sb157-05 0..8296

627

I. 967. ). Dal na to 3 v-ky. Půh. I. 366. —
I. 184., 233, 295., II. 33., 235. Lépe na ba-
vlně získati kopu nežli na hedvábí. Č. M.
286. Jeliž jej věrdunk oběce, toliž teprv
baba šedši získa koláč na jinoši; Ty škorně
za v. prodám. Hr. rk. 309., 371., 373., 467.

Věrdunkový, Vierding-. — V. = čtvrt-
liberní, viertelpfündig. Bern.

Věrec, rce, m. = věřící, der Gläubige. Sš.
II. 33., Šd. Apoštolé byli ustanoveni k tomu,
aby všechny milosti, jimiž Kristus církev
obdařil, věrcům prostředkovali; Veliký zá-
stup přivtělen byl ku věrcům Páně; Abra-
hama jako otce věrců vystavil. Sš. Sk. 98.,
136., II. 41. (Hý. ). Ve složených: starověrec,
novověrec.

Věřec = věříc, zastr., glaubend.

Věrectví, n., das Glaubenthum. Dch.

Věrečný, jm. potoka a pole v Polánce u
Vsetína. Vck.

Veřechov, a, m., Weřechow, ves u Ho-
ražďovic. PL.

Vereja, i, f. = veřeje. Na Slov. Bern.

Veřeje, e, f. od vr v zavříti, Gb. Hl. 146.
Bž. 45.; vr = točiti. Bž. 226. Veřeje, křídlo
u dveří, der Thor-, Thürflügel. V. mosazné
vrzaly na stežejích zazerzavělých. Sych. —
V. = sloupy, postranice u dveří, na kterých
přivěšeny jsou dvéře, der Thürstock, die
Pfoste, Thürpfoste. U kostelních dveří ve-
řeje vyrazil. Štelc. Vyvrátil obě bráně i
s veřejemi (postes). BO. Jichžto v. krví po-
mazány byly. V. — Br., Jel., J. tr. — V.
svrchní = podvoj, die obere Thürpfoste. —
V. = vůbec tolik co dvéře, die Thür, das
Thor. Spatřuji vlasť nebeskou, k jejímž ve-
řejím mne již přivedl vůdce můj. Kom. Od
desk zemských má komorníka vzieti a po-
slati k veřejím toho, ktož to dědictví KMtí
pryč dané a provolané drží a komorník má
to témuž držiteli oznámiti, že jest provoláno.
Vš. Jir. 24. Vz více v Gl. 359. Když ko-
morník od úřadu zemského vedlé práva a
nálezu k veřejiem jede, má dáno býti od
toho 17 grošův. Vš. Jir. 400. Dání věděti
k veřejiem. Vš. Jir. 24. Vz Veřeji, Komorník.
V. u Římanův a Řeků, vz Vlšk. 77. 187. —
V. = čep, na němž se dvéře otvírají, stěžeje,
cardines, die Spill. Bibl., Ros.

Veřeji od veřeje = ode dveří ke dveřím.
Výb. I. 968., Arch. II. 485.

Veřejně = veřejným způsobem, zjevně,
öffentlich. Řízení, ježto se děje veřejně a
ústně, Öffentlichkeit und Mündlichkeit des
Verfahrens. J.. tr. — Ros., Kom. — V. =
vůbec, vesměs, überhaupt, insgemein. O ře-
meslech v. Kom. Všichni v. na nepřítele vy-
trhli. Br. Hned v. oděni byli a zbroj na se
brali. V.

Veřejnec, nce, m., der Insurgent. Ros.

Veřejnecký, Aufstands-, Insurrektions-.
Ros.

Veřejní = ku veřejím se vztahující, Pfo-
sten-. V. hák. Jg. — V vítr (= hlavní jako
polední, severní atd). V.

Veřejnický = co k veřejníku patří. Ros.

Veřejník, a, m., der Publikan. Zlob. —
V., der General, šp. Ros. — V., u, m. =
veřejný spis, časopis, das Journal, Krok. I.

a. 16.

Veřejnoprávní a soukromoprávní po-
měry. Dch.

Veřejnosť, i, f. = veřejná známosť, die
Oeffentlichkeit, Publicität, Wissenschaft. Věc
ta přijde do v-sti. Jg. Vystoupiti na v-nosť
s něčím. Us. Dch. Na v. (= ve v-sti) jsme
si cizí. U Žambk. Dbv. Netopýř jen ve tmě
létá, s jasným dnem se nerád skřetá. Tak
i člověk zlý se štítí na v. vystoupiti. Ve Slez.
Tč. — V., na Slov. a u některých nových =
lid, publikum, das Publikum. Plk. V-sti něco
oznámiti, na vědomí dáti. Dch. — V. =
povstání všeho lidu země proti nepříteli, das
allgemeine Aufgebot, der Landsturm, die In-
surrektion. Ros. V. jest všeobecná hotovosť
po krajích, když se po zemi rozhlášení stalo,
aby všichni vzhůru byli t. j. hotovi k vy-
táhnutí do boje. Pal. Rdh. I. 187. V. proti
někomu vyzdvihnouti. Kom. Vojáky k v-sti
svolati a sebrati. Br. — V. = veškernosť,
všeobecnosť, die Allgemeinheit, der Inbegriff
aller Dinge o. Menschen, das Weltall. Plk.,
Kom. — V. = otevřenosť srdce, die Offen-
herzigkeit. Kom. L.

Veřejnosta, y, m. = veřejník, der Ge-
neral, šp. Ros.

Veřejnovník, a, m., šp., der General.
Ros.

Veřejný = k veřejím náležející, zu den
Thürpfosten gehörig. V. hák (veřejní), die
Thürangel. — V. = hlavní, stěžejný, cardi-
nalis, Haupt-. — V. = zjevný, všem známý,
otevřený, obecný, öffentlich. V. ulice, krám,
prodaj (dražba), pokání, kuchyně (Garküche,
f. ). D., učitel, místo, zahrada, Us., potřeby.
J. tr. V. knihy n. pozemní, jednání, vyučování.
Vz S. N. V. čtení (Publicum; Vorlesung),
vyznání víry, list (offener Brief); K v-mu
mínění hleděti; V-né mínění se obrátilo;
Neposuzuj člověka dle jeho sladkosti v-né,
ale dle toho, jaký jest v domácnosti; On
má své dříví na v-nu, im Freien. Us. Dch
Na v-nu to se stydí; Já to nemůžu tak říct
na v-nu. Us. u Chocer. Vk. V. služby boží;
v-ná kaple. Us. Šd. Bezuzdnosť a libovůle
v-ných úředníků. Djdk. IV. 67 V. dobrodiní.
Dch. V-né fondy. Šd. V-ný jednatel, öffent-
licher Agent. J. tr. O řím. a řec. veřejných
hrách a obětech vz Vlšk. 373. a 328. V-né
slyšení v kolleji Karlově. Tk. IV. 123. — V.
= všech se týkající, obecný, gemein, gemein-
schaftlich. V. dobré, Us., vlasť, věc. Kom.
V. právo, vz Právo. V-ná církev svatá. Štr.
Ř. zapověděl, aby žádný biskup veřejným
biskupem se nenazýval. Štr.

Veřejový. V. skála (u hory Velikého Bla-
níka). Dch.

Věren, vz Věrný.

Věřen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Věření, n., das Glauben, der Glaube. Jako
kvapné v., tak nedověřování škodné jest.
Kom. To jest sotva k v-ní, das ist kaum
glaublich. D. Jemuž prosím, že, o čež s vámi
mluviti bude a co vám oznámí, v-ní Vaše
k tomu nakloníte. Pr. exc. A ty ctnosti jsú
v., že jako u veřejí dvéře se obracují, též
život ctnostného člověka v nich se obrací
a na nich stojí; A tak máš, že ty čtyři
ctnosti v-nie: opatrnosť, spravedlnosť, sta-
tečnosť a skrovnosť, jsú spolu svázány; Toho