sb157-05 0..8296

611

jeden z nich učinil pána pozorna na krásu
a velikolepí stavby té. Sš. Sk. 227., Mr. 57.
Aby plnosť, velikoleposť a přesažitosť věčné
spásy vyobrazil. Sš. II. 89. (Hý. ).
Velikoleposť, vz Velikolepí.
Velikolepý, grossartig, prächtig, maje-
stätisch. Krok. V. moc, Ddk. III. 56., chrám.
Svetz. I. 26. (Jg. ).
Velikoměstský, grossstädtisch. Šm.
Velikoměšták, a, m., der Grossstädtler.
Šm.

Velikomluvnosť, i, f., die Grossspre-
cherei. Reš.

Velikomluvný, grosssprecherisch. Reš.
V. jazyk, člověk.

Velikomocně, mächtig, grossmächtig,
gewaltig.

Velikomocněti, ěl, ění, mächtig, vielver-
mögend werden. Ros.

Velikomocniti, il, ěn, ění, grossmächtig,
mächtig, vielvermögend machen. — koho
čím: svou podporou. Us.

Velikomocnosť, i, f. veliká moc, grosse
Macht. — V. = velebnosť, die Grossmächtig-
keit, Herrlichkeit, Majestät. V., Jel.

Velikomocný = velikou moc mající, též
jenom titul, grossmächtig, mächtigst, hoch-
mögend. V. pán, král. V. Nejjasnější a v.
kníže pán. Ješín. V. císař. Dač. I. 257.

Velikomožnosť, velkomožnosť, i, f. =
velikomocnosť. — V. = velebnosť, titul, Herr-
lichkeit, Euer Gnaden. Plk.

Velikomožný, velkomožný = veliko-
mocný, hochmögend. — V. = titul, na Slov.
V-ný pán (mocný, urozený), gnädiger Herr.
Zlob. V-ná a vysoce osvícená kněžno. Sl.
let. I. 71.

Velikomysl, i, f. = velikomyslnosť. V-slí
tvrdí neb ustanovuje se řád vnitřních ctností.
Ms. 15. stol.

Velikomyslně, grossmüthig. V. jednati,
si počínati.

Velikomyslněti, ěl, ění, gross-, hoch-
müthig werden. — čím: štěstím. Č. exc.

Velikomyslniti, il, ěn, ění, velikomysl-
ňovati, grossmüthig machen. Č. Zvelikomy-
slniti. V.

Velikomyslnosť, velkomyslnosť, i, f.
= veliká mysl, die Grossmuth. V.

Velikomyslný, velkomyslný = veliké
mysli, grossmüthig. V., Kom. J. 882.

1. Velikonoc, velkonoc, i, velikanoc
(gt. velikynoci, vz Velikánoc), veliká noc,
gt. veliké noci a pl. velikonoce, velko-
noce, gt. velikonoc, dle Vánoce. — V. =
hod, slavnosť velikonoční, velikonočního be-
ránka památka, hod slavného vítězného
z mrtvých n. od mrtvých vstání, das Oster-
fest. V. Vz S. N. Až do v-noc. Us. Dch.
Polovici do velikonoci, do veliké noci. NB.
Tč. 219. Ten pátek po velicenoci. List z r.
1514. Tč. K veliké noci. 1441. O velice noci.
Št. N. 188. Po velicě noci. Arch. V. 275.,
Hus II. 138. Všecka obec má dáti tele 6 gr.
k velicě noci. Půh. II. 241. Veliká noc slove
noc, v níž jest velikú věc učinil veliký
Kristus z mrtvých vstav. Hus 1I. 109. K vel-
konocům odebral se císař do Řezna. Ddk.
II. 364. Komu se o velikonoci vyšlehá, ne-
dostane prašiviny. Mor. Zelené vánoce, bílé

velikonoce. Šd., Tč. Kolik mlh v březnu
k nebi vstoupá, tolik bude ještě mrazů po
velikonocích. Pranost. Tč. Jaký konec Ma-
sopusta, taká velká noc. Slez. Tč. Jest-li
Dimitriův den na holo, bude teplá velkánoc.
Pran. Tč. Na velkonoc bude-li pršeti, ne-
budeme mnoho píce míti. Kda. Prší-li na
velkou noc, bude málo sena. Slez. Šd. O
v-cích schová se již vejce do trávy. Hrš.
Vz Velikonoční.

2. Velikonoc, i, f. = jm. polí a luk u
Kelče na Mor. Pk.

Velikonoční, velkonoční = k veliko-
noci náležející, Oster-, österlich. V. slavnosť,
hod, svátek, svátky, den, bochníček (maza-
nec), beránek, trh výroční, zpověď, pondělí.
Jg. V. mouka židů, das Ostermehl. Dch. V.
jezdci, Osterreiter. Dch. Šel na hod v. do
Jerusalema. Hus II. 28. V. letokruh, cyklus
paschalis, der Ostercirkel, meze, terminus pa-
schalis, die Ostergränze, Nz., čas, Šd., Gaus-
sovo pravidlo, Šim. 48., týden. Ddk. II. 380.
Křest sv. se dle prastarého obyčeje jen ve
svatvečer v-čních neb svatodušních svátků
udílel. Ddk. III. 24. Prší-li na hod v., ne-
bude úrodný rok. V Bystersku. Sn. Déšť
v neděli v. vymlátí obilí, na sv. Ducha vy-
mlátí na čisto. Na mor. Zlínsku. Brt. Prší-li
na hod boží v., bude málo píce. Pranost.
Tč. O boží hod v. dávají dobytku trochu
svěceného vína a kousek mazance, aby dal
hojný užitek. Mus. Paškál (v. svíce) jest prý
dobrý proti bolení zubů a píchání v uších;
dá se kousek na uhlí dřevěné a kouř se
pouští do úst n. do ucha. Mus. 1855. O jiných
pověrách vz v Mus. 1853. 494. Jaké zvě-
stování boží matky, takové i v. svátky. Tč.
Všecko snáší, jakoby mu v. koláč napekl.
Ctib. Hád. V pondělí velikonoční je šmi-
grúst (vz toto). Hoši šlehají karabáči, sple-
tenými to vrbovými haluzkami (buď čtyřmi,
což sluje čtverák, buď osmi, což sluje osme-
rák) děvčata, načež dostávají malovaná
vejce. Někde dostávají kořalku a koláče.
Mimo to polévají místy chasníci děvčata
vodou, ba dříve je i do vody, do potoka
a p. házívali, což nyní jest zakázáno. Místy
postřikují sebe malou stříkačkou skleněnou
(čikovkou) buď vodou nebo voňavkami
(v Meziříčsku). V úterý v. šlehají děvčata
hochy, kteří se však nedají. Děvčata říkají:
Dnes je naše, ale hoši odpovídají: Dnes je
toho, kdo obdrží. Na mor. Valaš. Vck. Vz
Šlehačka. Lesti o masopustě ijá se koblihy
na slunečku, tož v pondělí v. malované
vajce pod kamny (je dlouho zima). U Vy-
zovic na Mor. Šd. Cf. Velikonoc.

Velikoobchodník, vz Velkoobchodník.

Velikooký = velkooký.

Velikovský, vz Velkovský.
Velikopanský, grossherrisch, Magnaten-.
Šm.

Velikopáteční, Charfreitags-. V. kázání.
Č. exc.

Velikopečetník, a., m., der Grosssiegel-
bewahrer. Šm.

Velikopodstatný = veliké podstaty. Fil.
Zam. 908.

Velikopokladník, a, m., der Grossschatz-
meister. Víd. list.