sb157-05 0..8296

691

v pokoj a na postavenie pod základem pod
šesti kopami gr. širokých; Jakož jsú mne
ti dobří lidé před vámi v-li v ten list, že
bych jim nebyl vydal. NB. Tč. 25., 141.,
176. Mají viněni býti před právem zemským;
Má jej v. na právě městském. Václ. II. (Pr.
1861. 26. ). Aniž má kto dále v. se na zpo-
vědi, než jest vinen. Št. N. 335. V. někoho
na jeho soudu (zemana na zemském právu).
Pr. (Zříz. zem). Z mordu může před týmž
soudem v. Faukn. Ráčí-li pán z čeho dě-
kana před právem naším v., že... Jdn.
163 Před právem viněni býti mají o dluhy;
Má jej v. na městském právě a sedláka před
pánem. Václ. II. — koho v čem. Aby
v každé věci obláště odpoviedal, v čemž
ho vinili. Ep. Pog. 22. Ať Mrdáček též se
na kříži dviema prsty očistí v tom, v čemž
jej Matěj viní; Právu svému pohoršil a vi-
novat jest žalobníkovi to, v čemž jeho vinil
před vámi, zaplatiti; Ve které mě věci súsed
muoj viní, o tej věci já nic nevím. NB. Tč.
125., 175., 245. V tom nice pána nevini. Žk.
349. V tomť já jich nic nevini. Smil v. 582.
— koho oč. A když Bartoň tej žaloby od-
bude, bude-li déle chtíti o svůj dluh žida
viniti, má toho k němu hleděti vedlé práva.
NB. Tč. 65. Pan hrabě neviní o grunty. Žer.
Záp. II. 106. V druhém kusu stav městský
vinil stav panský a rytířský o piva vaření.
Dač. I. 130. A k jednání těch věci, o něž
se v. budeme. Arch. II. 275. — se komu
čím. (Tiem) se Bohu věčně viní. Hr. rk.
283. — že. Jeden pacholek havéřský vinil
jest Zikmunda, že jest on s Jakubem jeho
namlúval. NB. Tč. 272. Vinil ho, že ho po-
mlouval. Us. — kdy. Za živobytí se má
v-ti. Er. Kdož by koho v. chtěl po vyznání
kterého zločince. Václ. II.

Vinka, y, f., vitis vinifera, diu Weinrebe.
Let, Mt. sl. X. 1. 52.

Vínkář, e, m., der Weintrinker. Us. Šd.

Vinklantice, ves. Tk. III. 104.

Vinklář, e, m. V. Frant., katech. a spi-
sovatel. Vz S. N. †

Vinkler, a, m. V. Frant., nar. 1839., čes.
spisovatel. Vz S. N.. Šb. H. 1. 301.

Vínko, a, n., vz Víno.

Vínkovati = rád víno piti, gern Wein
trinken. On rád vínkuje. Us. Puch

Vínkověnec, nce, m., vittaria, rostl. ka-
praďovitá. Rostl. I. 272. b.

Vinkulace, e, f., z lat. = závada. Vz
S. N.

Vinkule, e, f., cepola, ryba břichoplý-
tevná. Krok I. d. 107.

Vínky, pl., m. = schůze dítek do domu
novorozeňátka, kde se pak obyčejně kořalka
popíjí. U Nezamysl. na Mor. Bkř.

Vinkyně, ě, f. = bakchantka, die Bac-
chantin. Gníd. 81.

Vihňostojný, když údy kolem osy v zá-
vitu stojí jednoduchém, tak že závit pátý
první kryje (u listů hruškových). Rostl. I.
86.

Vinná, é, f., Winney, ves u Litoměřic.
PL., Arch. III. 483.

Vinnatý. V. víno, gehaltvoll, stark. NB.
Tč. 64. Vz Víno.

Vinně, schuldig. Těžko jest poctivému
srdci zlořeči o sobě poslouchati buď vinně
neb nevinně. Žer. 322.

Vinnen šp. m. vinen, vz Vinný.

1. Vinní = vin se týkající, Schuld-. Arch.
II. 287.

2. Vinní desátek, obchodník, závazek (po-
vinnosť k odbírání vína). J. tr. Vz Vinný.

Vinnice, vz Vinice.
Vinničník, vz Viničník.

1. Vinník, a, m., lépe než: viník (Jg. )
= vinný, der Schuldige. Před pány vinníky
své obžalovati. O. z D. Nebyl tedy Mutina
samojediným v-kem. Ddk. II. 402. Hlavní
vinník. J. tr. Vinu vinníka provésti. Štelc.
Odpusť nám naše viny, jakož i my odpou-
štíme našim v-ům (protivníkům, nepřátelům).
Proch. — V. = dlužník, der Schuldner. V.
a jistec. Ms. k. pr. — V. = hříšník, der
Sünder. Běda tobě, starý vinníku! Ros.

2. Vinník, u, m. = vinný kmen, die Rebe.
Holý. Bs. 17.

Vinniti, vz Viniti.

Vinnokyselý, weinsauer. D.

Vinnosť, i., f., die Schuldbarkeit, Schuld.
J. tr.

Vinnotelnosť, i, f., die Weinsucht. Potv.
drak. apok. 60.

1. Vinný = od vína, z vína, k vínu ná-
ležející, Wein-, V. réva, kmen, keř, les,
hrozen, sud, zrno, med, trh, muška, mol n.
molek (= opilec). V., BR. II. 712. a., list,
Kom., nádoba, Br., květ, lis n. čeřen, tyč,
droždí, ocet, polívka (z vína), duch (líh),
krajina, rok, desátek, kámen (kamenec, v.
stříš n. sůl; vz S. N. ), D., konev, sklenice,
sklep, krčma, V., kyselka, Weinsäuerling,
Dch., školka (vz Čk. 187. ), droždí. Wein-
hefe, Šp., Nz., nemoc, vz KP. V. 155., 179.,
181., šenk, 1514., sběrač, sbieránie. BO. V.
brání, die Weinlese, NB. Tč. 133., sazenice,
luštiny, kožka, kořalka, sady, sklad, dům,
Us., kal. Aqu. Z mláta vinného dělá se lour
(patěsky). Kom. Ot plodu vinného. Ž. wit.
4. 8. V. kvašení, olej, kyselina (vz S. N. ),
Nz., hrozinka, kvasnice, jádro, pecička, kraj,
mest, břečka, věnec, besídka, zásoba. Šp.
V. spála, der schwarze Brenner o. das Pech,
cladospoi-ium pestis (houba tato může skoro
veškerou vinnou úrodu zničiti); jednodenní
zhouba vinné révy, der Rebentod (choroba
tato, ve Francii le blanc nazvaná, podobá se
co do zevnějších úkazů nemoci révokazem,
phylloxerou, způsobené). Pta. Že jsme my
seděli a čtli penieze vinné, když jest ne-
božtík Jiřík udeřil Matúše sekyrú; Počkej
mi, až bude po vinném bránie, že já tobě
dám. NB. Tč. 96., 133. Poníženě prosíce,
abych je z výš psaných povozů vinných
z milosti své na budoucí časy propustil.
List z r. 1595. Tč. Já jsem kořen vinný
pravý a vy jste ratolesti. Hus II. 63. Vz
Vinní. — V. jablko (= zakyslé jako víno),
der Weinling, Weinapfel, Jád., hrušky. Kčr.
Obtěžujíce osly vínem a jahodami v-mi. Hus
I. 132. — V. kořen (= naběhlá křečná žíla,
městka), der Aderbruch, die Krampfader. Ja.
— V. hora, Binaberg, ves u Krumlova. PL.

2. Vinný; vinen, vinna, o, schuldig, sträf-
lich. Špatně vinnen m. vinen. Z vina tvo-