Předchozí (611)  Strana:612  Další (613) |
|
|||
612
|
|||
|
|||
Velikopyský, velkopyský, grosse Lef-
zen habend. Orb. p. Velikořečník, a, m., grosser Redner.
Berg. exc. Velikorodý, velkorodý, von hoher Ge-
burt. Č. Velikorusi, Velkorusi, vz S. N.
Velikosť, velkosť, i, f. = vlastnosť veli-
kého. V. = prostorná rozlehlosť nějaké věci, die Grösse. V. skutečná, zdánlivá. S. N. V. těla, V., věci, Troj., osoby. Har. Hvězdy první v-sti. Víd. list. V. mysli, Jel., moře, nebe. V. pravá, zdánlivá, proudu elektri- ckého, pohybu, přirozená; obraz velikosti přirozené, nadživotné, obraz ve velikosti přirozené. Nz. Nebo vzvýšena jest v. tvá nad nebesa. Ž. wit. 8. 2. Hlas Hospodinův ve v-ti (magnificentia). Ib. 28. 4. V. bez slič- nosti jest nestvůra. Hlk. Jeho (okovu) v. není známa. Ddk. IV. 145. Ta zrna jsou v-sti hrachu. Byl. — V. = stupeň, náramnosť, dů- ležitosť, Grad, m., Wichtigkeit, f. V. zimy, horka. Pakliby pro v. pře purkrabí o to nemohl stranám konec učiniti. Zř. F. I. C. XXV. V. pohybu, die Bewegungsgrösse. NZ. A máš dóvod také v-sti chleba, jenž jest slovo božie. Hus I. 329. A jaká je přesažitá v. moci jeho v nás. Sš. II. 87. Aby v. zje- venie mne nepovýšila, dán mi jest osten sa- tanův. Hus 1. 351. — V. veliký počet, množství, grosse Zahl, Grösse, Vielheit, Men- ge, der Haufen. V. lidu. L. Šetři v maličkosti, dojdeš velikosti, Sparen im Kleinen verhilft zu Grossem. Šetřivosť při maličkosti vede k velikosti. Dch. — V. = vlastnosť ta, dle které věc přidáním větší, ubráním menší býti může, quantitas, die Grösse, Quantität. Sedl. 1 ustanovili jsú, aby z kovu ráz obecní pod jistú jakostí a velikostí byl. CJB. 363. Velikostný, grossartig. Šm.
Velikosudí, n., der Grossrichter.
Velikosultán, a, m., der Grossultan. Víd.
list. Velikotížný, sehr schwer.
Velikotvárný = veletvárný.
Velikoušník, velkoušník, a, m., der
Gross-, Langohr. Ros. Veliková, é, f., něm. Welikova, ves u
Holešova. PL. Velikověký, hochalterig. Puchm.
Velikovláda, y, f., die Grossherrschaft.
Sm. Velikozrný, grosskernig. Šm.
Velikrzný, velikrznánecký = velikánský.
Us. na Plasku. Prk. Velikurný, velikurnatý = velikánský.
Us. Veliký, velký; velik, a, o; komp, větší,
věčší, věčí (vz čs), větčí, na Slov. vatší, zastr. veličejší; superl. největší, nejvěčší atd. Věčší od vek. Bž. 38. Věčší. Rkk. 22., Hr. rk. 79. a j.. Dal. 95., 123., Výb. II. 39., Hus II. 120, III. 56., 252. aj. Vz Trpěti. Veličejši. Hus I. 161., 412. h j. Cf. Pýcha. Větší. Hus I. 3. Větčie. Hus I. 277. Věčči. Hus II. 207. Věcší (cš = tsš-tš-č, tedy větší nebo věčí). Vz Gb. Hl. 103., Prk. v Jag. Arch. für slav. Phil. 1877. 393. a násl., ale vynech v Jag. druhou polovici od: Doch wie aus den.... — na str. 395. po slova spustnouti, spustlý, |
který. Komp. po etymologicku: věčí u. věčší,
po foneticku věčí a píše se po historicku větší, poněvadž od 16. stol. všeobecně se tak píše. Gb. Uv. 58. Cf. také Š. a Ž. 1856. str. 62., Mk. 86. — V. = rozlehlý, rozprostřený v jakýkoliv směr, zvl. vzhůru, ausgedehnt besonders in die Höhe, gross. V. moře, statek, V., vrch. Us. Zahrada ta jest 4 jitra veliká. V. obec = měšťanstvo naproti zastupitelstvu obecnímu. Pal. Dj. V. 1. 125. Mnoho a často- krát sme na velikú obec i na starší podá- vali; A obec veliká i starší nám zase po- rúčeli. Arch. IV. 384. Jak jseš o kus větší. Er. P. 384. Čtyry rohy, žádné nohy, břicho veliké (= peřina). Us. Šd. V. zvěř (Gross-, Hochwild): jelení, dančí, srnčí, černá zvěř; v. pták: tetřev. Je v-ký jako vrabec v hrsti, Us., jako špendlíková pálka, ve Slez. Šd., jako strnad. Ib. Šd. Kozel má velkou bradu a přec není mudrc. Tč. Mají několik dětí, jedno vždy o pohlavek (o políček = o něco málo) větší nežli druhé. Bydž. Kšť. — V. = nadobyčejně rozlehlý, rozprostřený, unge- wöhnlich gross. V. krajina, město, stodola, klec, číše, prst, oči, krok, voda, Us., doby- tek, V., pes, socha; ku podivu v.; mnohem větší; o málo větší, mnohonásob v-ší. D. V-ký krok učiněn k tomu (již hodný počátek se stal). V-ký jako dům Dbš. Obyč. 43. Napadl v. sníh. Sl. let. I. 319. Nabyti velikého ob- jemu; Jísti v-kou lžicí (= býti na hostině). Us. V. sníh — malá voda. Pran. Tč. Čím větší hlava, tím v-ší klobouk. Větší dým nežli pečeně. Větší než narostl (pyšný): Větší síň nežli dům. Č. Větší řemen krájel, než mu kůže postačiti mohla. Ve veliké vodě veliké ryby bývají. V. pták velikého hnízda potřebuje. (V. ) Má v. nohy (o buj- ném). — nač. Dcéra na zrost veľká. Ht. Sl. ml. 209. Služka na postavu v-ká. Slez. Šd. Strany pořekadel vz: Kopí, Slonbidlo. — V. Prodej ve velikém, lépe: na hrubo, po hrubu, hrubý (veliký). Brs. 136. Cf. Vel- prodej. — V. = příliš veliký, zu gross. Ty boty jsou mi v. Us. Je velký jako slon, Slez. Šd., jako strom, jako obr. Šd. Dě- lalo by to veliké oko, es würde grosses Aufsehen machen; Začínají ve veliké míře, sie fangen gross an. Dch. — V. = zrostlý, erwachsen. Velcí i malí. A kdyby byl sebe větši. D. Zábavy malým i velikým, Unter- haltungen für Klein und Gross. Dch. Musíš mati víc rozumu, lebo si od nich starší. Na Slov. Tč. Aby zapsáni byli v každém domě hospodáři napřed a pak osoby veliké i malé všecky. Pal. Dj. V. 2. 40. Mezi velké se nepleť. Vz Pán (strany přísl. o tom). Malé děti, malá starosť; velké děti, velká starosť. Prov. — V. = dlouho trvající, lang. Sloužil mu veliký rok (osm let). Cimrhnz. Myth. 267. — V. = těhotný, schwanger. Naše Ančka už je veliká. V Kunv. Msk. — V. = počtem, množstvím znamenitý, z mnoha dílů se sklá- dající, der Zahl, der Menge nach beträcht- lich, aus vielen Theilen bestehend. Velikými penězi se vykoupil; v. cena; za v. peníze, v. zboží; na větším díle, V., větším dílem, z největšího díla; v. počet. D. V. důchod, vydání, peníze (op. drobné), svatba, rada, jmění, náklad, obchod; něco z většího pra- |
||
|
|||
Předchozí (611)  Strana:612  Další (613) |