sb157-05 0..8296

693

vinen. Slez. Šd. Já tom' nejsu vinen. Na
Zlínsku. Brt. Chudoba, chudoba, všecko si
mi vinna, ty si mi odňala švárného šuhaja.
Sl. ps. 121. Tys tomu vinen. Sš. P. 424.
I chce to na mně postihnouti, ješto já jemu
nic vinen nejsem a nic o té věci neviem;
Byť jemu co vinna byla, žeť by ji byl zde:
našel. NB. Tč. 8., 247. Já jemu ničím vinen
nebyl; Čímž mě Jan Puška viní, tím jsem
jemu nevinen. Půh. II. 203,, I. 263. (Tč. ).
Chudobo, chudobo, ty jsi mně moc vinna,
šel by k nám syneček, nedá mu rodina, Sš.
P. 386. Byl-li jemu vinen co. Arch. rkv.
Pakliť bude jinak jednáno, budeť sobě Ra-
kúský vinen, ale žádný jemu; A já jim ani
konvent nic vinni nejsme, ale oni jsou nám
vinni. Arch. II. 8., IV. 54. (Šd. ). Kterak
mám učiniti, když mi pří a já viem, že mi
jest vinen?; Ty ač chceš nebyti vinen cie-
saři, neroď mieti světských věcí; Vinen jest
Bohu, jímž hrzie; Vinen jest těch všech
hřiechóv zlosti, kteráž se děje při jeho ko-
pérství; Múdrý na počátku své řeči dává
se Bohu vinen. Hus I. 101., 181., 223., II.
409. (Tč. ). Jestli v čem Bohu člověk vinen.
Pass. mus. 332. Vz Dativ příslušnosti. —
s čím (= čím). Nehádej se hrbatino, je
s tím tělo tvoje vinno. Sš. P. 691. — Strany
vazeb vz také Nevinný.

Vino, a, n., Weine, ves u Osoblahy ve
Slez. Tč.

Víno, vínko, vínečko, a (zastr. vínce,
e), n. = keř i jeho ovoce, der Wein, Wein-
stock. Slovákům víno jest nápoj, ovoce
hrozno, hrozen. Jg. V. v hrozních, na hroz-
ních, hrozník vína, V., zrno vína. D. Okolo
Mělníka rostly 72 druhy vína, ku př. a) čer-
veného: roučí burgundské (hustozrnaté, tří-
hrané roučí; řídkozrnaté; šedivé roučí);
roučí cinifalové n. černý cinifal; karmazín;
uherka n. uhernice n. uherčina (prorok);
buzín vlaský; červený arab; tarant červený;
červený prynčt; červená ryvole; modř krá-
lovská; modř světlá; beranice n. beranec;
modrý muškát, tvrdé; drumín; velký merlink;
tarant černý; inkoustové (černé, jímž se psáti
může); b) bílého: prynčt (žlutý, zelený, prchlý);
cinifal (zelený, zažloutlý), cibeba muškát n.
muškát bílý; bílý arab; lampard (uherské);
tarant bílý; tarant žíhaný; klenice; běl
drobná; bělovačka; šopronské. Jg.. R. 1857.
pěstovaly se na Mělnicku tyto druhy: I. Roučí
1. červené cinifalové, 2. tvrdé, 3. ušaté, 4. še-
divé, 5. rané, 6. stříhané, tvrďák, 7. slabé,
8. jakubské, 9. hedvábné, 10. lánské; II. brinšt
(prynčt) 1. černý, Traminer weiss, 2. bílý n.
kropenatý; III. buzín (řídké); IV. bělovačka
(řídké); V. cibeba bílá, Seidentraube; VI.
cinifal 1. černý, 2. bílý, 3. zelený, Sylvaner
grün; VII. a) chrupka, b) ušlechtilé bílé, c)
ušlechtilé kropenaté, d) ušlechtilé červené
růžové; VIII. lampart, Lamberttraube; IX.
muškát 1. zelený, 2. černý, 3. červený, 4. žlutý;
X. rivola, Velteriner; Xl. tarant l. bílý, Elbe
weiss, 2. červený, Sandtraminer; XII. tramín
1. obyčejný, 2. kořenný, Muskattraminer;
XIII. karmoisin, Hartwegstraube; XIV. isa-
bela, katuba. Kromě těchto: běl drobná
(Heunisch gelb), velká (Javor weisser); be-
ranní ocas, bílé jakubské, arabské bílé, cibeba

černá, černý moučník, klenice bílá a modrá
(Wipbacher), uherčina (Römer), ryzlink (Ries-
ling weiss), rulanské, svatovavřinské (St.
Laurent), trolinské, buzín (Balsamine blau);
portugalské (Portugieser blau), roučí modré
a bílé (Clävner weiss), jakubské (Clävner
frühblau), Krupka, Z Národ, hospodáře 1875.
č. 11., 12., 45., 46. Druhy vína, jež si může
milovník hroznů na zahradě aneb aspoň na
poledních stěnách svého domu, na zdi hospo-
dářských stavení a na přístupné patrovině
zahradní pěstovati, byť i domov jeho nebyl
v nejteplejší krajině české, a jež lze si ob-
jednati buď v zemské pomologické zahradě
trojské, aneb u prof. J. Lambla v Troji,
u p. nadzahradníka J. Šorše v Doubravici,
u p. Urbánka v Podolí za Vyšehradem,
v D. Beřkovicích, v Lodenicích u p. Cívky
a jinde, jsou následovní: 1. Angevina made-
leinka (Angevine Madeleine), 2. srpnové bílé
i modré (Augusttraube weiss und blau), 3.
basilicum (Basilicum), 4. kalabreské (Cala-
breser), 5. ciprové (Ciprotraube), 6. jonák dé-
mantový (Diamant-Gutedel, Chassella diam. ).
7. jonák bílý (weisser Gutedel), 8. jonák chru-
pavý (chrupka, Krachgutede), Chassella cro-
quante), 9. jonák červený (Rother Gutedel),
10. jonák královský (Königs-Gutedel), 11.
jonák muškátový (Muskat-Gutedel), 12. jonák
pařížský (Pariser Gutedel), 13. jakubské
(Jacobitraube), ranné burgundské (modré
roučí), 14. růžice (Jouanewtraube, rosenroth),
15. rané lánské (Frühe Lahn-Traube), 16. rané
lipské (Frühe Leipziger), 17. rané malin-
grovské (Precoce de Malinque), 18. malva-
sinské (Malvasier), 19. žlutý muškát (Gelber
Muskat), 20. červený muškát (Rother Muskat),
21. modrý muškát (Blauer Muskat), 22. ko-
rálový muškát (Korallen. Muskateller), 23. hal-
lopské (Muscat de Hallop), 24. černý muškát
raný (Muscat noir hative), 25. hamburské
(Muscat de Hamburg), 26. uherský muškát
(ungarischer Muskateller), 27. dišuća ranina
(chorvátské), frühe weisse Urbanitraube, 28.
modré portugalské (früher blauer Portu-
gieser), 29. červencové (uva Juliana), 30. va-
nilové (Vanille-Traube). Čes. nov. V. plané,
domácí, přespolní, cizí. Šp. V. se proutím
k stromům, k tyčkám, k latem váže. Pt.
V. sázeti, Us., trhati, Har., sbírati, V., Hus
I. 120., sběrač vína. Víno nalévá, rozinkovatí;
v. mestovati (stampfen). Šp. Křoví (= víno)
se pěkně raší (= vyráží, pučí). Každý vinný
kmen slove keř a co z kořene do výšky
roste, réva či rýva; je-li jich několik, slove
nejstarší stařec, což platí též o jediné, když
již obstárla. Jednoroční prut rychle vyrostlý
slove šlahoun; jednoroční prut hned od ko-
řene vyhnaný s jedním kořínkem aneb i
s několika kořeny slove matečník s kořínkem;
jednoroční prut vyrostlý ze sloupku révy
dvouleté, matečník s kolínkem. Pupenec ré-
vový slove oko, menší podpuneček pod okem
podpust. Pupenec drobet povyrostlý slove
holoubě; odpadne-li holoubě, říká se, že ho-
loubě ulítlo. Holoubě povyrostlé slove slou-
pek. Co později u sloupku n. ze sloupku
vyroste, drobná ratolesť, slove pazoch a ony
větvičky tenounké, asi na píď dlouhé, bez-
listé, obyčejně ve dví se končící, slovou