sb157-05 0..8296

639

Veskrzný = veskrz jsoucí a p., durch-
gängig, durchschnittlich. Zlob.

1. Veský = ze vsi, vesnický, Dorf-. V.
rychtář, člověk, dvůr, život. V.

2. Veský = vlhký, feucht. Na Mor. Jg.
Vesla, zastr. = veslal. Výb. I. 1106. 26.
Veslání, n., immissio. Ž. wit. 77. 49.
Veslař, veslář, e, m. = kdo veslem loď

žene, der Ruderer. V MV. nepravá glossa.
Pa. Správce v-řů, der Steuermann; Veslaři
spustili kotve. V. Vesláři po lavičkách
u kolků sedíce veslují. Kom. J. 464. — V.
= pták. V-ři, steganopodes, die Ruderer,
mají jako ptáci kachnovití nehet na konci
hořejší čelisti zobáku, zobák jest delší hlavy
a má pod spodní čelistí kožnatý lalok; na
nohou jsou všecky 4 prsty plovací blanou
spojeny. Vz Pelikán, kormoran, terej, fre-
gatka, faeton, anhinga. Cf. Pták.

Veslařský, veslářský, Ruderer-. V.
lavice, die Ruderbank. D. V. spolek, der
Ruderverein (Blesk, Triton, Regatta v Praze),
dostihy, das Wettrudern, angl. boat-race.
Dch.

Veslařství, n., das Rudererhandwerk.
Bern.

Veslati = veslovati. Na Slov. Ssk.

Veslatý, ruderartig. Ráj II. 28.

Veslice, e, f., die Galeere.

Veslicha, y, f., der Rudergänger (die
an dem Steuer befindlichen Pinnen). Šm.

Veslo, vesélko, vesílko, a, n., vesélce,
e, n., veslíčko, a, n. Veslo m. veztlo od
vez (vézti), Schl., Ht, Gb. Hl. 105. Cf. máslo
od maz-ati. Jg. Zadní v. na lodi: pačina,
opačina; širší konec: peruť; u prostřed voru:
střídě. V. hlavní, das Steuerruder. J. tr.
Veslem cloumati se musí. Vrat. Veslem tá-
hnouti; loď o tréřadných veslech, triremis;
loď s dvěma řady vesel. Koráb o šesti ve-
slích. Vrat. 16. Lodí se větrem i veslem
žene. Kom. Loďku vesla pudí. Kom. V.
leží, vesluje-li se jím, ve vlčku. Kpk. I je
(jal) se na Rudolta jako bez vesla proti
vodě hrabati. Dal. 152. Máš ty člunek a
i veslo, ale tebe blúdí pestvo; Nemám čluna
ani v-a, všecko mi to voda znesla. Sš. P.
164. Přijel na čluně k druhému rybáři, ten
mu řekl, aby nepáral veslem (stechen). Tov.,
Pk. v Km 1883. 48. Tomu správa lodí ne-
měla by býti poručena, kterýž neuměl jest
držeti vesla. Hus I. 462. Bez oprati na vůz,
bez vesla na vodu a bez ostruh na koně
nesedej. Prov. Tč. Malým veslom sa obracá
velká loď na vodě. Na Slov. Tč. Nesvěřo-
vat vesla těm, kteří na vodách nebyli. Pk.
Bez vesla na moře se spustiti. Prov. Ne-
pouštěj se na moře bez vesla. D. V. vésti
(poroučeti). Šm. U vesla seděti (správu
vésti, moc míti). Býti při vesle. Dch. O řím.
a řec. v-ech vz Vlšk. 317. — V. = rybář-
ské bidlo, Fischerstange. V. — V. = náčiní
k veslu podobné: kopisť, lopata, die Rühr-,
Schiebschaufel. Us. V. sladovnické k mí-
chání sladu, die Maischscheite, Maischkrücke.
Zpr. arch. VIII. 64. Vz Mrhačka. — V. =
noha labutí a divoké husy, das Ruder. Šp.

Veslomilec, lce, m., ędrjęer/Aog. Lšk.

Veslonosný, rudertragend. V. rejsek,
sorex remifer. Ssav. 190.

Veslovací, Ruder-. V. kolo (u parníku).
Nz.

Veslovati, veslovávati, rudern. — abs.
Vodní ptáci veslují. Šp. — jak: proti
vodě, po vodě, s velikým namáháním. Us. —
kam. Modli se k Bohu a vesluj ku břehu.
Prov. Šd.

Veslovatý, veslovitý, mit Rudern ver-
sehen, Ruder-. V-tá loď. Ros. — Veslovité
nohy, die Ruderfüsse. Krok. II. 251., Nz.

Veslovec, vce, m., polybrus, korýš. Krok.
II. 246.

Veslovka, y, f., remipes, korýš. Krok.
II. 248.

Veslovnický = veslařský. Na Slov.

Veslovnictví, n. = veslařství, das Ruderer-
wesen. Na Slov.

Veslovník, a, m. = veslař. Na Slov.
Bern.

Veslovný, Ruder-. V. křídla. Dch.

Veslový = k veslu náležející, Ruder-. V.
provaz, dříví, hřeb, dřevo. Jg. V. loď, das
Ruderschiff. Kpk.

-veslý, -rudrig: dvouveslý. Dch.

Vesměs = obecně, vůbec, durch einander,
insgesammt, durchgängig, ohne Unterschied,
zusammen, überhaupt, im Durchschnitt. Jg.
V. obecný; Což všechněm vůbec, v. náleží
(obecný). V. Žere maso a jiné všecko v.;
Bylo jich v. pět. D. Všudy v. rozmohlo se
krve prolití. Br. Křehcí jsme lidé v. Sych.
Vše v. řečeno, Alles in Allem gesagt; Cel-
kem a v., im Grossen und Ganzen. Dch.
Manželství v. obecné bylo. V. Vesměs a
porůznu. Sn. trid. (Šd. ). Moravští Přemy-
slovci čekali v. na zaopatření. Ddk. IV. 69.
— V. = v průměru, im Durchschnitt. Puch.,
Zlob. — Vz Dnes.

Vesměsnosti, pl., f., miscellanea. Šm.

Vesměsný = smíchaný, bez rozdílu, ver-
mischt, gesammt. Zák. sv. Ben. 142.

Vesmír, gt. všeho míra, m. = veškeren
svět (mír v strč. = svět), das Universum,
der Kosmos, die ganze Welt, das Weltall. V
MV. nepravá glossa. Pa. Slovo vesmír jest
složeno z někdejšího veś, vśa, vśe ( = vše-
chen, celý) a mír a proto skloňují někteří
obě částky: všeho míra, všemu míru, ve
všem míru n. míře, vším mírem; jiní sklo-
ňují jen druhou čásť: vesmíra, vesmíru, ves-
mírem jako: týden, týdne nebo: veškerý,
veškerého m.: všehokerého. Ht. Obé jest
dobré. Ale znamená-li vesmír ku př. časopis
(v Praze vydávaný), potom ovšem jen druhá
částka se skloňuje, gt. Vesmíra. Cf. Brs.
2. vyd. 3., Nz., Bž. 84., 147. Měl apoštolem
všehomíra se státi; Od Krista všemi rem vlád-
noucího. Sš. Sk. 112., II. 7. (Hý. ). O po-
vstání všehomíra vz KP. II. 50., 337.

Vesmírný, gesammtweltlich. Dch.

Vesna, y, f. (zastr., na Moravě posud:
vesno, a, n. ) = jaro. ŽKap. Cf. Vesno.
Der Frühling. Cf. Sbtk. 55., 58., 104. —105.,
107., 197., 216., 265. Vesny dítko (květina,
die Blume). Dch. — V. žití, v. věku lid-
ského, der Frühling des Lebens. Prvních
20 let jest v. žití. L. I jedinu druža nám
iměti po púti vsiej z Vesny po Moranu (od
mladosti až do smrti. Výb. I. 1270. Votke,
Památky starobol. 185., Bž. 228. V. od koř.