sb157-05 0..8296

614

höchste Zeit, Jg., týden (pašijový), die Mar-
ter-, Charwoche. Jg. V. pátek, der Char-
freitag. Us. Jednak u křieže u v. pátek 5
grošóv pro 5 jiezev Kristóv položiti velí.
Hus I. 445. Na v. pátek dy prší, je suchý
rok. Slez. Šd. Vychází-li slunce na v. pátek
jasně, bude úrodný rok, pakli v žlutočer-
vených mracích, bude neúroda, hlad a válka;
Na v. pátek nemá sedlák zemí hýbati, neboť
ona prý kvílí spasitele. Pron. Tč. Když je
na v. pátek rosa, zasej ty, sedláčku, prosa.
Slez. Šd. Umyje-li se kdo na v-ký pátek
hnojůvkou ruce, nedostane záděru. Na mor.
Valaš. Vck. Na v. pátek běží mladí staří
k potoku a umývají se, aby byli čerstvi a
zdrávi. Nebo berou do hrnku vody z po-
toku, do té vody dají peníz a pak se doma
ostatní umívají. Peníz dávají do hrnku proto,
aby měli po celý rok peníze. Kdo má od-
biračku (vřídek) na noze, klade před postel
sekeru, aby, jakmile by vstal, na ni šlapl
a ta prý mu pomůže. Na mor. Valaš. Vck.

Velim, i, f. Pal. Vz Velyně.

Velím, vz Velí.

Velin (franc, velen), u, m. = papír per-
gamenu podobný, papír panenský, zvláště
jemně hlazený. Velinpapier, n. Vz S. N. Na
v-u tisknouti. Jg.

Velinče, ete, n. = jablko měkké nakyslé.
Us. Jg.

Velinový papír. Jg. Vz Velin.

Velinské jezero. Vz Vlšk. 73.

Veliny, ves u Holice. Vz S. N.

Velis, a, m., samota u Kublové na Kři-
voklátsku.

Velísek, ska, m., osob. jm. Sd.

Veliský. V. jablko zimní zakyslé.

Velislav, a, m., osob. jm. Tk. I. 628.,

II. 29., 180., V. 63., S. N. XI. 649., Arch.

III. 197., Pal. Rdh. I. 127., Ddk. III. 101. —
V., i, f., Filzlaus, samota u Šternberka na
Mor. Tč.

Velislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

1. Veliš, e, m. = hora a ves u Jičína.
Vz S. N., Tk. IV. 336., 375., Pal. Dj. II. 1.
177., Tk. III. 36.

2. Veliš, e, m., osob. jm. Pal.
Velíš, e, m., Welisch, ves u Vlašimi.
Veliška, y, f., Wölschko, ves u Kaplice.
Velišov, a, m., ves.

Velišovský, ého, m. V. z Velišova Pavel.
List z r. 1546.

Velišský, ého, m., osob. jm. V. Frant,,
prof. akad. gymn. v Praze a čes. spisovatel.
Vz Tf. H. 1. 177.

Velitel, e, m. = náčelník, der Befehls-
haber, Kommandirende, Kommandant. V.
vojska, pevnosti, korábu. Jg. V. u Římanů
a Řeků, vz Vlšk. 427., 429., 437. Vrchní v.
vojska, Pal. Dj. IV, 2. 363. V. pluku, zálohy,
praporu, setniny. Čsk. V. hlavní, Generalis-
simus, zemský, Landeskommandirender, pra-
porní, Bataillonskommandant. Dch. V. Ta-
tarů může jim odníti, cokoli se mu zlíbí,
nikdy nesetká se s odporem. Ddk. V. 221.

Velitelka, y, f., die Befehlshaberin. Krok.

Velitelský, Befehlshaber-. Us.

Velitelství, velitelstvo, a, n., die Be-
fehlshaberei, das Kommando. Nejvyšší v.
Us. V-ství místní, Er., vojenské, generalní,

divisní atd. Vz Rf. 128. V. vrchní vojenské,
Generalkommando. J. tr. V. pěších vojen-
ských divisí, brigadní. Čsk. I. 5. 26. V. vo-
jenské, vojenských stanic, Militair-Stations-.
K. Čsk. V. zálohy, jež měla podporovati
ten neb onen sbor, který by se kolísal, svě-
řeno Milotovi z Dědic. Ddk. VI. 195. V.
míti. Dch.

Veliti, lépe: veleti. Jg.

Velítka, y, f., das Detachement. Vz S. N.
V. zájezdná (oddělení vojska) z vybraných
vojínů složená a co do počtu a síly velmi
nestejná, das Streifkommando. Čsk.

Velitvar, u, m., idea, zastr. Aqu.

Veliz, vz Velíž.

Velíž, e, m. Vršovci, na hoře V-ži v le-
sích křivoklátských knížete Jaromíra zmu-
čili. Ddk. II. 404.

Velka, y, f., osob. jm. Janovi řečenému
Haléř a Velce, jeho manželce. Arch. II. 446.
— V., Volk, mě. v Uhřích.

Velká, é, f., něm. Welka, vsi a) u Stráž-
nice, b) u Hranice na Mor. Vz Veliký. — V.
(mše) = zpívaná mše, velké služby boží, jinde
říkají: hrubá (mše). Jdu na velkou, z velké.
Us. Kšá., Zkr.. Šd. Pozdě na ranní, když už
jdou lidé z velké. U Litmš. Bda.

Velkánoc, velkénoci, f. = velikonoc. Přiňď
k nám na velkúnoc. Na Ostrav. Tč.

Velkanovo, a, n., ves. Arch. II. 451.

Velkánský, vz Velikánský. Na Ostrav.
Tč.

Velké, ého, n. = velká (hrubá mše); das
Hochamt. Už idu z velkého. U Opav. Klš.

Velkněz, e, m. V. olomúcký. Tč. exc. V.
slunce. Hdk. Ls. kv. 17.

Velkníže, vz Velkokníže.

Velko = veliko. Velkonoc atd. vz Veli-
konoc atd. — V titulech = vele. Velkodů-
stojný pane, reverendissime domine! Šd. —
V. Všecko má ve velko (= prodej na hrubo).
U Dobrušky. Vk.

Velkoborský, ého, m., osob. jm.

Velkobublinatý, grossblasig. V. pěna.
Zpr. arch. IX. 43.

Velkobuněčný, grosszellig. Nz. lk.

Velkočinně = velikočinně.

Velkočinnosť = velikočinnosť.

Velkočinný = velikočinný.

Velkoduch, a, m. = velduch, das Genie,
der Unternehmungsgeist. V. nakladatelský.
Vz S. N. X. 308.

Velkoduchý, grossmüthig. Dch.

Velkodušenství, n., Grossmuth (als Zu-
stand). Dch.

Velkoduší, n., die Grossmuth. Nz.

Velkodušnosť, i, f., die Grossmuth. Ssk.

Velkohlavosť, i, f., die Makrokephalie.
Nz. lk.

Velkohostinec, nce, m., das Hotel. Dch.

Velkochan, a, m., der Grosschan. Přcht.

Velkokněžna, y, f., na Slov. velkokňa-
hyňa (Ssk. ), die Grossfürstin. Vz Veliko-
kněžna. Ruská v. Ddk. II. 426., Němc.

Velkokníže, ete, m., magnus dux. der
Grossfürst. V. polský. Ddk. III. 284.

Velkoknížecí, grossfürstlich. V. stolice.
Ddk. II. 87.

Velkoknížectví, n., das Grossfürsten-
thum. Nz.