sb157-05 0..8296

617

Veloložka, y, f. = macropodium = plod
složený, z jednoho květu pochodící, skláda-
jící se z plodů rozdílných, sedící na pod-
čnělčí někdy velmi zveličeném, často i zduř-
natělém, jedinou čnělku společnou mající
n. p. ožankovité, piplovité a j. Rst. 513.

Velook, a, m., ocypode, korýš. Krok.

Veloplodý = veliké plody nosící. V.
svlačec. Rostl. III. b. 136.

Velopočin, u, m. = veliký počin. Pl.

Velopolí, n., Wielopoln, ves u Těšína. Tč.

Věloraký, wie vielfach? Na Ostrav Tč.

Veloroh, a, m., pausus, hmyz lykožravý.
Krok. II. 256.

Velosa, y, f. = veliká osa při schodnicích,
die grosse Achse bei Ellipsen. Astr. 79.

Velosmol, u, m., engelhardtia, die Engel-
hartie. V. klasatý, e. špicatý, hroznatý, e.
selanica. Rstp. 1390.

Velošupinatka, y, f., lodicularia, rostl.
ječmenovitá. Rostl. 1. 265. b.

Velotlam, a, m., stomias, ryba kapro-
vitá. Krok. I. d. 109.

Velouch, a, m., megalotis, ssavec pso-
vitý. Krok. I. b. 79.

Velování, n., vz Velovati.

Velovaný; -án, a, o, verhüllt, verschlei-
ert. S jednou jeptiškú stvrzenú a v-nú. Arch.
III. 293. Lev papež ustavil, aby duchovnie
panny byly černú velú na hlavách velovány.
Pass. 590.

Velovati, z lat. velare = velem (vz Vel),
závojem krýti, zastříti, verschleiern. Lom. —
koho čím. Pass. 590.

Velovrub, a, m., unio, mlž. Krok. II. 128.

Velozarkletý = veliký zarklet mající.
V. ostrožka. Rostl. III. a. 44., 112.

Velozpod, u, m., caryocar, der Karyokar,
rostl. V. mandlonosný, c. amygdaliferum, lysý,
c. glabrum, máselný, c. butyrosum. Rstp.
200.

Velozpodovitý. V. rostliny, rhizoboleae:
velozpod. Vz Rstp. 220.

Velozvěř, i, f. V-ři, megatherida, byli
chudozubí ssavci doby třetihorní. V. jižní,
megatherium Cuvieri; megalonyx a mylodon.
Vz Frč. 384.

Velpán, a, m. = velmož.

Velpeřice, dle Budějovice, ves. Mus. III.
416.

Velposlanec, nce, m. V. papežský, der
päpstliche Nuntius. J. tr. Vz Velvyslanec.

Velpřemet, u, m. (v tělocviku). Vz KP.
I. 459.

Velpřemyk, u, m. (v tělocviku). Vz KP.
I. 486.

Velpřepošt, a, m. Koloničovi vrátený
bol dlžobný úpis na 500 zl., ktoré si bol
pred tým od v-ta vypožičal. Sl. let. I. 180.

Velprodavce, e, m. = velkokupec. Rk.

Velprodej, veleprodej, o, m., der Ver-
kauf en gros. Nz.

Velprutice, e, f., macrocnemon, die Sten-
gelblume. Šm.

Velryb, a, m., místo: velryba, y, f.,
balaena, der Wallfisch. Velryb. V., Br., Ž.
wit. Puer. 79., BO. Lodní velryba. D. V.
dává nám rybí tuk a kostici. Pt. Velryby:
pliskavice obecná n. delfín, narval n. zuboun
jednorožec, vorvaň obecný n. kašelot, v.

grónská. Jhl. Velryb v brodu nějakém neb
mělčině uvázl. Ler. Žralok Jonáše pohltil,
ne v. (poněvadž tam v. není). Sych. Velryb
v saku (o velikém, nenadálém štěstí). Vz
Štěstí. Č. — Vz Ssavci, S. N., Frč. 374.,
Schd. II. 438., KP. III. 380.

Velrybář, e, m., der Wallfischfänger.

Velrybařiti, il, ení, den Wallfischrang
treiben.

Velrybářka, y, f., die Wallfischfängerin.

Velrybářský, Wallfischfänger-.

Velrybářství, n., der Wallfischfang. D.

Velrybí, Wallfisch-. V. tuk, D., zub (ko-
stice). Us.

Velrybice, e, f. = velrybí samice, das
Wallfischweibchen. Lom. Pých. 26.

Velrybolovec, vce, m., der Wallfisch-
fänger. Šm.

Velrybovitý, wallfischartig. Krč. G. 880.,
883.

Velrybový = velrybí. Jg.

Velrybův, -ova, ovo, dem Wallfisch ge-
hörig. V břiše v-bově. ZN.

Velsilný, sehr stark. Ziak.

Velstiti se, listig hineinkommen. — kam:
do nějaké společnosti, k někomu. Na Ostrav.
Tč.

Velšár, a, m., osob. jm. Šd.

Velší, něm. Welsch, samota u N. Kdyně.

Veltěže, Weltiesch, ves u Loun. Tk. I.
87., 379., III. 662., IV. 173., Arch. IV. 542.

Veltěžice, dle Budějovice, ves. Vz Tk.
I. 363.

Veltlak, u, m. = veletlak.

Veltrh, u, m., die Messe. V. podzimní,
die Herbstmesse, na usně, die Ledermesse.
Šp.

Veltruby, dle Dolany, ves v Kolínsku.
Vz S. N., Tk. III. 94., V. 26.

Veltruchlý, sehr traurig. Ziak.

Veltrus, ventrus, u, m. = dříví na
jádře zpouchlé, morsches Holz. Us.

Veltrusovitý = zpouchlý jako veltrus.
V. dříví. Us. Jg.

Veltrusy, dle Dolany, ves u Prahy na
Vltavě. Vz S. N., Tk. III. 86., IV. 744.

Veltržba, y, f., der Grosshandel. Šm.

Veltržec, žce, m. = velkupec, der Gross-
händler. Sbor v-žců, Grosshändler-Gremium.
Nz.

Veltržní, Messe-. V. obchod, das Messe-
geschäft. Šp.

Veltvor, a, m. = veletvor. Nz.

Veletvorový = veletvorný. Nz.

Vel-um, a, n., lat. = zaodívka, přiodívka,
das Schultervelum der Priester in der Kirche.
— V. = záslona, der Monstranzschleier. Us.

Vělunská krajina, vz Tk. IV. 488.

Veluš, e, m. = očko, jedenadvacet, hra
v karty. Květy. 1872. 160.

Velušovce, pl., ves u Píšťan na Slov.
Šd.

Velvar, a, m., osob. jm. Vz Tk. IV. 744.,
V. 71. —73.

Velvary, pl., f., dle Dolany, Welwarn,
mě. v Čechách ve Slánsku. Pojedem do
Velvar na tvrdá vejce. Mus., Č. Velvary,
Velvary, kde jsou mé tolary? Pís. — Vz Tk.
I. 407., 411., II. 297., III. 70., 102., IV. 744.
V. 232., Tf. Odp. 236., S. N.

250