sb157-05 0..8296

681

Ještě bylo v., když jsme odešli. Brn. Odtud
není v. ten zámek (akkus. ) = není ho viděti
Na Slov. Pred mnou vidno, za mnou tma;
Ten topol kráľovi zavadzal. Mrzelo ho, že
mu z okna ďaleko vidno nebolo; Prišol na
širokú pustatinu, ktorej konca kraja vidno
nebolo; Prišly ešte za vidna do zámku. Dbš.
Sl. pov. 1. 50., 47.. 254., 337. (Šd). Za vidna =
za dne, za světla. Ht.. Sl. ml. 86. Do vidna
sedávati = do rána. Němc. Dom. živ. slov.
Už je vidno (světlo), čemu ještě světlo políš? Na Ostrav. Tč. Vy ste po tme húdol a po
vidne tancoval. Lipa I. 126. — Z toho je
v. = patrno (nové). Jg., Dch. Ze všeho toho
vidno, že... Km., Sš. II. 54.

Vidnosť, i, f. = jasnosť, die Deutlichkeit.

Vidný = světlý, hell, klar. Na Slov. —
V. = viditelný, sichtbar. Koll. — kde čím.
Hvězdy na nebesích okem vidné. Koll. I. 48
— V. umění (plastické). Jg.

Vidochov, a, m., Widach, ves u Nové
Paky. PL. Vz S. N.

Vidok, u, m. = vyhlídka, die Aussicht.
Na Ostrav. Tč.

Vidokruh, u, m., der Horizont, pol. Mus.
XI. 192.

Vidolibý, angenehm zu sehen, wohlge-
staltet. Div. z och. 140.

Vidolice, Wiedolitz, ves u Radonic. PL.
Vz S. N.

Vidom = ridomě. Bobulky vidom očima
rostly. Km. Čím bližšie dochodili, tým čier-
nějšie to bylo, akoby na vidom očí čierné
mraky boly rástly; Bobuľky na vidom očí
sa rozdúvajú a rastú. Dbš. Sl. pov. I. 23.,
223. Cf. Vidomočí.

Vidomě = vidomky, patrně, očitě, vidi-
telně, zřejmě, sichtbar, zusehends. V. —
V. = vida (ouc). Vědomě a v. (s úmyslem).
V. — Jg. Při takovémto sklamání tolikerých
nadějí českých nebylo se čemu diviti, že ne-
spokojenosť ve všech krajích zmáhala se
opět v. a nebezpečně. Pal. Dj. III. 3. 254.
Dále vyčítá, které jest Kristus v. z mrtvých
vzkřiesil, to věz dievčičku, mládce a Lazara.
Hus. II. 354.

Vidomen, zastr. = viditelný. Kat. 1743.

Vidomky = vidomě. V., D. Nevidomky
se vykradl. Sych.

Vidomočí = vidomě. Chorá pri ňom okrie-
vala na vidomočí. Dbš. Sl. pov. 1. 497. Od
toho okamženia na v-čie stárnul. Mt. S. I.
80. Rastie na vidomočima, na vidovčima.
Mt. S. I. 94. Vz Vidom.

Vidomosť, i, f. = zrak, oči, der Anblick,
die Augen, das Gesicht. Nevidomosť = sle-
posť. V. — V. = patrnosť, viditelnosť, die
Sichtbarkeit. Augenscheinlichkeit. Pal., Hil.
V. církve = viditelnosť. Sš. II. 134., L. 171.

(Hý. ).

Vidomý; vidom, a, o = viděný, viditelný,
sichtbar. Slepý o věcech v-mých. Měst. pr.
Klanějíce se svátosti v-mé jako Bohu. Bls.
86. Nevěříme, by v těch vidomých způsobách
bylo tělo n. krev Kristova. Bls. 112. Duše
jest věc nevidomá. Ms. Sol. 14. Papež jest
církve hlava v-má. V. nepřátelé. Jel. V. pře-
kážka. Žer. V-mé to jest. Kom. Nebyla církev
v. dříve. Sš. II. 134. Člověk jest tvor ve
světě v-mém. Proch. Dj. bib. I. 8. Jenž

učinil nebe i zemí, v-mé všecky věci i ne-
vidomé. Št. N. 10. V-mý účinek. Pal. Dj. III.
1. 161. Aby v-mo bylo; Nedůvěra obou
mocnářů proti sobě byla v-má i vědomá.
Pal. Dj. IV. 1., 281., IV. 2. 480. Kristus jest
obraz nevidomého Boha. ZN. V-mé jest, že
ani čas ani miesto slove svaté,. jedné pro
účinky svaté neb pro život svatý; Že Kristus
byl jest i jest vódcě vidomý, jenž jest byl
milosrdný, tak nesúdil jest všetečné, ani od-
suzoval; Po tvém vstúpení, ačkoli nevidomý
jsi, však mě rač dary tvé milosti často navště-
vovati. Hus V. 118., II. 275., III. 103. (Tč. ).
Cf. Listy filol. 1882. 118. — V. = vidoucí,
sehend. Nevidomého udělati = zraku zbaviti.
V. Že muož býti která barva před v-mým
člověkem, an jie viděti nemuože. Pass. 1495.
Slepý-li je či vidomý. Kat. 290. A toho sú
dokázali na slepém již na vidomém, jehož
byl pán Ježíš osvietil, že když jest pravdu
vyznal o Kristovi, ihned sú ho ven vyvrhli.
Hus 1. 251. Nevidomý = nevidoucí. Ve Slez.,
na Ostrav. Tč. Klš. — Troj., Sych. — V. =
vážený, ctihodný, geehrt, ehrwürdig. Na Slov.
Bern.

Vidoň, ě, f., Widon, ves u Miletína.

Vidonice, Widonitz, ves u Pecky.

Vidonín, a, m., Widonin, ves u Křižanova.
PL., Arch. III. 190.

Vidonky, Widonky, samota u Miletína.
PL.

Vidoočimý, augenscheinlich. Na Slov.
Ssk.

Vidopis, u, m., V. kostelní, historia eccle-
siastica. 1404.

Vidoslovec, vce, m., der Ideolog. Rk.

Vidoucí = kdo vidí, der Sehende. V. —
V. = prorok (zastr. ), der Seher, Prophet.
Příd. k Cyr.

Vidoucnosť, i, f., die Kraft zu sehen.
Ros.

Vidoucný = vidoucí, sehend. Ros.

Vidourek, rka, m. = kdo má malé oči,
der Kleinäugige. V. — V., incedula, pták.
Aqu. — V-ci, nictilopae, animalia monstrosa.
Aqu.

Vidov, a, m., Widow, ves u Budějovic.
Arch. III. 485. — V. = myslivna u Zlína.
Tč.

Vidovati, vidiren. Cf. Vidimovati. — V. =
vídati, öfters sehen. U Opav. Klš.

Vidovatý = vidovitý. Rk.

Vidovčí, vz Vidomčí.

Vidovel hora. Vz Tk. I. 35.

Vidovice. Widowitz, ves u Dnespek.

Vidovitý = kdo se v košilce narodil, ko-
šilátko, das Sonntagskind. Č.

Vidovle, Widobl, ves u Postoloprt. PL.

Vidovník, a, m., der Geisterseher. Šm.

Vidrholec, lce, m., samota u Benešova.
— V., vz Fidrolec. Sedí na v-ci = má po-
stavení velmi nejisté. U N. Bydž. Kšť.

Vidrkauf, u, m., z něm. der Wiederkauf.
Peníze na v. jsou peníze půjčené pod jistým
ročním platem, jichžto summa, pokud se
z nich úrok platí, vyzdvihnouti se nemůže,
ale dobře ten, který takové peníze přijal,
summu složiti a navrátiti a tak úroků spro-
stiti se může. 1623. Gl. 303. V. = plat, který
se zase za výplat kupuje. 1517. Cf. Výplata.

254