sb157-05 0..8296

616

skutečně. Arch. II. 488. — V. s adj. Velmi
chudý, V., dobrý, zlý, hloupý, chytrý atd.
On jest velmi spokojen. Dch. Velmě nepo-
dobné strany. Št. A já mu byla velmi ráda.
Dbš. Sl. pov. I. 504. Viděním nákladných
a velmě divných marností zapalují sě lidé
viece k ofěrování než k modlení. Hus I.
78. Opět vzal ho ďábel na horu vysokú
velmě. Ib. II. 86. Ona je velmi (moc, Us. )
krásna. Dch. Velmi rádo vlastní při cizím
hyne. Prov. — V. s positivem m. superla-
tivu, vz Superlativ. — V. se slovesy. V.
chybovati. V. Pes, který v. štěká, nerád
kouše. Prov. Z toho v. děkuji. Arch. IV. 10.
Židé a pohané posmievají se velmě obyčeji
křesťanskému. Hus I. 130.

Velmira, y, f., ves. Mus. VIII. 416.

Velmistr, a, m., der Grossmeister, oberster
Meister, Hochmeister. Vz S. N. V. německý,
Deutschmeister. J. tr. V. řádu německých
rytířů, der G. des deutschen Ritterordens.
Dch. Byl na v-stra povýšen. Dch. My Erazim,
mistr najvyšší zákona křižovničieho s hvězdú.
Arch. I. 425.

Velmistrovství, n., das Amt eines Gross-
meisters, das Grossmeisterthum.

Velmoc, i, f. = stát prvního stupně, die
Grossmacht. Pal. Rdh. III. 227., Ddk. V.
275. V-ci: Rusko, Rakousko, Francie, Prusko,
Britsko, Turecko. Vz S. N.

Velmocenský. V. postavení, die Gross-
machtstellung. Dch.

Velmocník, a, m. = velmož.

Velmocnosť, i, f. = velmoc. Šm.

Velmocný, sehr mächtig, viel vermögend.

Velmoh, a, m. = velmož. Ziak.

Velmoře, e, n. = ocean, der Ocean.

Velmovice, dle Budějovice, Welmovitz,
ves u Chýnova. PL.

Velmož, e, velmožce, e, velmožec, žce,
velmožník, a, velmuž, e, m. = človek vel-
možný, magnát, der Grossmann, pin Grosser,
grossadeliger Magnat, Koll., Šf., Dch. Vz
S. N. Ba žili ducha v-žové co mudrcové,
poeti. Hlk. Stačilo toliko povolati k sobě
několik v-žů říše své. Ddk. II. 178.

Velmoža = velmož, zastr. Vz Bž. 96.

Velmožce, vz Velmož.

Velmoždíř, e, m., der Riesenmörser. Čsk.

Velmožec, vz Velmož.

Velmožiti, il, ení, sich als Magnat ge-
riren, Magnat sein. Dch.

Velmožka, y, f., die Frau eines Magnaten.
Hdk. C. 168.

Velmožník, vz Velmož.

Velmožnosť, i, f. = veliká moc, grosse
Macht, Kraft. Vinař. — V. = spanilosť,
hojnosť, die Pracht, Herrlichkeit, der Auf-
wand; velebnosť, urozenosť, Euer Edlen, Hoch-
edlen. L., Jg.

Velmožný = velikomocný, mächtig, hoch-
mögend. Dch., Krok. Klaudius Lysiáš v-nému
náměstku Felixovi pozdravení. Sš. Sk. 261.
— V. = spanilý, hojný, prächtig, herrlich,
herrisch. L. — V. = titul = urozený, Euer
Edlen, Wohledeln, Hochedelgeboren. L.,
Marek, Jg., Dch.

Veln, a, m., magnes (pták), zastr. Rozk.

Velnárod, a, m., die Grossnation. Ked
by raz v-da predca ztiekly žily. Na Slov.

Velnerovec, vce, m = čásť dědiny
pustopolomské ve Slez. Šd.

Velník, a, m., magnita (monstrosus homo),
zastr. Rozk.

Velnouti, ul, utí = vniknouti, eindringen.
— (čím) kam. Zuby v lodí velnul (zuby
ji zachytil). Jel. V. v něco. Let. 57., Troj.,
D., Ras. Vlk (nemoc) až do dna údu velne.
Sal. — kam s kým komu. Aby jim ihned
s svými přátely ve hřbet velnul. Arch. I.
22. Ať samému tobě (Bože) jako velnu. Ms.
14. věku. Rozkazy, za kterýmiž měl v. Tur-
kům v bok. Pal. Dj. V. 2. 513. — čím
k čemu proč. Nevelnujte milostí k světu
pro malé a krátké jeho utěšenie. Št. Myslí
velnúc k tej libosti. Št. N. 133. Rozumné
stvořenie k tomu jest, aby milostí velnulo
k Bohu. Št. Srdcem k bohactví v. (při-
chýliti se). Výb. I. 1270.

Velnožec, žce, m., megapus, m. (ante-
diluvianisches Thier). Šm.

Velnulý, eingedrungen. — kam. Milosť
... jest božská jakosť v duši v-lá. Zk. exc.

Velo = velmi, mnoho, viel; kolik, wie
viel ? Na Mor. a Slov. Zmš. Velo (velo, vela,
věla) tam bylo ludí ? O vělo jich tam bylo.
Na Ostrav. Tč. Vělo máš pyniz? Tč. Piesnie
moje, piesnie, ver vás já vělo viem. Sl. ps.
Šf. I. 35.

Velobal, u, m., manicaria, die Netzpalme.
V. měchatý, m. saccifera. Rstp. 1636.

Velobalník, u, m., manicaria. Rstl. I.
267. a. Cf. Velobal.

Velobčan, a, m., der Staatsbürger. Rk.

Velobec, bce, m. = stát, der Staat. J. tr.

Velobecní = státní, staatlich. J. tr.

Velobchod, u, m. = velkoobchod. Ssk.

Veloblanec, nce, m., megaderma, letoun.
Ssav. 166.

Veloce (veloče), it. z lat., v hud. = čer-
stvě, hbitě. Velocissimo (veločissimo) = co
nejrychleji. Mlt.

Velociped, u, m. (velocipède). Vz KP.
I. 511., Čs. lk. VIII. 66.

Velocipedista, y, m. = kdo jezdí na
velocipedu. Us.

Veločelistka, y, f., melostoma, hmyz
včelovitý. Krok.

Velohlavka, y, f., megalocephala, hmyz.
Krok. II. 251.

Velochvost, a, m., menura, pták tetře-
vovitý. Krok. I. c. 123.

Velojádřec, drce, m., legnotis. Rostl. I.
218. b.

Veloještěr, a, m. V-ři, dinosauria, die
Grossechsen, v době druhohor: scelidosaurus,
iguanodon, hylaeosaurus, megalosaurus. Vz
Frč. 333.

Velok, a, m., megalops, ryba. Krok.

Velokališka, y, f., curanga. Rostl.

Veloklaska, y, f., megastachya. Rostl.

Veloklasý, grossährig.

Velokněz = velkokněz.

Velokořenný, radicosus, grosswurzelig
= velikým n. mnohým kořenem opatřený.
Rst. 513.

Velokvětný, velokvětý = velikého květu,
grossblüthig. Květ přílitu v-tého. Rst. 513.

Velolistý, grossblätterig. V. podražec.
Rostl. III. b. 4.