sb157-05 0..8296

637

Veselný = svatebný, hochzeitlich, Hoch-
zeit-. V. den. Jg. Vz Veselní.

Veselo, vz Veselý. — V. = vesele. Bylo
tam v. Us. D. Nepochybuji, že vás (vám)
rovně tak v. jako mne. Brt. S. 20. Jemu
jde robota (práce) v. Slez. Tč. Nic mi tu v.
néní, dyž tu má panenka néní. Sš. P. 297.
Dokad matka s nimi byla, v. jim bylo; V té
jizbě je v. Us. Tč. Jak si pozorlivý, budeš
v. živý. Na Slov. Tč. Už od hladu omdlie-
vali a tento si ešte bystro v. poskakoval.
Dbš. Sl. pov. I. 413.

Veseloherec, rce, m., der Komiker. Sm.

Veselohledý = veselovzorný. Šm.

Veselohra, y, f. = veselá hra, die Ko-
moedie, das Lustspiel. V. = dramatické vy-
stavení směšného děje. Jg. V., komoedie =
dramatické představení komického (žertov-
ného, veselého) děje. V. o jednom jednání:
dramatický žert, blueta, proverbe; pohybu-
je-li se v. v. oboru nižší drastické komiky,
slove fraškou, burleskou; má-li směr mravo-
kárný, sluje satirickou. Dle kruhů, z nichž
básník svou látku čerpal, jsou veselohry:
historické, salonní, konversační, občanské,
idylické, fantastické. Též dramatické parodie
sem patří. Vz více v S. N. Podstatu komoedie
hledati dlužno v rozmarném zápletku úmy-
slů s náhodou, kterýžto zápletek vždy sou-
ladně se ukončuje, ovšem k oslavě mravní
ideje. Dramatické provedení směšného čili
komického může komoedií nazváno býti.
Směšné povstává všude, kde to, co jest ni-
cotno, náhodno, vadno, bezrozumno, tak se
tváří, jakoby bylo podstatno, věcno, bez-
úhonno, pravdivo; pravá v. uvádí takéto
případy v životě pospolitém, takovéto osoby
v různé mezi sebou zápletky a zmatky,
z nichž však ku konci v jasnějším nad to
světle problesknouti musí záře idealu. Jako
tragické spočívá buď v charakteru buď v si-
tuaci, tak hledati na témž základě i projevy
komického. Odtud rozvrhuje se komoedie
v komoedii charakterovou (povaholičnou) a
intrikovou (spletečnou) neboli situační. Le-
ží-li směšné v rozvoji charakteru, povstává
v. prvého druhu; kde však vyvíjí se ze
spletek, ze situací, vzniká v. intriková...
Osoba žene se za svými zámysly, v povaze
její stanovenými, avšak tím přichází v roz-
marné zápletky s úmysly jiných osob, s ná-
hodou, buďto k cíli dospívajíc, nebo je-li
cíl ten nešlechetný, na jeho zmaření patřiti
musíc. V charakteru takém objeviti se musí
všeliká všestrannosť, veselosť, rozmarnosť;
dialog musí prosáknut býti překvapujícími
vtipy, živým humorem, ba i pichlavou iro-
nií. Intriky vznikají povždy, setkávají-li se
úmysly jedněch s úmysly druhých, takto
sebe vzájemně křižujíce, a snaha, rozuzliti
zádrhl, k novým jen zmatkům přivodí, až
konečně zadrhlý uzel způsobem všecky je-
dnající osoby překvapujícím se rozplétá;
Podstata intrik spočívá tudíž ve vzájemném
jednajících osob klamání. KB. 194. Vz tam
více. Básník, skladatel v-hry. Nz. O řím.
v-hrách vz Vlšk. 27., 351., 380.

Veselomyslnosť, i, f., die Aufgewecktheit.

Veselomyslný, aufgeweckt, wohlgemuth.
Reš.

Veselosť, i, f. = dobromyslnosť, radosť,
die Fröhlichkeit, Lustigkeit, Freudigkeit,
das Vergnügen. V. Veselosť čeho, z čeho,
nad čím. Brs. 105. Cf. Veseliti. Hleď v-sti
bez bujnosti, sei guter Dinge ohne grosse
Sprünge. Dch. Až já od vás půjdu, všecky
veselosti za mnú plakat budú. Sš. P. 481.
Krátká v. dlouhou často činí žalosť. Hkš.
V. mysli. Jel. Z čehož na lidech dělala se
v. Kom. Posvěcení chrámu s náležitou v-tí
se slaví. Kom. Spadnul náhodou se schodů,
když strojil masopustní veselosti. Pal. Dj.
III. 3. 301. Někdy, co je k v-sti, i k užitku
bývá, jestli sa slušná v. s rozumem užívá;
Každý radnej k veselosti než k zármutku
idě. Na Slov. Tč. Člověk k práci tím schop-
nější bývá, když časem v. za pokrm užívá;
Veselosť k zdraví tělo připraví; Mnohořeč-
nosť k veselosti cestu zarubuje (zatarasuje);
Veselosťú závistníkům přispoříš žalosti a
u přátelů zůstaneš v předešlé vzácnosti. Na
Mor. Tč. Jak mne v něm, maměnko, jak
mne v něm nebude, všecka ta v. ja všecka
za mnú půjde. Brt. Ps. 19. Veselosť a srdce
čisté nad zlato jsou jmění jisté. Slez. Tč. —
V. povrchní, die Heiterkeit. Freundlichkeit,
Anmuth. V. tváři, čela. L V. nějakého
místa (příjemná poloha). V. — V. = veselí,
hody, slavnosť, die Ergötzlichkeit., Lustbar-
keit, das Fest. Sych. — V. = veselka, svatba,
die Hochzeit. U Chrud. Kd.

Veselouš, e, m. = veselý človek Vz Ve-
selka. Ros.

Veselov, a, n., Passnau, ves u Žlutice.
PL.

Veselovzorný = veselého pohledu. Krok.
I. b. 33.

Veselská obec židovská, Israelitenge -
meinde-Wessely, ves u Uher. Hradiště.

Veselské předměstí, Wesseler Vorstadt
Sobieslau, u Soběslavi.

Veselsko, a, n., Wesselsko, samota u Ně-
meckého Brodu. PL.

Veselský, ého, m., osob. jm. V. Petr,
učitel a hudebník, nar. 1810. Vz S. N., Tf.,
H. 1. 156., Šb. H. 1. 303. — V. Oldř. Tk. V.
57. — 59.

Veselůstka, y, f., eine kleine Lustbar-
keit, der Jux. Us. Šm.

1. Veselý; vesel, a, o (vz strany skloňo-
vání Přídavné jméno) = plný radosti, spo-
kojené mysli, fröhlich, froh, lustig, munter,
aufgeweckt, aufgeräumt, freudig, vergnügt.
Veselu, veselým býti; Čechové, když se
jim jísti chce, nebývají veseli. V. V. muž,
mysl, Us., srdce. Bern. Člověk v-lé mysli;
V. a čilý; V. hodovník; Z míry v-!ý; Vesel
a dobré mysli; Ten je v-lá kopa. Us. Dch.
Jeho bratia bez starosti, čo sa v svete robí,
jedli, pili a boli veseli; Ale som veselý, že
som zdravý. Dbš. Sl. pov. I. 311., 409. Buďte
tu babičky v-lé, už vám to letečko neseme.
Let. sl. II. 145. Šel sem hned s v-lým s-rd-
cem. Pís. Veselá hlavěnka, veseléší srdce,
přindi k nám synečku, přeju ti velice. Čes.
mor. ps. 67. A já jim zaspievám tým v-lým
vtákom. Sl. ps. 223. Ma nevidíte do roka
veselú. Sl. ps. Šf. II. 46. Raduj se duše a
buď vesela, tvého zde bydla je chvilka
malá; Byla sem veselá, jak bych nebyla,