrice na již. Moravě
tekoucí od Velké ku Strážnici do Moravy.
Šd.

Vělička, y, f. (Wieliczka), mě. v Haliči.
Vz S. N.

Velíčko, a, n. = plátěný oděv od kolen
po kotníky asi třetinou z bot vyčnívající.
Na Hané. Brt.

Velična, y, Veličná, é, f., Grossdorf,
ves v Uher. Bern.

Veličnosť, i, f. = velebnosť, zvelebenosť,
zveličenosť, die Erhabenheit, Majestät. Sva-
tosť a v. Ž. kap. 95. 6. Slušalo mi déle živu
býti, abych naplnil v-sti (= veliké věci),
kteréž jsem umyslil. Alx. fab. k. 139.

Veličný = velebný, vznešený, erhaben.
Kako v-čna jsú díla tvá. Ž. kap. 103. 24.

Veličský, magnificus. Ž. wit. Isa. 5.

Veličství, n., magnificentia. Ž. wit. 144.
12., BO.

Velich, a, m., os. jm. Tk. I. 71., Pal. Dj.
I. 1. 265.

Velichov, a, m., Welchau, ves a) u Ostrova,
b) u Žatce. Vz S. N. — V., něm. Welchen,
ves u Neštědic. PL.

Velichovky, Welichow, ves u Jaroměře.
Vz S. N.

Velik, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.,
Arch. IV. 378., S. N., Tk. IV. 640., V. 78. —
V., vz Veliký. — V., u, m., zastr. = gbelík,
vó(>ia,. Mm.

Veliká, é, f., něm. Welka, vsi a) u Ledče,
b) u Dobříše; něm. Welkau, ves u Hořovic.
PL.

Velikán, a, m. = obr, der Riese; ein
grosser Mann. D., Č. Jen muže v-na měla
Morava zapotřebí, aby dosáhla všestranné
platnosti. Ddk. IV. 331.

Veliká noc (velikanoc, BR. ), i, f. = vel-
konoce, Ostern. Šd. Když se velikanoc ten
den před sobotou trefovala; Beránek veliko-
noční na velikunoc za nás obytován byl.
BR. II. 118., b., 117. a.

Velikánský = velmi veliký, náramný,
obrovský, hrozitánský, tyranský, Riesenhaft,
grossmächtig, überaus gross. V. postava,
Krok, skála, člověk, dům, nos, kus chleba.

Us. Jg. To je v. rozdíl! Us. Dch. V. socha.
Sš. Sk. 242., V. 78.

Velikánství, n., die Riesengrösse. Ob-
dařen byl divným v-stvím. Koll. I. 103.

Velikanzný = velikánský. Na Mor.

Velikárna, y, f. = veliká místnosť, eine
grosse Räumlichkeit. Pl.

Velikáš, e, m. = velikán, der Riese. Nitra
VI. 137. — V., der Magnat. Na Slov. Sl.
let. I. 20.

Veliká ves, Grossdorf, vsi a) u Brou-
mova, u Pacova a u Zdib; něm. Michels-
dorf, ves u Podbořan; něm. Sinzendorf, ves
u Plané. PL. Vz Veliký. Tk. I. 382., III.
662., V. 128., 168., 172.

Veliké, ého, n. = velekrásné, das Grosse.
Nz.

Velikebný = copiosus, veliký. Ž. wit.
129. 7.

Veliko, vz Veliký. — V., a, n., subst.
Na veliko, ins Grosse. Dělati cukr na v-ko
Mus. II. a. 78.

Velikočesť, cti, f., lépe: veliká česť. Jg.

Velikočinně, grossthäthig. Bern.

Velikočinnosť, i, f. = vlastnosť veliko-
činného, die Grossthätigkeit. Reš., Jel., Vš.

Velikočinný, velkočinný = velikých
činův, grossthätig. D., Jel.

Velikodobný, grossartig. Šm.

Velikoduch, a, m., ein grosser Geist.
Šm.

Velikoduchosť, i, f., der Grossmuth. Šm.

Velikoduchý, grossmüthig, edelsinnig.
Šm.

Velikoduší, n., der Edel-, der Grossmuth.
Jg. Císař Maximilian hnutím rytířského v.
propustil zajaté všecky. Pal. Dj. V. 2. 80.
Seneka pripisuje k v., když....; Rád proto
jim té slávy při v. svém přeje; Tím vyje-
vuje v. svoje; V-ší a srdnatosť Štěpánovu
velebíce. Sš. II. 122., 158., 170., Sk. 93.
(Hý. ). Vz násl.

Velikodušnosť, i, f. = velikoduší, die
Grossmuth, die Grossherzigkeit. Mus. 10. 99.
Korunu půl světa mladšímu bratrovi dal
s v-sti. Koll. I. 235. (Tč. ).

Velikodušný, velkodušný, grossmüthig,
edelsinnig. Mus. II. a. 9.

Velikohlavý, velkohlavý = hlavatý,
hlaváč, grossköpfig. Zlob.

Velikohodní, Oster-. Gloss.

Velikohodný =veliké hodnosti, sehr
brav, sehr würdig. Bianc. 31. a.

Velikochrvati, vz S. N.

Velikokněžna, y, f. = veliká kněžna, die
Grossfürstin. Krok II. 221.

Velikokřížník, a, m. = rytíř velikého
kříže, der Grosskreuz. Jg.

Velikokupec = velkokupec.

Velikokupecký, Grosshändler-.

Velikokvětý = velkokvětý. Šm.

Velikolepě, grossartig, prächtig. Vy-
puklé v Sasích nepokoje téměř naprosto
zarazily podnik tak v. započatý. Ddk. IV.
100.

Velikolepí, n., velikoleposť, i, f. =
nádhera, die Pracht, Grossartigkeit, das Ge-
pränge. Chrám Dianin v Efesu od Chersi-
frona v předešlém, ano větším v-pím sbír-
kami celé přední Asie vystavěn byl; Potom