sb157-05 0..8296

676

nic viděti. Pk. — V. = zkoprnění těla bez
vlády, ano duch činný všeliké obrazy si
tvoří, die Vision. V. = vnitřní zjev, který
beze všeho podnětu vnějšího představuje
se našemu vědomí s živostí smyslného po-
citu působě tím mam, že se domníváme
viděti něco skutečného. Vz S. N., Sbn. 337.
Marné tvé v. Er. P. 468. Jiříkovo v. Dch.
Ale to jest jinorodé v., v. duchovní; Vidění
to bylo tedy za bdění, vidomé a zřetelné,
vněšné, smyslné, ne pak vnitrné a duchovní;
V. prorocké. Sš. J. 234., Sk. 122., L. 104.
(Hý. ). Potom poznachu, ež jest někaké v.
viděl. Pass. mus. 276. Viděl v., visionem
habuit. BR. II. 446. Nic nebuď tobě do to-
hoto spravedlivého, nebť sem mnoho trpěla
skrze v. Hus III. 114. V. příšer. Ja. U v.
něco viděti. U v. býti, ležeti. — V. = věc
viděná, das Gesicht, die Erscheinung, das
Gespenst. V. hrozné (strašidlo), noční (ve
snách = sen); pominul jako v. noční. V.
zmizelo od očí mých. Kom. — V. zvl.
zjevení se Boha, andělů, svatých, věcí skry-
tých pomocí jejich, das Gesicht, die Erschei-
nung. Br., Kram. — V. = risio, figura řeč-
nická, když mluvící, jsa jako u vytržení,
vypisuje, co se mu na mysli ukazuje. Vz
příkl. v Zk. Ml. II. 181.

Vídeňka atd. Vz Vídeň.

Vídeňský, vz Vídeň.

Viděný; -děn, a, o, gesehen. Vyložiti
karty na viděnou. Us. — kde. Staročeská
byla ctnosť, rád byl viděn v domě hosť.
Prov. Šd.

Vidersperk, a, m., jm. šlechtické rodiny
v Čech. Vz S. N.

Viděsta (dual), zastr. = viděli; viděstě =
viděli jste. Kat.

Viděti, vidím (místy hlavně na Moravě
vizu, vizeš, vize, vizemy, vizete, vizú, Vck.;
zastr. vidiam — vidiu, vizu, vizi, Bž. 172. ),
3 pl. vidí (ne: vidějí), viz, vizme, vizte;
v obec. mluvě: viď; viďme, videamus, ZN.,
vida (ouc), děl, děn a dín, ění; vídati, ví-
dávati, vidívati (na Zlínsku vidévat. Brt. ) =
zrak míti, moci zříti, sehen; spatřovati,
sehen, wahrnehmen; znamenati, pozorovati,
sehen, merken, bemerken, ein-, ersehen;
dostati, bekommen, sehen: dočkati se, dožiti,
erleben, geniessen, ausstehen, wahrnehmen,
bekommen; naleznouti, finden, sehen; pe-
čovati, starati se, sehen, zusehen, sorgen,
sich bekümmern; zkusiti, versuchen, sehen;
zdáti se, scheinen, vorkommen, dünken; roz-
vážiti, überlegen, sehen; jednati, sehen,
handeln, reden; líbiti se, gefallen, gut dün-
ken. Jg. — Strany časování v strč. vz Kt.

90. — V., koř. vid, videre, láeiv m. Fcdfív.

Schl. — abs. Nechtěl jsem v. Dáti se v.
Us. To bys, viď?; Vy jste sluhou, viďte?
nicht wahr?; On už přijde co nevidět, ehe-
stens; Tma tady, není ani vidět; Dal se
viděti, war spendabel; Vida, vida, schau,
schau!; Viď, že ano? Dch. Jen se dej přece
vidět (přijď k nám). Us. Dhn. Přijdu k vám
zajisté. Budu vidět! Us. Ach drahá duša!
veď ja vidím na akej si mně ty pomoci.
Dbš. Sl. pov. I. 42. (Šd. ). A teď ste měli
vidět! Er. Sl. čít. 24. Ten vidí (o opilci)!
Us. Sn. A Beran vece: Jáť nevizi! NB. Tč

106. Mají pláště dlúhé a široké atd., aby

byli vidíni; Slepí vidí, klecaví chodí, malo-
mocní se čistie (Mat. 11. ); Již-li boží děl-
níci jste, vizte; A jakož vizi, tehdy ti naj-
lépe ve vinici božie pracují; My vidíme,
čeho sme se vystřiehli a vy vizte, co ste
ztratili. Hus I. 453., II. 14., 65., 67., 247.

(Tč. ). Vyvedl Hospodin z prsti všeliké dřevo
krásné viděti. BO. Žide, kup tu hůl, vidíš,
jak dobře mlátí; Viděly jste, oči, co ste kupo-

valy a ty hubo mlč (pravil cikán hryza křen).

Us. Bayer. Po nebi hvězdy chvátá a co pod
nosem, nevidí. Us. Šd. Byl jsem slepý a již
vizi. ZN. Boj se Boha, styď se lidí, nehřeš
více, pán Bůh vidí. Prov. Vida nevizi. Tkad.
Dělati se nevida. V. Slyše neslyš a vida
neviz. Č., Ms. Mus. Vidúce a chtíce. Jel.
Rozuměji a vizi. St. Nevídali! Nevídáno!
Vizte (zkuste), pořídíte-li co. Viz (uvaž), co
děláš. Bern. Viděti byl břeh, šp. m.: bylo;
Jsou viděti vodopády m.: jest v. v. Vz více
v Ht. Brs. 279. Jsou viděti vojáci, šp. m.:
jest viděti vojáky. Dk. — co, koho: strom,
přítele; Ať tě nevidím! Us. V. sny. V. Viz
pokoru mú. Ž. wit. 9. 14. Jest ho viděti.
Bylo ho tam viděti. Sych. V. sen = spáti.
Bern. Nevidím tu celý rok ani krejcaru
(nedostávám). Us. Rad koho n. co v-ti =
milovati, přáti; nerád v. = nenáviděti. Ne-
rád jsem to viděl Us. V. dým. BO. Nikde
ho neviděť. Us. Šd. Jak živ sem to ještě
neviděl. Us. Šd. Nevím, kde sem to už vi-
děl; Není ho ani viděti; Hledíš, jako dybys
mne ješče neviděl. Us. Šd. Viděl Abrahama
(je mu 50 a více let). Us. Zkr. Bylo vídá-
vat modré plaménky. Us. Tč. Už tomu bude
dvě leta, co sme se neviděli. Us. Šd. Což
doma něco špatného vídal? Us. Já tu nic

nevizu. Mor. Tč. A krev ukazoval, kterou
krev očitě viděl. Let. sl. V. 164. Keby som
ti, milý, ten klobúk viděla. Sl. ps. Šf. 37.
Slovenky rád vidí, za rod sa nestydí. Sl.
ps. Slov. 182. Bol by si viděl jednoho princa,
bol medený i paripa mu bola medená; Hybaj
mi z očú. ani ťa len vidieť nechcem. Dbš.
Sl. pov. I. 113, 259. (Šd. ). Vidím matku
ztrápenu. Bž. 132. Nechtěl v. nedostatků. Us.
Dch. A viza zló a zló, dal se na prošení.
Na Hané. Aniž víme, bychme jej kdy ví-
dali. NB. Tč. 177. Cos vidělo, všeckos
chtělo, na hříchy si nepomnělo; Můj koní-
ček sa leká, viďa Turka z daleka, že tam

bude vojna veliká; Rád nás viděl, po druhé
zas přijdem; Palili ho beze vši milosci, bylo
vidac jeho svate kosci. Sš. P. 17., 572., 625.,
786. (Tč. ). Viděti smrť, dni dobré, záhubu
(= zkusiti); A mládenci vaši vidění viděti
budou. Sš. J. 48., Sk. 22. (Hý. ). Za nimiž
(za hříchy) jdoucí metly boží vidí; Nic více
než což přítomně tělesný zrak vidí. BR. II.
19. a., 611. a. Velmi bych toho nerád viďal.
Arch. IV. 90. Za mužem ji viděl (provda-
nou); Neb již vizi krále svého, jenžto mě
čeká. Pass. 133., 25. Přišli sú řkúce, že sú
viděnie angelóv v-ly, jenž pravie, že živ
jest; Vnes neb vlož neb stiehni prst svój.
siem a viz rucě mé n. zkus prstem; Blaho-
slavené oči, kteréž vidíta ty věci, kteréž
vy vidíte; Ten, jenž skrze okna a mřieže
hledí, to což se vně děje, vidí, ale on vi-