sb157-05 0..8296

612

Velikopyský, velkopyský, grosse Lef-
zen habend. Orb. p.

Velikořečník, a, m., grosser Redner.
Berg. exc.

Velikorodý, velkorodý, von hoher Ge-
burt. Č.

Velikorusi, Velkorusi, vz S. N.

Velikosť, velkosť, i, f. = vlastnosť veli-
kého. V. = prostorná rozlehlosť nějaké věci,
die Grösse. V. skutečná, zdánlivá. S. N. V.
těla, V., věci, Troj., osoby. Har. Hvězdy
první v-sti. Víd. list. V. mysli, Jel., moře,
nebe. V. pravá, zdánlivá, proudu elektri-
ckého, pohybu, přirozená; obraz velikosti
přirozené, nadživotné, obraz ve velikosti
přirozené. Nz. Nebo vzvýšena jest v. tvá
nad nebesa. Ž. wit. 8. 2. Hlas Hospodinův
ve v-ti (magnificentia). Ib. 28. 4. V. bez slič-
nosti jest nestvůra. Hlk. Jeho (okovu) v. není
známa. Ddk. IV. 145. Ta zrna jsou v-sti
hrachu. Byl. — V. = stupeň, náramnosť, dů-
ležitosť, Grad, m., Wichtigkeit, f. V. zimy,
horka. Pakliby pro v. pře purkrabí o to
nemohl stranám konec učiniti. Zř. F. I. C.
XXV. V. pohybu, die Bewegungsgrösse. NZ.
A máš dóvod také v-sti chleba, jenž jest
slovo božie. Hus I. 329. A jaká je přesažitá
v. moci jeho v nás. Sš. II. 87. Aby v. zje-
venie mne nepovýšila, dán mi jest osten sa-
tanův. Hus 1. 351. — V. veliký počet,
množství, grosse Zahl, Grösse, Vielheit, Men-
ge, der Haufen. V. lidu. L. Šetři v maličkosti,
dojdeš velikosti, Sparen im Kleinen verhilft
zu Grossem. Šetřivosť při maličkosti vede
k velikosti. Dch. — V. = vlastnosť ta, dle
které věc přidáním větší, ubráním menší býti
může, quantitas, die Grösse, Quantität. Sedl.
1 ustanovili jsú, aby z kovu ráz obecní pod
jistú jakostí a velikostí byl. CJB. 363.

Velikostný, grossartig. Šm.

Velikosudí, n., der Grossrichter.

Velikosultán, a, m., der Grossultan. Víd.
list.

Velikotížný, sehr schwer.

Velikotvárný = veletvárný.

Velikoušník, velkoušník, a, m., der
Gross-, Langohr. Ros.

Veliková, é, f., něm. Welikova, ves u
Holešova. PL.

Velikověký, hochalterig. Puchm.

Velikovláda, y, f., die Grossherrschaft.
Sm.

Velikozrný, grosskernig. Šm.

Velikrzný, velikrznánecký = velikánský.
Us. na Plasku. Prk.

Velikurný, velikurnatý = velikánský.
Us.

Veliký, velký; velik, a, o; komp, větší,
věčší, věčí (vz čs), větčí, na Slov. vatší,
zastr. veličejší; superl. největší, nejvěčší atd.
Věčší od vek. Bž. 38. Věčší. Rkk. 22., Hr.
rk. 79. a j.. Dal. 95., 123., Výb. II. 39., Hus
II. 120, III. 56., 252. aj. Vz Trpěti. Veličejši.
Hus I. 161., 412. h j. Cf. Pýcha. Větší. Hus
I. 3. Větčie. Hus I. 277. Věčči. Hus II. 207.
Věcší (cš = tsš-tš-č, tedy větší nebo věčí).
Vz Gb. Hl. 103., Prk. v Jag. Arch. für slav.
Phil. 1877. 393. a násl., ale vynech v Jag.
druhou polovici od: Doch wie aus den....
— na str. 395. po slova spustnouti, spustlý,

který. Komp. po etymologicku: věčí u. věčší,
po foneticku věčí a píše se po historicku
větší, poněvadž od 16. stol. všeobecně se tak
píše. Gb. Uv. 58. Cf. také Š. a Ž. 1856. str.
62., Mk. 86. — V. = rozlehlý, rozprostřený
v jakýkoliv směr, zvl. vzhůru, ausgedehnt
besonders in die Höhe, gross. V. moře, statek,
V., vrch. Us. Zahrada ta jest 4 jitra veliká.
V. obec = měšťanstvo naproti zastupitelstvu
obecnímu. Pal. Dj. V. 1. 125. Mnoho a často-
krát sme na velikú obec i na starší podá-
vali; A obec veliká i starší nám zase po-
rúčeli. Arch. IV. 384. Jak jseš o kus větší.
Er. P. 384. Čtyry rohy, žádné nohy, břicho
veliké (= peřina). Us. Šd. V. zvěř (Gross-,
Hochwild): jelení, dančí, srnčí, černá zvěř;
v. pták: tetřev. Je v-ký jako vrabec v hrsti,
Us., jako špendlíková pálka, ve Slez. Šd.,
jako strnad. Ib. Šd. Kozel má velkou bradu
a přec není mudrc. Tč. Mají několik dětí,
jedno vždy o pohlavek (o políček = o něco
málo) větší nežli druhé. Bydž. Kšť. — V. =
nadobyčejně rozlehlý, rozprostřený, unge-
wöhnlich gross. V. krajina, město, stodola,
klec, číše, prst, oči, krok, voda, Us., doby-
tek, V., pes, socha; ku podivu v.; mnohem
větší; o málo větší, mnohonásob v-ší. D. V-ký
krok učiněn k tomu (již hodný počátek se
stal). V-ký jako dům Dbš. Obyč. 43. Napadl
v. sníh. Sl. let. I. 319. Nabyti velikého ob-
jemu; Jísti v-kou lžicí (= býti na hostině).
Us. V. sníh — malá voda. Pran. Tč. Čím
větší hlava, tím v-ší klobouk. Větší dým
nežli pečeně. Větší než narostl (pyšný):
Větší síň nežli dům. Č. Větší řemen krájel,
než mu kůže postačiti mohla. Ve veliké
vodě veliké ryby bývají. V. pták velikého
hnízda potřebuje. (V. ) Má v. nohy (o buj-
ném). — nač. Dcéra na zrost veľká. Ht. Sl.
ml. 209. Služka na postavu v-ká. Slez. Šd.
Strany pořekadel vz: Kopí, Slonbidlo. —
V. Prodej ve velikém, lépe: na hrubo, po
hrubu, hrubý (veliký). Brs. 136. Cf. Vel-
prodej. — V. = příliš veliký, zu gross. Ty
boty jsou mi v. Us. Je velký jako slon,
Slez. Šd., jako strom, jako obr. Šd. Dě-
lalo by to veliké oko, es würde grosses
Aufsehen machen; Začínají ve veliké míře,
sie fangen gross an. Dch. — V. = zrostlý,
erwachsen. Velcí i malí. A kdyby byl sebe
větši. D. Zábavy malým i velikým, Unter-
haltungen für Klein und Gross. Dch. Musíš
mati víc rozumu, lebo si od nich starší. Na
Slov. Tč. Aby zapsáni byli v každém domě
hospodáři napřed a pak osoby veliké i malé
všecky. Pal. Dj. V. 2. 40. Mezi velké se
nepleť. Vz Pán (strany přísl. o tom). Malé
děti, malá starosť; velké děti, velká starosť.
Prov. — V. = dlouho trvající, lang. Sloužil
mu veliký rok (osm let). Cimrhnz. Myth.
267. — V. = těhotný, schwanger. Naše Ančka
už je veliká. V Kunv. Msk. — V. = počtem,
množstvím znamenitý, z mnoha dílů se sklá-
dající, der Zahl, der Menge nach beträcht-
lich, aus vielen Theilen bestehend. Velikými
penězi se vykoupil; v. cena; za v. peníze,
v. zboží; na větším díle, V., větším dílem,
z největšího díla; v. počet. D. V. důchod,
vydání, peníze (op. drobné), svatba, rada,
jmění, náklad, obchod; něco z většího pra-