sb157-05 0..8296

671

Vchuchnouti = vdechnouti, hineinhau-
chen (říká se o teplém dechnutí do rukou).
Na Ostrav. Tč.

Vchumeliti, il, en, ení; vchumelovati,
vchumlati, vchumlávati = chumelením zavi-
nouti, ukryti, einwickeln, rollend einchliessen.

Jg.

Vchybati co kam, hineinwerfen: kameně
do vody; snopky do stodoly na vidlách či
videlkami. Us. na Ostrav.

Vchýliti, il, en, ení; vchylovati, hinein-
neigen. — se kam. Když se vchýlí (do
rovu), uzře prostěradla. ZN.

Vchýn, a, m., os. jm. V. Petr. Vz Tk. V.
207., Arch. III. 482.

Vchyna, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

Vchynice, dle Budějovice, Wchinitz, ves
u Lobosic. V. bílé, Chinitz ves u Chlumce
v Bydžov. PL., Arch. II. 483. Vz S. N., Tk.
V. 187.

Vchynský, ého, m. V-ský Jiří. Tf. 279.,
297.

Via, lat. = cesta, der Weg. Na listech
(na nápisech) naznačuje via místo, kudy
pošta má jíti za adressatem. Via Lvov =
Lvovem, přes Lvov. Kh.

Viac = více. Na Slov. Ssk.

Viacej =více. V již. Mor. a ve Slez. Šd.

Viackrát, na Slov., věckrát, na Mor. =
víckrát. Šd.

Viacrazy = vícekrát. Král sa v. zpytuje:
Čo jej chybí? Dbš. Sl. pov. I., 209.

Viadnút = vadnouti. Slez. Šd.

Viadukt, u, m., z lat. = cestovod, uměle
zřízená cesta zvl. mosty přes údolí, bahna
atd., der Viadukt. Rk. V. karlínský. Vz KP.
I. 247.; Vlšk. 70., S. N.

Viachranný. Skupenina střieborných
v-ných tanierov. Let. sl. I 327.

Viala, vialka, y, f., vz Viola.

Vianoce = vánoce. Na Slov. Šd.

Viatik, u, m., z lat. viaticns (liber) =
modlicí kniha sestavená pro cestující kněze.
Mus. 1849. I. 93., Arch. IV. 222.

Viatik -um, a, n., lat. = peníze na cestu,
potrava, posila na cestu. Rk. Vz S. N.

Viazanica, e, f. = kytka, der Strauss. Na
Slov. Ssk.

Viazati = vázati. Na Slov.

Viborgova, y, f., viborgia, rostl. vikvo-
vitá. Rostl. I. 229. b.

Vibrace, e, f., z lat. vibratio = chvění
se pružných těl. S. N.

Vibrato, it., v hud. = rozechvěně. Mlt.,
S. N.

Vicaník, a, m. = Viceník, osob. jm. Let.
sl. V. 330.

Vice, z lat. = na místě, místo někoho.
Vice versa = obráceně, naopak. Viceadmiral,
místoadmiral; vicedirektor, náměstek ředi-
telův atd. Rk.

1. Více, víc, ze staršího viace, z toho
viece a z toho více. Ht. V obec. mluvě také
víceje. Vz Bž. 51., 137. Na mor. Zlínsku: věc,
ale v městech tamtéž víc. Brt. Na Slov.
posud viac Šf., Tč, Šd. — V. = kompar.
ku mnoho n. k zastar. vele; superlat. nejví-
ceji, nejvíce, nejvíc. Pojí se s genit. kolikosti,
(vz Genitiv kolikosti), Zk.; je-li příslovcem,
nepojí se s genitivem. Pije méně léky, více

je chválí. T. — V. = větší množství, mehr.
Více nad jeden groš nevezme: A což v. jest
(k tomu). V. Víc vojáků, peněz, zásluh míti.
D. V. podati. Žádati víc než patří; píti v.
než se chce; Co chcete v.: nic v. D. Ani
slova v. Us. Nemám nic více. Us. Má víc
než já. Víc to nestojí; V. než rozumí, chce
mudrovati. Pán Bůh má v., než rozdal. Se-
stoupilo se více lidí (= mehrere; několik
lidí = einige); Kolik máte (příjmů)? (Zvěda-
vému odpovídají: Můžete mi pomoci, abych
měl víc?). Dch. Jeden prátel sic osoží, ale
víc pomožú mnozí. Na Slov. Tč. A tomu jest
na let 40 neb viec. Arch. I. 173. To je nad
víc ( = zbývá). Na Zlínsku. Brt. Pakli by se
o tu otázku v soudu páni vládyky dělili,
tehdy na kterú stranu jich více bude, při
tom má zůstáno býti. Zř. F. I. C. XVI.
Letos sešlo se více daní (ne: na daních). Ht.
Brs. 281. Esli nam da o groš vice, to buděm
měť na střevice. Sš. P. 740. Vieceť jest Abraha-
muov ve světě. NB. Tč. 211. Že se dvénásob
více pastev, nežli by jich tím rybníkem
zatopeno bylo, v příležitých místech těm
lidem dáti mají. List z r. 1577. (Tč. ). Jemu
zboží více drží nežli ve dskách mají; Mám
k němu více mluviti; A více kop třiceti těch
mi jest zapřela. Nic více psáno nebylo než
ta slova; Tu neměl více než holý plat; V té
vsi jest v. než za dva dvory. Půh. I. 121., 180.,
II. 125., 251., 392., 612. (Tč. ). Tak béře ne-
spravedlivě viece nad to, než ta věc stojí neb
v pravdě platí; Čiem viece dobudeš, viece
držeti žádáš; Aby, kto má mnoho, dal mnoho
chudému a kto má viece, aby dal viece. Hus 1.
218., 284., II. 303. (Tč. ). Zvěři bylo viece než
nyní. GR. Umí více než hrách vařiti. Čím v.
kmotrů, tím víc šelem. Kde dva, tu rada.
kde víc, tu zrada. Trp mile, dáť pán Bůh
více. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do
Drbalovic. Prov. Více dnů než klobás. Bayer.
V. ohně v. dýmu, v. lidí v. hříchů. Němc.
Dr. pov. 125. Je ho víc nežli je ho viděti.
Vz Křikloun. Lb. Čím více dáte, tím hůře.
Prov. Tč. Mluv méně s jinými a v. s sebou.
Tč. Více lidí v. vidí. Us. Dch. — V. zna-
mená větší sílu, činnosť, moc vnitřní, mehr.
V. ji teď miluji než kdy jindy. Us. V. mu
svět voní než kněžstvo. Kram. Tady čím
v. se (člověk) přičiní, tím hůř. Dch. Hluk
vždy v. slábl = slábl víc a víc. Km. Chutě,
chutě na robotu, nebojte se Hoši potu, ne-
bolejí ruce více jako nohy po muzice. (Mlat
o osmero). Na Slez. Šd. A dluh, kterýž jsi
mi dlužen, Bohemť odpúštiem, jedné aby mi
viec hanby neudělal; Mluvě, že jich neu-
kradl ani kořisťoval, než že to viece učinil
z kunštu (Scherz). NB. Tč. 90., 238. Aby-
chom tudy čím dáleji tím víceji nezahynuli.
List z r. 1636 Učiniti zlé kterékolivěk z při-
kázánie, jest viece neposlušenstvie nežli po-
slušenstvie; Člověk co viece žádá, o tom
viece pracuje; Častokrát modlenie viece lká-
ními než řečmi, viece pláčem než větrem
brtě se koná; Ktož mě jedie. ještě budú
lačni, to jest viece žádostivější; Z přirozenie
i z božieho prikázánie má více člověk mi-
lovati otce a máteř a příbuzné nežli jiné;
Viece se přiblíží k ohni hořícímu, totižto
k mladé ženě. Hus I. 143., 209., 306., 329.,