sb157-05 0..8296

621

padne, musí jí ho družba vypláceť v neděli
po svatbě, ve městě. Němc. Dr. pov. 10.
Druhdy věnec nesě (dievka) a panenstvie
již ztraceno v lesě; Neb jinak lháti budeš
vienkem jako věnec, jenž visí před pivnici,
lže, znamenaje víno, když vína v pivnici
nenie. Hus I. 203., 206. Pojičil jsem jemu
perlového věnce a den mi zastavil v židech.
Půh. II. 433. Děvuška uvila věnec z natr-
haných kvítečků; Ona věneček na pupku
noší; Panna bez věnečka, krava bez zvo-
nečka. Slez. Tč., Šd. Zavěsili mu věnec
okolo krku, dali mu věnec na krk (= oběsili
ho). Hš. Věnec někomu poslati (= pouta;
vyzvati ho k vojně). Šd. Je-li mnoho lísko-
vých ořechů, ztratí mnoho panen věneček.
Zdá-li se panně často o mléce, nechť si dá
pozor na věneček; Věnce na den božího
těla svěcené chrání před hromem, ohněm
a jiným neštěstím. Mus. 1854. 534., 1853.
495. O věncích vz Sbtk. 15., 34. — 36., 37.,
63., 136., 159., 188., 212., 215., 277., 288.,
314., S. N. — V. = jelení parohy, das Hirsch-
geweih. Šp. — V. na koňské noze, die Huf-
schale. Ssk. — V. v bot. = kruh medníko-
vitých patyčinek na př. u parnassie; kruh
výrostků z okvětí neb koruny. Vz Korunka.
Č. Kv. XXIX. V. = řada částek různotva-
rých jednoduchá n. množitá, mezi korunou
či okvětím a tyčinkami n. mezi těmi a pe-
stíkem umístěná. V. skládá se z částek
mnohých rozdělených aneb dohromady srost-
lých aneb jednořadých aneb mnohořadých,
der Kranz, die Krone. Rst. 513. — V. v hor-
nictví: jámový (Schachtkranz), oklíněný
(Keiljoch, n. ), chvostový (das Schwanzpaar),
žlabový (das Rinnenpaar), střední či pomocný
(das Hilfspaar). Hř. Vz Věneček. — V. =
pletenec, pečivo z mouky, die Schichtsemmel.
D. — V. nebo beran u stavu tkadlcovského
= kruh dřevěný na vratidlo nasazený. Krok.
III. 300. Vz Tkadlcovství. — V. u jílce,
viereckiges Rähmlein am Degengriff, das
Kränzchen. Rohn. — V. železný místo pa-
lečního kola, Radkranz. Us. Prm. — V. na-
bíraný, jímžto kapsička i čočička oční ob-
klíčena jest. Krok. — V. příjičný, corona
Veneris. Ja. — Věnce, pl. = svatební smlouva,
námluvy, der Hochzeits-, Heirathsvertrag,
die Verlobung. Jg. Věnček ěstě toho ve-
čera odbavili. Er. Sl. čít. 68. — V. = ob-
žinky, das Schnitter-, Erntefest. Míti věnec
(slaviti obžinky). U Olom. a Přer. Kd., Sd.
— V. Karlův n. zálubný = první mouka,
která se usazuje při začátku mletí na osýpce,
věnec osýpky, der Lauffutterkranz, Mehlrand.
Prm. IV. 236., Šp. — V. pružný na kuří
oka, Šp.; kaučukový, der Kautschukkranz,
Šp.; obrubný, der Brunnenkranz, Nz.; po-
chvový, Scheidenpessarium, pákovitý, das
Hebelpessarium. Nz. lk. — Vz Vys. Slov-
ník str. 350., Věneček.

Věneček, čku, m. V-ky materníkové a
hysterophony. V. materníkový gumový ku-
latý, měkký pružný, gumový s násadcem.
Cn. V. na kuří oka. Kh. — V. v bot., das
Krönchen a) chmýr z krátké obruby udě-
laný n. př. bělotrnu; b) násadec pětidílný
blizně podobný na plodech parožnatcových.
Rst. 315. — V. v hornictví při vrtání, der

Rohrkranz. Hř. — V. = taneční zábava,
das Tanzkränzchen. — U věnečků v Praze,
vz Tk. IV. 34.

Věnečenka, y, f. = čičorka, coronilla,
die Kronenwicke. Slb. 523. — V. = druh
ulit. Šrámek.

Věnečkář, e, m., der Kranzmacher, -Ver-
käufer. D. Vz Věnečník.

Věnečkářka, y, f., die Kranzmacherin,
-binderin, -Verkäuferin. Jg.

Věnečnatý, kranzartig. V. okvětí (nar-
cisu). S. N. V. 641.

Věnečnice, e, f. = věnečkářka. D.

Věnečnický trh v Praze. Vz Tk. II. 140.,
141.

Věnečník, a, m., der Kranzmacher. Vz
Tk. II. 373., 380. Vz Věnečkář. — V., u,
m. = věncový hoblík, der Kranzhobel. Šp.,
Skv. — V. = dary, jež ověnčená nevěsta
v otcovském domě hostům na památku dává
dříve, než na sobáš se ubírá. Dbš. Obyč. 18.
— V., crateria. Rostl. I. 227. b.

Věnečný = co slouží k dělání věnců,
Kranz-. U. byliny. Kom. — V. = ku věnci
se vztahující, Kranz-. V. zlato. — Jg. —
V. žíla, die Kranzader. D.

Venedik, a, m. = díl předměstí krnov-
ského ve Slez. Tč. — V. Bil do toho jako
do V-ku (kdo silně bije ku př. do kuželek).
U Olom. Sd.

Venedov, a, m., Augusta Vindelicorum.
St. let. VI. 39. (Šd. ).

Venek, nku, m. = místo ven z domu, ven
z města n. z čehokoli, der Ort draussen,
ausserhalb. Na venek nočního času vyjíti.
Sych. Pro kyčelní nemoc nesmím na v.
Sych. Z venku přijíti. Us. Co tedy knížata
moravská na venek (nach aussen hin) jala
se činiti, to směla vykonati po právu jen
jménem knížete českého. Ddk. II. 260.
Uvnitř ledacos nového, ale na venek ne-
proráží nic (dostal mnoho darů pro chudé,
ale nedal jim nic). Šml. (Osv. 1880. 235. ).
Aby jednota říše byla sice zachována, ale
nenávidí při tom zveličování jejího na ve-
nek; Soběslav na venek jsa bezpečen; Za-
stupovali je na venek a před soudem. Ddk.
II. 143., III. 26., V. 35. (Tč. ).

Věnek, vz Věnec.

Věněk, ňka, m., osob. jm. Dal. 175., Pal.
Dj. III. 1. 263., II. 1. 411., Rdh. I. 127.,
Arch. III. 280.

Venerabilis, lat., titul = ctihodný, ehr-
würdig. Vz toto.

Venerický = venerií nakažený, venerisch.
Vz Příjičný. Nz. lk.

Venerie, e, f., z lat. = nemoc francouz-
ská, příjice, syphilis.

Venetové, Venedové, vých. od Visly,
Slované. Vz S. N.

Venetský. V. jezero, lacus venetus na
Rýně. Sl. let. II. 39.

Venezuela, y, f., republika v severo-
východní části Jižní Ameriky. Vz S. N.

Venezuelské bory. Vz Krč. 258.

Venglář, e, m., os. jm. ve Vsacku. Vck.

Venhák, u, m. = sochor s hákem želez-
ným, der Auszügel, Wendehaken, das Zug-
eisen. Skv., Šp.