sb157-05 0..8296

646

se o čem. Aby se ohledal, kterak by se
vedlo o dobytku. Martim. — že. Ale ža-
lobnice před se vede, že jí ty dva zlaté
dal; Anička vždy vede, že by ona jí ty
čáry dala. NB. Tč. 32., 248. — se supin.
Vedl koně plavit, kovat. Us., Šd., Ksm.
v Moravanu 1878. 108.

Vestibul-um, a, n., lat. = přededveří, der
Vorhof; vchod do domu, v užším smyslu
předsíň n. předpokoj; nyní = předsíň, die
Vorhalle, der Vorsaal. S. N.

Věstidlo, a, n., das Weissagungsmittel.
A tudy poslušností svou neobmezenou a
smrtí svou co věčným oslavy otcovy slou-
pem a v-dlem zasloužil oslavy svojí u otce.
Sš. J. 262.

Věstín, a, m. V. hrubý, Gross-Wiestin,
ves n Olešnice; V. malý, Klein Wiestin, ib.
PL. Cf. Věstínek.

Věstínek, nka, m., Klein-Wiestin, ves
u Olešnice. Tč. Cf. Věstín.

Věstitel, e, m. = zvěstovatel, der Ver-
künder. — V. = věštec, der Wahrsager. Jg.

Věstiti, il, štěn, ění = zvěstovati, ankün-
digen. — co komu. Us. Že jim věstí ra-
dostnou pro veškeren lid zprávu. Sš. L. 35.
— V. = hádati, rathen, weissagen. — co
z čeho, odkud. L. — v čem. Jimž ne-
věstilo se o něm; Leč netoliko proroci v-li
o ní (události té); Kněžský prorok o bu-
doucnu jeho věstí. Sš. I. 142., Sk. 7., L. 29.
(Hý. ).

Vestka, y, f. = malá vesta, eine kleine
Weste. — V., vestia. Rostl. I. 248. a.

Věstka, y, f. = věštkyně, die Weissagerin,
Wahrsagerin. Noci, kněžno temná, věstko
přetajemná. Sš. Bs. 34.

Věstník, u, m., der Anzeiger. Drobný
v., kleiner Anzeiger; v. záloženský, An-
zeiger für Vorschusskassen. Us. Dch.

Věstný, verkündend, weiss-, wahrsagend,
Seher-. V. kniha, das Seherbuch, znamení,
das Wahrzeichen, die Vorbedeutung, das
Omen, stanice, die Signalstation, výstřel,
der Signalschuss. Dch.

Věsto, adv. = věstě, jistě, gewiss. Us.
u Bavor.

Vestoň, ě, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Věstonovice, dle Budějovice, Wiestono-
witz, ves u Třebíče. PL.

Vestřední, centricus, centrisch. V. klo-
bouk (středem na třeni připevněný). Rst.
514.

Vestřev, a, m., Neustadtl, ves u Olešnice.

Vestříbro, a, n., jm. skály a pole u Un-
čova. Pk. v Km.

Vestringova, y, f., vestringia. Rostl. I.
245. a.

Vestrum, lat., gt. pl. zájmena tu. Strany
překladu vz Nostrum.

Věstuše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. 1. 127.

Věství, n. = jeství, substantia. Z v. ma-
teřina urozen. Ž. wit. 226.

Vesuv, a, m. = sopka u Neapole. Vz
S. N.

Vesuvian, u, m. = nerost, idokras. S. N.,
Bř. N. 173.

Vesvrchně, zastr., insuper. Ž. wit.

Vesýlko, lépe: vesélko. Vz Veslo. Jg.

Veš, vši, veška, všička, veštička, y,

f., die Laus. V MV. nepravá glossa. Pa.
Vsi, pediculina, jsou bezkřídlí hmyzové,
mají masitý, vtažitelný, čtyřmi štětinkami
ozbrojený rypák, hruď není článkovaná,
břich skládá se ze 7—9 článků. Tykadla
jsou sedmičlánková a nožky mají pohyblivé
drápky k přidržování. Vši žijí cizopasně
na teplokrevných obratlovcích. V. dětská,
pediculus capitis, šatní, p. vestimenti, muňka
obecná, phtirius pubis (jest kratší a širší
předešlých a zažírá se do kůže lidské celou
přední částí). Vz Frč. 134., Schd. II. 522.
V. jesetří, kapří, velrybí. Vz Schd. II. 528.,
522., 527. V. sviňská, slepičí (čmelík), psí,
ovčí (klíšťák). Jg. V užším smyslu: veš
člověčí: hlavní (vejce její hnidy slovou),
šatní, mouřeninská (malá, černá), hacní n.
múdní (muňka), nožní (v amer. lesích);
vešky v rukou (jistá nemoc). Jád. V. šatní
(bebelka). Lk. Vz ještě Veška. Vši, na Zlín-
sku: hyd. Brt. Líný jako veš. Us. Dch. Má
muňky, mlynářské, drobné, bílé blech) =
vši. Us. Sml. Vši míti, česati, sháněti, Us.,
bíti, zabíjeti, louskati. V. Vší zbýti. Jád.
Masť na vši, D., proti všem. Ras. Má vši,
až z něho kapají. Ros. Všmi se rozlezl
Herodes (vši ho sežraly, umřel na všivou
nemoc). Eus. Ze vši by kůži odřel (o příliš
skoupých). Reš. Špatný a hrdá potvora co
veš (vzrostu malého, ale pyšný). Vz Pýcha.
Mus., Č. Pyšní se jako žebrácká v. (že veš
ráda vylezá, jest znakem pýchy. Jg. ). Č.
Ten se vypíná a za ňadry mu vši na vardu
(míč) hrají. Jg., Č. Škoda, že tvou hlavu
vši žerou (že ji nosíš na všední den). V
Kunv. Msk. Pro krejcar by veš přes str-
nisko do Prahy hnal (o šetrném). Us. Msk.
Má v prdeli zelené vši = nie. Má v prdeli
vši a v hlavě motolice. Us. Lezly mu jak
brány po kabátě (vši = měl jich hodně).
U Olom. Sd. Cpe se jako veš na strup
( = mermomocí). Vz Palírna, Mřk. Tak čuší
jako veš pod chrastvou. Dbš. Obyč. 43. Staví
se jako v. na strupě (o pyšném). Us. Holk.,
Dř. Veš sťatého svatého jest hůře na tom
nežli veš živého darebáka. Hnš. Leze na
mne pořád jako v. na strup (o dotěravém).
Mor. Šd. Pryč s komorníkem, co neplatí
(řekl žebrák a vyhodil blechu n. veš z ko-
šile); Padne veš do múky, zdá se být my-
nářkou; Dotíravý jako veš; Střásl to se
sebe jako žebrák veš; Tak vyhlíží jako v.
v base; Domácí veš nekúše tak strašně jako
cizí; Vši možeš jen život vzját; Přiňdě veš
do kožucha, těžko ju dostaneš; Žid a veš
jest jedna spřež; Hnida je horší než veš.
Ve Slez. Tč. Zasadil si v. do kožicha (ob-
tížného člověka na krk jsi uvázal. Vz Ne-
snáze, Neprozřetelný). C. Veš kašle (vana
sine viribus ira). Jg. Hrdým býti jako v.
Mus. Mluv tehdáž, když hus prdne a veš
zakašle. Prov. Veš mu plece přelezla (říká
se o zlobivých). Reš. Kdo má mnoho vší,
ten má také mnoho štěstí. Mus. 1853. 471.
Jak lze na někoho vši poslati? Vz Mus. 1855.
49. Vz Veška. — V. u soukenníků. Z vlny
ježky vybírati (Distelkörner), vši (ostny bo-
dlákovitých rostlin), chrunty. Us. Ntk. — V.
v botan. V. žebrácká, lupen menší, xantium