sb157-05 0..8296

709

kala. Us. — co odkud. S motovidla klubka
v. Kom.

Vití, n., das Winden, Flechten. Vz Víti.
Sv. Jiří kořen buří, aby rostla tráva, všeli-
jaké kvítí na věnečky vití. Sš. P. 768.

Vítí, n. = vání, das Wehen. V. větrů,
Krab., ohně. Hlas.

Vitice, e, f. = pochodeň, svíce, die Fackel,
Leuchte, das Licht, die Kerze. Vychaziechu
proti němu s korunami a s viticemi tancu-
jíce s pištci a bubeníky = cum coronis et
lampadibus (světly) ducentes choros. (Judit.
III. 10. ). BO.

Vítice, ves založená od Víty. Pal. Rdh.
I. 136. V., dle Budějovice, ves a) u Čes.
brodu, b) u Želiva. c) u Vodňan. PL.. Tf.
354., Tk. III. 662., IV. 644.. V. 263., Blk.
Kfsk. 1448.

Vitichov, a, m., Wititzhof, dvůr poplužní
v Cheb. Vz Blk. Kfsk. 1168.

Vitík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Vitín, a, m., ves založená od Víty. Pal.
Rdh. I. 136. V., Witine, ves u Neštědic;
Wittin, ves u Chlumce a u Ševětína. PL.,
Blk. Kfsk. 657., 866.

Vitiněves, vsi, f., Witinoves, ves u Ji-
čína; Wittingau, ves u Starého města v Bu-
dějovsku. PL. Vz Blk. Kfsk. 394., 536., 777.

Vitinka, y, f., Wittinka, ves u Rokycan.

Vitíř, lépe: vikéř. Jg.

Vitislav, a, m. = Svatovít. Krok II. 376.,
Tk. Čes. Dj. 18., Šb. Stř. II. 239.

Vitka, y, f., osob. jm. Arch. I. 427.

Vítka, y, f. = vití obilí, das Worfeln.
Žito z první v-ky. Us. Dnes máme vítku. Us.
Šd., Brt, v Mtc. 1878. 45.

Vitkati = vybiti někomu, durchprügeln.
Na mor. Valaš. Vck.

Vítkorožka, y, f., larra, hmyz žilnokří-
dlý. Krok II. 261.

Vitkov, a, m., Wigstadtl, mě. v Opavsku.

Vítkov, a, m., Witkow, ves u Písku. Vz
Blk. Kfsk. 201., 1179. — V. = Žižkov, hora
u Prahy (před rokem 1420. ). Vz Vítkův,
S. N., Tf. 288.

Vítkovcc, vce, m., zámek v Litom. Vz
Blk. Kfsk. 846.

Vítkovice, dle Budějovice, Witkowitz,
ves a) u Lubence, b) u Jilemnice, c) u Kla-
tov; Wittkowitz, ves u Mor. Ostravy; Witz-
kowitz, ves u Klatov. PL. Vz S. N., Blk.
Kfsk. 14., 926.

Vítkovici, potomci Vítka s Prčic, †1194.
Vz Čes. vč. 1880. 106., Dal. 152., 154., S. N,,
Tk. 1. 207.

Vítkovický. V. předměstí v Mor. Ostravě,
Wittkowitzer Vorstadt in Mähr. Ostrau.

Vítkovna, y, f. V. Anna. Tk. V. 223.

Vítkovská železárna, Eisenwerk Witko-
witz, na Mor. Tč.

Vítkovský, ého, m., osob. jm.

Vítkový, ého, m., osob. jm. V. Kašp. Vz
Blk. Kfsk. 318.

Vítkův, ova, ovo. Vítkova hora, kteráž
potom (po 1420. ) Žižkova n. Kalich sloula.
Tk. TI. 279., IV. 745., Pal. Dj. II. 2. 106. —
V. kámen, Vitigstein, Wittinghausen, hrad
ve Vyšebrodsku. Vz S. N., Tk. IV. 380.

Vitký = hbitý, flink. Mor. Tč., Mtl.

Vitla, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Vítlův, ova, m. V. Jan. Tk. V. 125.

Vitmanka, y, f., wittmannia, rostl. klu-
ziovitá. Rostl. I. 218. b.

Vitmov, a, m. = Vitiněves, Wittingau.
Blk.

Vítobor, u, m., mě. Wittenberg.

Vitoch, a, m., osob. jm.

Vitochov, a, m., Wittochow, ves u By-
střice v Brněnsku. PL.

Vítod, u, m., polygala, die Kreutzblume.
V. a) pospolitý, p. vulgaris: větší, major,
ostrokřídlý, oxyptera, alpská, alpestris; b)
čuprinatý, p. comosa; c) dlouhonožičný, p.
major; d) hořký, p. amara: pravý, genuina,
předhorský, alpestris, drobnokvětý, parvi-
flora; e) senega, p. senega; f) jedovatý, p.
venenosa; g) dávivý, p. poaya, Vz Rstp.
112., FB. 86.. Čl. Kv. 325., Slb. 652.

Vítodovitý. V. rostliny, polygalcae: ví-
tod, ratanhia. Rstp. 111., Slb., 652., Schd.
II. 312., S. N.

Vitold, a, m. Tk. III. 528., 543., IV. 745.

Vitolec, lce, m., Wittoletz, samota u Vl-
tavotýna. PL.

Vitomin, a, m., ves. Arch. I. 531.

Viton, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Vitona, y, f., Liebstein, ves u Přeštic.
PL.

Vitonice, Widowitz, ves u Hajdy. PL.

Vítonice, Wainitz, ves u Znojma; Wit-
tonitz, ves a) u Dol. Kralovic, b) u Bystřice
n. Hostýnem, c) u Prostějova. PL. Vz Blk.
Kfsk. 348., 365.

Vítonický dvůr, Wainitzer Hof. Na Mor.
Tč.

Vítonín, a, m., Wittonin, ves u Něm.
Brodu. Vz Blk. Kfsk. 698.

Vitorad, a, m., osob. jm. Šb. L. I. 29.,
Tk. Čs. děj. 15., Šb. Stř. II. 143.

Vitoraz, i, f., místo v Rakousích, Weit-
rach, Weitra. Zlob. V z S. N., Pal. Dj. I. 2.
223., I. 1. 131.

Vítoslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127., Půh. II. 384.

Vítoslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127.

Vitošov, a, m., Witeschau, osada u Zá-
břehu na Mor. Tč.

Vitoul, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Vitouš, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

Vitoušek, ška, m., cf. Vít. Dyž tě Bůh
povolal, můj zlatej Vitoušku. Čes. mor. ps.
180.

Vítov, a, m., ves založená od Víta. Pal.
Rdh. I. 136. V., Witow, mlýn u Vlašimi;
ves u Slaného; Witthal, ves u Něštědic. PL.
Vz Blk. Kfsk. 1448. — V. (Bítov), jména
lesa blíže Polně v Klatovsku. Ft.

Vítová, é, f., Heinzendorf, ves u Bře-
zové; Wilova, mlýn u Vizovic; Wittowa,
ves u Holešova v Olom. PL. — V. Kateřina.
Vz Blk. Kfsk. 1045.

Vítovec, vce, m., osob. jm. V. ze Hře-
bene Jan, válečník 15. stol. Vz S. N.

Vítovice, ves založená Vítem. Pal. Rdh.
I. 134., 136. V. dle Budějovice, Widowitz =
Vítonice; Wittowitz, vsi u Hořepníka a No-
vého Rousinova. PL., Tov. 4., Tk. III, 36.,
Blk. Kfsk. 1448.



	709

	kala. Us. — co odkud. S motovidla klubka v. Kom. Vití, n., das Winden, Flechten. Vz Víti. Sv. Jiří kořen buří, aby rostla tráva, všeli- jaké kvítí na věnečky vití. Sš. P. 768. Vítí, n. = vání, das Wehen. V. větrů, Krab., ohně. Hlas. Vitice, e, f. = pochodeň, svíce, die Fackel, Leuchte, das Licht, die Kerze. Vychaziechu proti němu s korunami a s viticemi tancu- jíce s pištci a bubeníky = cum coronis et lampadibus (světly) ducentes choros. (Judit. III. 10. ). BO. Vítice, ves založená od Víty. Pal. Rdh. I. 136. V., dle Budějovice, ves a) u Čes. brodu, b) u Želiva. c) u Vodňan. PL.. Tf. 354., Tk. III. 662., IV. 644.. V. 263., Blk. Kfsk. 1448. Vitichov, a, m., Wititzhof, dvůr poplužní v Cheb. Vz Blk. Kfsk. 1168. Vitík, a, m., os. jm. Mor. Šd. Vitín, a, m., ves založená od Víty. Pal. Rdh. I. 136. V., Witine, ves u Neštědic; Wittin, ves u Chlumce a u Ševětína. PL., Blk. Kfsk. 657., 866. Vitiněves, vsi, f., Witinoves, ves u Ji- čína; Wittingau, ves u Starého města v Bu- dějovsku. PL. Vz Blk. Kfsk. 394., 536., 777. Vitinka, y, f., Wittinka, ves u Rokycan. Vitíř, lépe: vikéř. Jg. Vitislav, a, m. = Svatovít. Krok II. 376., Tk. Čes. Dj. 18., Šb. Stř. II. 239. Vitka, y, f., osob. jm. Arch. I. 427. Vítka, y, f. = vití obilí, das Worfeln. Žito z první v-ky. Us. Dnes máme vítku. Us. Šd., Brt, v Mtc. 1878. 45. Vitkati = vybiti někomu, durchprügeln. Na mor. Valaš. Vck. Vítkorožka, y, f., larra, hmyz žilnokří- dlý. Krok II. 261. Vitkov, a, m., Wigstadtl, mě. v Opavsku. Vítkov, a, m., Witkow, ves u Písku. Vz Blk. Kfsk. 201., 1179. — V. = Žižkov, hora u Prahy (před rokem 1420. ). Vz Vítkův, S. N., Tf. 288. Vítkovcc, vce, m., zámek v Litom. Vz Blk. Kfsk. 846. Vítkovice, dle Budějovice, Witkowitz, ves a) u Lubence, b) u Jilemnice, c) u Kla- tov; Wittkowitz, ves u Mor. Ostravy; Witz- kowitz, ves u Klatov. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 14., 926. Vítkovici, potomci Vítka s Prčic, †1194. Vz Čes. vč. 1880. 106., Dal. 152., 154., S. N,, Tk. 1. 207. Vítkovický. V. předměstí v Mor. Ostravě, Wittkowitzer Vorstadt in Mähr. Ostrau. Vítkovna, y, f. V. Anna. Tk. V. 223. Vítkovská železárna, Eisenwerk Witko- witz, na Mor. Tč. Vítkovský, ého, m., osob. jm. Vítkový, ého, m., osob. jm. V. Kašp. Vz Blk. Kfsk. 318. Vítkův, ova, ovo. Vítkova hora, kteráž potom (po 1420. ) Žižkova n. Kalich sloula. Tk. TI. 279., IV. 745., Pal. Dj. II. 2. 106. — V. kámen, Vitigstein, Wittinghausen, hrad ve Vyšebrodsku. Vz S. N., Tk. IV. 380. Vitký = hbitý, flink. Mor. Tč., Mtl. Vitla, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.	Vítlův, ova, m. V. Jan. Tk. V. 125. Vitmanka, y, f., wittmannia, rostl. klu- ziovitá. Rostl. I. 218. b. Vitmov, a, m. = Vitiněves, Wittingau. Blk. Vítobor, u, m., mě. Wittenberg. Vitoch, a, m., osob. jm. Vitochov, a, m., Wittochow, ves u By- střice v Brněnsku. PL. Vítod, u, m., polygala, die Kreutzblume. V. a) pospolitý, p. vulgaris: větší, major, ostrokřídlý, oxyptera, alpská, alpestris; b) čuprinatý, p. comosa; c) dlouhonožičný, p. major; d) hořký, p. amara: pravý, genuina, předhorský, alpestris, drobnokvětý, parvi- flora; e) senega, p. senega; f) jedovatý, p. venenosa; g) dávivý, p. poaya, Vz Rstp. 112., FB. 86.. Čl. Kv. 325., Slb. 652. Vítodovitý. V. rostliny, polygalcae: ví- tod, ratanhia. Rstp. 111., Slb., 652., Schd. II. 312., S. N. Vitold, a, m. Tk. III. 528., 543., IV. 745. Vitolec, lce, m., Wittoletz, samota u Vl- tavotýna. PL. Vitomin, a, m., ves. Arch. I. 531. Viton, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127. Vitona, y, f., Liebstein, ves u Přeštic. PL. Vitonice, Widowitz, ves u Hajdy. PL. Vítonice, Wainitz, ves u Znojma; Wit- tonitz, ves a) u Dol. Kralovic, b) u Bystřice n. Hostýnem, c) u Prostějova. PL. Vz Blk. Kfsk. 348., 365. Vítonický dvůr, Wainitzer Hof. Na Mor. Tč. Vítonín, a, m., Wittonin, ves u Něm. Brodu. Vz Blk. Kfsk. 698. Vitorad, a, m., osob. jm. Šb. L. I. 29., Tk. Čs. děj. 15., Šb. Stř. II. 143. Vitoraz, i, f., místo v Rakousích, Weit- rach, Weitra. Zlob. V z S. N., Pal. Dj. I. 2. 223., I. 1. 131. Vítoslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Půh. II. 384. Vítoslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127. Vitošov, a, m., Witeschau, osada u Zá- břehu na Mor. Tč. Vitoul, a, m., osob. jm. Mor. Šd. Vitouš, e, m., osob. jm. Mor. Šd. Vitoušek, ška, m., cf. Vít. Dyž tě Bůh povolal, můj zlatej Vitoušku. Čes. mor. ps. 180. Vítov, a, m., ves založená od Víta. Pal. Rdh. I. 136. V., Witow, mlýn u Vlašimi; ves u Slaného; Witthal, ves u Něštědic. PL. Vz Blk. Kfsk. 1448. — V. (Bítov), jména lesa blíže Polně v Klatovsku. Ft. Vítová, é, f., Heinzendorf, ves u Bře- zové; Wilova, mlýn u Vizovic; Wittowa, ves u Holešova v Olom. PL. — V. Kateřina. Vz Blk. Kfsk. 1045. Vítovec, vce, m., osob. jm. V. ze Hře- bene Jan, válečník 15. stol. Vz S. N. Vítovice, ves založená Vítem. Pal. Rdh. I. 134., 136. V. dle Budějovice, Widowitz = Vítonice; Wittowitz, vsi u Hořepníka a No- vého Rousinova. PL., Tov. 4., Tk. III, 36., Blk. Kfsk. 1448.