sb157-05 0..8296

675

Vídání, n., das öftere Sehen. Řídké v.,
hotové neznání. Pk.

Vídaný; -dán, a, o, öfters gesehen. Málo
kdy v. V. U nás nevídáno. Zlob. Pro mužo-
bojstvo sta sě súd neslýchaný, ni v českej
zemi vídaný. Dal. 175. (107. 4. ).

Vídati, vz Viděti.

Vidba, y, f. = vidění. Ješto vidba i slyšba
myslna jest a rozumova. Sš. I. 390.

Vidčanské paseky, Witscher Paseken,
domky u Rožnova. PL.

Vidče, ves u Rožnova.

Vide, lat. = hleď, viz, sich.

Vidě = viděl; viděch = viděl, a, o jsem.
Kat.

Videc, dce, m. = kdo vidí, der Sehende.
Jakmile se jim rodné a bytné světlo přičiní,
ihned je chápají a tudy se vidci stávají.
Klade písmo co nějakého vidce. Sš. J. 167.,
II. 33. (Hý. ). Cf. Jestiť to zpěv vidcův. Sš.
Sm. bs. 164.

Viděcí = vidoucí, sehend. — V. = k vi-
dění sloužící, Sehe-. V. žilna, der Sehe-
nerv. Hlas I. 228.

Videcký. V-ké paseky, Witscher Pase-
ken, u Rožnova. Tč.

Viděcký, Kreis-, Gespanschafts-; land-
männisch. Cf. Viděk. Podlé zdání jejich
v-kej vrchnosti. Sl. let. 301. — V., ého,
m. = dozorce, dohlížitel okresní, župní, der
Distriktsvorsteher, Gespan. A já zrubám
ještě pana v-ho. Hdk. C. 290.

Viděčan, a, m., na Slov. = krajan, der
Landsmann. Bern. Cf. Viděk.

Viděčanka, y, f., die Landsmännin. Na
Slov. Cf. Viděk.

Viděčnosť, i, f., die Landmannschaft. Na
Slov.

Viděčný = viděcký, landsmännisch. Na
Slov.

Vidědlnosť, i, f. = viditelnosť, die Sicht-
barkeit. D. — V. = síla zraku, die Seh-
kraft. O vod.

Vidědlný, vidělný = viditelný, sichtbar.
V., Hus. I. 46. — V. = viděcí. Byl. Bož-
stvie nenie stvořenie ani hmotné, okem tě-
lestným v-né. Hus I. 61.

Vídek, dku, m. = vídeňský (peníz), der
Pfennig. Mus. III. b. 17.

Viděk, u, m., na Slov. = celá krajina až
po obzor. Ja sa obzrem po vidieku, azda
dač na prekúsnutie najdem. Dbš. Sl. pov.
I. 34. — V. = kraj, der Distrikt, Kreis.
Bern. A dau (dal) vyhlásiť po celom vidieku.
Er. Sl. čít. 70. V liptovskem v ku. Dbš.
Obyč. 92. — V. = stolice, die Gespanschaft.

Videlcový, videlný, Gabel-.

Videlec, lce, m., videlce, e, f., pl. videlce =
vidle. L. — V. u pily. Příčka mezi videlci.

Vidélky, pl., f. = vidle. Šd.

Vidělnosť, i, f. = vidědlnosť.

Vidělný = vidědlný.

Vidělý = viditelný, sichtbar. 1617.

Videm, a, m., Udine v severových. Italii,
ve Furlansku. Vz více v S. N. — Videman,
a, m. — Videmský.

Vídeň, dně, f., zastr. Viedně, ě, f., za-
kládá se na jméně cizím rodu ženského, die
Wieden. Gb. v Listech filol. 1880. 114.; na
Slov., Mor. a ve Slez. Vídeň, dňa, m. Tč.

Strčes. tvar Viedně má se k pozdějšímu
tvaru Vídeň jako puščě k poušť, země
k zem, správcě ku správce. Gb. ib. Sg.
nom. Vyednye v Mst. v. 147. V., Vienna,
Vindobona, Wien, hl. mě. Rakouska v Dol-
ních Rakousích. Vz více v S. N. Moravští
hoši říkávají německým, aby vyslovili: Moja
matka je z Vídňa, ti pak vyslovují: sviňa.
Tč. Ješčet jsú poslové moji u Viedni a já
žádné odpovědi nemám; Vědětiť dávám, žeť
sem p. Děpoltovi poručil, aby u Viedni
kúpil, což muož najdrahnějšieho peněz při
tom nelituje. Arch. IV. 7., 16. (Šd. ). I ve
Vídni lidé bídní. Prov. Jg., Č., Tč., Šd.
I ve Vídni mají zuby. Hlš. — V., dňa, m.,
Wien, Klein-Wien, ves u Vel. Meziříčí. Tč.
Dyba ja věděla, že jich z hrobu zvihnu,
nosila bych hlinu od Těšina k Vidňu. Sš.
P. 491. — Vídeňák, Vídňan, Vídeňan, a,
m., der Wiener-. — Vídeňka, Vídeňačka,
Vídňanka, Vídeňanka, y, f., die Wienerin. —
Vídeňský, Wiener-. V. (mince nová), pásmo,
pískovec. Bř. N. 268., 246. V. ulice, Wiener-
gasse, předměstí v Brně; předměstí, Wiener
Vorstadt, v Budějovicích a v Plzni. V. kon-
gress či sjezd, les, mír. Vz S. N. Cf. Tf. 8.,
40., 47., Tk. I. 628., II. 552., III. 662., IV.
744. V. měšťan. V. i. e. peníz. Krejcar má
4 v-ské. V. řízky (po vídeňsku), Wiener
Schnitzel. Dch. Hýlečku Hurákovské, zahré
mně za vídenský (¼ kr. ); počké mně do
novýho, já nemám hotovýho. Sš. P. 616.
Javorina sa skládá veskrz z v-ho čili karpat-
ského pieskovce. Let. sl. VIII. 1. 5. V-ská
hora, Kahlenberg. Cf. Holajka. Šd. Nejsem
dlužen ani v-ho = nic; Vydal sem se do
v-ho (= vydal jsem všecky peníze). Us.
Džl. Nemám ani v-ho. Us. Sd. Že jsú oni
ten purkrecht ne na v-ské, ale na horské
peníze kupovali od Jiříka (cf. Horský =
kutnohorský); Kupitel peněz nemaje pod-
volil se z núze a z mošenie, aby mu dále
pohověl, že mu penězy v-skými třetí pe-
nieze platiti chce. NB. Tč. 29., 153. Na
zimu sto včel za v-ský, na jaře za krejcar.
Us. Šd. Kde v-ský cinká, otvírají se všecky
dvéře. Prov. Tč. Jest na v-ský jako čert
na hříšnou duši. Tomu by u zadku v-ský
neukroutil. Vz Lakomý. Prov. Ani za v-ský
mu do vínku nedal. Sych. Cf. Vindra. —
V., ého. m., osob. jm. V. Šimon. Žer. Záp.
I. 41., 80.

Vidění, n. = patření, das Sehen. Vz KP.
II 120., Schd. II. 350., S. N. Znám ho od
v. D. Zlí budou odděleni od v. božího. V.
Vidění duchem. Us. Neb vše cesty mé před
tvým v-ním. Ž. wit. 118. 168. V. tělestné
(prorocké, duchovní). Sš. J. 157. Směnka
výplatná po vidění, zahlbar nach Sicht. Nz.
V. dvouoké, Binokularseheu. Nz. lk. Měla
zdraví i v. (zrak), Hr. rk. 39. Pýcha záleží
velmě na v., tak že žádá pyšný od lidí nad
jiné vidien býti; Od v. pocházie žádanie;
Obcování ve v. a v mluvenie jest popúzenie
k chlipnému myšlení; Padúcie před v-ním
tvým (Anblick). Hus II. 253., I. 276., 55.
Již není k v., šp. m.: již ho neviděti, není
ho viděti. Jg. Tu jest slon k v., lépe tedy:
tu lze slona viděti, tu se slon ukazuje atd.
Není na něm nic k v., šp. m.: není na něm