sb157-05 0..8296

669

Věžnice, e, f.. Wieschnitz, ves u Řeho-
řova v Jihlavsku. — V. horní, dolní, malá,
vsi u Polné. PL.

Věžníčky, pl.. f., Wieznieky, ves u Be-
nešova.

Věžník, a, m. = věžní strážce, der Thurm-
wächter. Us. — V., osob. jm. Vz S. N. —
V. = pes domácí, ovčácký, der Hof-, Ketten-,
Schäferhund. V. Dle Presla je v. z plemene
chrtovitých. Jg. Kdožby v-ka ukradl. Práv.
man. 525. Horšíť jsú nežli v-ci; V. nemóž
tak zlý býti. Hr. rk. 407. Když přijde chrt,
na toho pustíme v-ky neb na chrta nesluší
nežli v-ci. Pal. Dj. V. 2. 503. S v-ky sedláci
aby nechodili na pole, leč by je pojímali na
provazy. Arch. IV. 497.
Věžníkov, a, m., Wiežnikow, ves u Zbra-
slavic.

Věžníky, dle Dolany, Wiežnik, dvůr u
Vlašimi. PL.

Vežnouti, vežíti, mit der Sichel hinein-
fahren. — kam: do druhého záhona, sobě
do ruky. Us. Tč.

Věžnov, a, m. Červenka z V-va. Vz S. N.,
Jir. H. 1. II. 318.

Věžný, vz Věžní. — V., ého, m. = hlásný,
der Thürmer. Dch.

Věžovatý = věžatý, gethürmt. Reš.

Věžovitý, thurmartig. Us. Dch.

Věžovka, y, f., turritis, das Thurmkraut,
rostl. Slb. 714., Rostl. I. 217. a.

Věžový, Thurm-. V. loď, das Thurmschiff.
Dch. V. hodiny, D., sklep. Mus.

Vežrati, vz Vžráti.

Věžucha, y, f., pyrgoma, vinýš. Krok II.
130.

Věžule, e, f. V. šroubovitá, měkkýš bři-
chonožec, turritella terebra. Vz Frč. 243.

Vežvald, a, m., os. jm. V.

Vgezd = Újezd. Vz V.

Vgichnouti, chnul a chl, utí, hineinsprit-
zen. — kam jak. Voda vgichla rázem do
zahrada. Na Ostrav. Tč.

Vhabati = spěchati, eilen. — kam (do
čeho). Boč.

Vháčkovati, einhakeln. — co kam. Us.
Tč.

Vhádzati = vházeti. Na Slov. Bern.

Vhaliti, il, en, ení, vhalovati, einhüllen.
Nrd., Dch.. — co kam (do čeho, v co).
Vz Haliti. Smrť nevhalí tě v stín svých pe-
rutí. Dch.

Vháněti, vz Vehnati.

Vharcovati kam = rychle vjeti, schnell
hineinfahren. Na Ostrav. Tč.

Vhatlati, hineinschmieren, schlecht ein-
schreiben. Na Ostrav. Tč.

Vházeti, vz Vhoditi.

Vhečmati = naházeti, namačkati bez ladu
a skladu, vtlačiti, einstopfen, einpferchen.
Na Hané. Bkř. — co kam. Vhečmala šaty do
truhly. Us. u Kr. Hradce. Kšť. Vhečmáš-li
pak to přece do něho (vleješ-!i pak mu to
do hlavy)? V Kunv. Msk.

Vhled, u, m., die Einsicht. Šm.

Vhlédati; ohlédnouti, vhlídnouti, dnul a
dl, utí; vhlízeti, el, ení, ein-, hineinsehen,
Einsicht nehmen. Nz., Bkř. — kam (v co,
do čeho). Us.

Vhlídnosť, i, f. = vlídnosť, die Freund-
lichkeit. Měl velikou vhlídnosť k chudým.
Němc.

Vhlídný = vlídný, přívětivý, příjemný,
freundlich, holdselig. Ros.

Vhlobiti, il, en, ení, vhlubovati = v hloub
vraziti, vbíti, vniknouti, eindringen, einsen-
ken. Plk., St. skl. — co: kůl. — kam. Za-
tiem dále před sě vhlobi do Libye. Alx. V.
v. 2150. (HP. 51. ). V. kůl do země. Us. Tč.
— se v co = zahloubiti se, sich vertiefen. Č.

Vhloubení, n., das Einsenken, Eindringen,
die Vertiefung. Kos. Ol. I. 279.

Vhloubený; -en, a, o, eingesenkt, ver-
tieft, eingedrungen. List s choboty vhlou-
benými. KP. V. 155.

Vhloubiti, il, en, ení, vhlubovati = vhlo-
biti. — co kam (do čeho, v co). Us., Č.
Osleplosť vhloubila jej (Pavla) v život vni-
trný. Sš. Sk. 110. V. mlýn, vz Vehnati. —
V. se do něčeho. Us. Tč.

Vhltava, y, f. = Vltava, zastr. Kn. Mat.
Beneš.

Vhltnouti, tnul a tl, utí, vhltati, gierig
hineinschlucken, verschlingen. — co kam:
do sebe. Us. Tč.

Vhlubinec, nce, m., trogolus, pavouk.
Krok. II. 249.

Vhmožditi, il, ěn, ění, hineinquetschen,
einstampfen. — co kam: mokré prádlo do
džbera. Us. Tč.

Vhněsti, einkneten. Vz Hněsti. — co
kam: chléb do píšťaly. Us. Tč.

Vhnízditi, il, ěn, ění, vhnízdívati, einni-
sten. — se kde. Vhnízdil se u nás. Sych.
Vrabec se vhnízdí, kde je dobře, žid, kde
je co bráti. Mor. Tč. — co komu kam.
Nač mi zhoubce prve naše zření do dna
srdce mého vhnízdilo? Koll. I. 51.

Vhnojiti, il, en, ení, vhnojovati, hinein-
roisten. — co kam: slámu pod krávy. Us.
Tč.

Vhod, vz Hod.

Vhodboj, e, m., os. jm. Bern.

Vhodec, dce, m., Eukairit, nerost, Miner.
222.

Vhodení, n. = vhození. Na Slov. Bern.

Vhoděný = vhozený. Na Slov. Bern.

Vhoditi, vhoď, dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. — děn, ění); vházeti, el, en, ení; vha-
zovati = někam do vnitř hoditi, ein-, hinein-
werfen. Jg. — abs. Vhodilo tam (říká se,
když při ohni jiskra někam zaletěla a zápá-
lila). U Prostěj. Přikryl. — koho. Mne tu
mamička v-la, leda ve vínku chodila. Sš. P.
156. — co, koho kam: něco na oheň,
Lom., zločince na kůl v. D. V-it v peklo.
Štelc. Šat na stůl v. Us. Vrah tě v oheň
hodil. Sš. Bs. 6. Mnohokráte jazyky i mrtvé
vzkrisujú a živé zase naprotiva do hrobóv
vhadzujú. Na Slov. Tč. Ševcova se rozhně-
vala, skury do peca vházala. Kld. ván. 121.
Šel a všecko to do sebe vházel: ovce, ov-
čáka i se psem Voříškem. Er. Sl. čít. 23.
Až půjdeš podle moře, vhoď ten prsten do
moře, vylej si svoje hoře; Snad mia milý
pán Bůh do tej vody vhodil, do tej vody
vhodil, do tej hlubočiny, že sem si nevší-
mal chudobnej děvčiny; Tu bysta mia za-
bili, do chrastiny vhodili; Do tej jámy