sb157-05 0..8296

634

Us. v již. Čech. Jdr. — V. při toku velikého
ptáka = doba od začátku broušení až do
jeho skončení. Šp.

Veršesloví, n. = veršovnictví, umění ver-
šovnické, veršování, umění veršovati, die Vers-
kunst. Nz.

Verškosti, pl., f., sartomiae, zastr. Žd.

Veršoděj, e, m., der Versemacher, Ver-
sifex. Kos. Ol. I. 37. Cf. Veršokujec, Ver-
šotepec, Veršovník.

Veršokujec, jce, m., der Versemacher.
Čím méně tvůrčí síly oněm v-pcům se do-
stávalo. Bdl. Mtc. Cf. Veršoděj.

Veršotepec, pce, m. = veršoděj. Koll. I.
349. Stal se konečně hřičkou nechutných
v-ců. Bdl. v Mtc.

Veršotvorství, n., die Versmacherei. D.

Veršování, n., das Versemachen. Vz Ver-
šesloví. Nz., Bern.

Veršovaný; -án, a, o, Vers-, metrisch.
V. básnictví, die Verspoesie. Dch.

Veršovati, Verse machen, versificiren.
Nz., Bern.

Veršovec, vce, m. = kdo verše dělá, der
Versemacher. Us. Ne tak básníci jako ra-
ději veršovci. Pal. Dj. II. 1. 198. — V. =
básník. Sych.

Veršovňa, i, f. = básnictví, die Dicht-
kunst. Bern.

Veršovně = ve verších, in Versen. Na
Slez. Bern.

Veršovní, dichterisch, poetisch, in Rei-
men verfasst. Bern.

Veršovnice, e, veršovnička, y, f., die
Versmacherin, Dichterin. Bern.

Veršovnický, dichterisch. V. umění. Vz
Veršesloví. Nz.

Veršovnictví, n. = veršesloví, die Dicht-
kunst. Nz.

Veršovničkář, e, m. = špatný veršovník,
Dichterling, m.

Veršovník, a, m., der Versemacher, Ver-
sifikator. Nz. Vz Veršovec. — V. = básník.
Kom.

Veršovný = veršovnický. Na Slov. Bern.

Veršovský dichterisch.

Veršovství, n., die Versmacherei. D.

Veršový, Vers-. V. úprava. Kos. Ol. I.
262.

Veršt, lépe: versta. Jg.

Verštat, u, m., šp. z něm. Werkstatt =
dílna, Jg., Šr., dílnice, V., dělárna, pracovna.
Ros. Nyní všeobecně: dílna.

Verte, lat. = obrať! Vertatur = ať, nechť
se obrátí. Rk.

Věrtel, e, věrtélek, lku, m., z něm.
Viertel = čtvrt korce. Korec drží 4 věrtele
a v. 4 čtvrtce. Kom. J. 764., Ros. V. ovsa,
hrachu, naděje. Š. a Ž. Hlava jako v. (ve-
liká). Mám hlavu jako v. (na Mor.: jako
čtvrť = plnou starostí). Hš. Nestrkej věrtel
do čtvrtce. Us. Píchl se věrtelem do oka
(ten si dal)! U Solnice. On se doví, zač je
toho v. (naplatí se). Us. Zvíš o něm, než
s ním v. hrachu sníš. Mus. Hrstka jistoty
lepší, než v. naděje. Us. Našel pannu bez
věrtele (načatou). Kron. tur. — V. als Flüs-
sigkeitsmass = 128 Pinten. Dva v-le piva
bílého. Mus. 1839. 229. Sud pivní, který sluje
v. Prm. IV. 151. V. piva obsahoval čtyry

vědra, nyní se jmenuje sud čtyrvěderní. Bck.
II. 1. 378.

Vertep, u, vertepec, pce, m. = jeskyně,
die Höhle, rus.

Vertepnosť, i, f., groteske Beschaffenheit.
Rostl. III. b. 120.

Vertepný, zur Höhle gehörig, rus. Jg.

Vertikalní, vertikální, z lat. = svislý,
vertikal. Rk.

Vertovati, z lat. vertere = obraceti, um-
wenden. — co: listy. — V. = čísti, lesen,
blättern. V. — V. se = čísti, obírati se,
lesen. — kde: v knihách, Pref., v registřích.
V. — Jg. Cf. Verte.

Věrtuch, u, m. = květovaný šátek na
hlavu, buntes Kopftuch. Pm.

Věru (na Slov. veru), na mou věru =
opravdu, zajisté, v skutku, in der That,
wahrlich, auf meine Treu, fürwahr. Věru je
najskorej zastr. 1 os. praes. ind. od ver-iť.
Ht. Sl. ml. 146. Já v. nic nevím. Us. Já to
v. chválím. Us. To jest v. k zlosti. Sych.
Ba věru! Us. Dch., Brt. S. 3. Veru prídě
syn muoj. Er. Sl. čít. 51. Ja ce ľubim, ja
ce hcem, ja ce vera i vežnem. Sl. ps. 51.
A či aj Ludmilka má zlaté vlásky? Ej veru
má, kývnul Janík, práve také ako já; Po-
slala druhú obzrieť, čo je vo veci; i ta prišla
s tým, že je veru tak. Dbš. Sl. pov. I. 214.,
229. Což bych byla za to kázně hodna!
věru nic. BN. V. bys mě zradila a do vě-
zení vsadila. Zelinko milá, dybych tě znala,
věru bych si šohajíčka přičarovala; A já
svoji ženu na jarmark poženu a jak ji ne-
prodám, věru ju darmo dám. Sš. P. 138.,
417., 664. (Tč. ). — Vz Dnes.

Věrucha, y, m. a f. = člověk, který něco
zaškvaří n. něco neslušného udělá. U Opav.
Pk.

Veruna, Verunka, y, f., z Veronika. Šd.,
Prk. Př. 28. Cf. Veruša, Verunka.

Veruňk, verunk, (vejrunk, vejrunek), u,
m., z něm. Währung = cena, číslo. Deset
zlatých vídeňského veruňku (čísla). D. —
V. = plat jistý, obzvl. kupní cena a peníze
nájemné ve lhůtách odváděné a vybírané na
statky dědicům, der Kaufpreis, die Zahlung,
Fristzahlung. 1614. Schön, Bdl., Vinohrad
prodán jest za 15 kop na tři roky, na první
vánoce 5 kop, na druhé také 5 a ta dva
v-ky pán napřed vzíti má a třetí veruňk na
třetí vánoce. Gl. 360. Vz tam více. Po v-cích
platiti = po lhůtách. Žer. Záp. I. 95.

Verunka, y, f., vz Veruna. Má milá Ve-
runko, na co ty to lámeš? A to na znamení,
že ťa Turci jeli. Sš. P. 146. — V. = korunka,
berunka, slunéčko, coccinella septempunctata,
u Třebíče kankališka. Mor. Bkř., Vck., Šd.
— V. = rozrazil, rostl. Mor. Vck.

Veruša, e, Veruška, y, f. = Veruna,
Veronika. Na Mor. a ve Slez. Škd., Brt.,
Tč. A šel najprv k svej Verušce, k svojí
najstarší dcerušce; Kaj je má Veruška, ona
mne nevítá? Sš. P. 118., 146. (Tč. ).

Verušice, dle Budějovice, Gross-Wer-
scheditz, ves u Žlutice. Arch. II. 464.

Verušičky, Klein-Werscheditz, ves u Bo-
chova. Vz S. N.

Veruška, y, f. = Veruna. Vz Veruša,
Verunka.