sb157-05 0..8296

715

Vkládání, n., das Einlegen, die Einlage.
Červenka nemuož v-ním těch svých řečí
dostatečně prokázati, že by dluh zaplacen
byl. NB. Tč. 63. V-ním se ciziny do našich
věcí. Ddk. II. 185. Anižto která lidská v to
v. toho zlého přetrhnouti nemohla. Let. 152.
Penieze v církvi sv. od v. rukú berú, skrze
kteréž v. duch sv. bývá dán. Hus III. 232.
V. přestupných dnů. Stč. Zmp. 129.

Vkládanina, y, f., die Placage. Bur.

Vkládaný; -án, a, o, öfters, wiederholt
eingelegt. Us.

Vkladatel, e, m.; pl. -lé = kdo kam co
vkládá, der Einleger. Úroky v-lům vyplatiti.
Us.

Vkládati, vz Vložiti.

Vkladba, y, f. = vkládání, vklad. V. do
knih.

Vkladek, vkladka, vz Vklad.

Vkladenka, y, f., die Akzie. Šm. — V-ky,
das Einlegeholz. Šm.

Vkladné, ého, n., die Intabulationstaxe,
Einverleibungstaxe. J. tr.

Vkladní, -ný, Depot-, Einleg-, Tabular-,
Einlags-, Intabulations-. V. list, lístek, knížka,
arch, Nz., Rk., povolení, kniha, doložka
(Intabulationsklausel), listina, žádosť (Intabu-
lations), Šp., J. tr., kvaterny = knihy, kam
se vklady (do desk) píší. Výb. I. 970. V.
povolení (povolení ku vkladu knihovnímu),
die Intabulationsbewilligung. J. tr. — V. =
vložený, eingelegt, eingeschoben. Slova ta
jenom v-ným přípiskem se býti zdají. Sš.
Sk. 294. Vsouváme vkladné e v gt. pl. pro
snadnější vyslovení: jablko — jablek. Bž.
104.

Vkladník, a, m. = vlastník vkladní listiny,
akcionář, der Aktionär. Nz.

Vklagati, einmischen. — co, čeho kam:
písku do vápna. Na Ostrav. Tč.

Vklamati se = klamem někam se dostati,
durch Betrug wohin gelangen. — se kam,
v co. Boč.

Vklápnouti. Ten nejde okolo hospody,
aby tam nevklápl, einschlüpfen. Dch.

Vklátiti, il, cen, ení = klátě vtlouci, ab-
schlagend, schüttelnd hineinthun, hineinbrin-
gen. — co kam, do čeho: ořechy. — V. =
vklagati, einmischen, einquirlen. Na Ostrav.

Vkleče, chybně, m.: kleče (-íc, -íce).
Kleče modlil se. Klečíc modlila se. Klečíce
modlili se.

Vklejstrovati, hineinkleistern. Na Ostrav.
Tč.

Vklepání, vklepnutí, vklepávání, n., die
Einklopfung.

Vklepaný, vklepnutý, eingeklopft, ein-
geschlagen.

Vklepati, vklepávati; vklepnouti, pnul a
pl, ut, utí, einklopfen, klopfend einschlagen.
— co čím kam (v co, do čeho): — do
zdi, v zeď kladivem.

Vklesati, vz Vklesnouti.

Vkleslosť, i, f., die Eingefallenheit.

Vkleslý, eingefallen. Kůň vkleslého hřbetu.
L.

Vklesnouti, snul a sl, utí, vklesati, hinein-
sinken. — kam odkud: s hráze do vody
Us. Tč.

Vklíčiti, il, en, ení, vkličovati, einklam-
mern. — co kam: větu v závorky. Sš. J.
23.

Vkliditi, il, zen, ení, vklizovati, einheim-
sen. — co kam: seno na půdu. Us. Tč. —
se kam, sich einquartiren. Na Ostrav. Tč.

Vklínění, n., die Einkeilung. Us. V lék.
paragomphosis. Nz. lk.

Vklíněný; -ěn, a, o, eingekeilt. V. kříž,
crux immissa, když trám či tyč nad příčnicí
něco vynikala či vysedala, vklíněna či vetkla
jsouc v čásť přední trámu. Sš. J. 288.

Vklíniti, il, ěn, ění; vkliňovati, einkeilen.

— co čím kam (v co, do čeho). Maďaři
od Pečengů vytisknuti byvše do velkomo-
ravské říše se vklínili, ji také ku zhoubě
západního Slovanstva i osvěty zhroutili. Kmp.
Č. 130.

Vklon, u, m., der Einbug. Rk.

Vkloniti, il, ěn, ění, vkloňovati, vkláněti,
hineinbiegen. — co se kam. Haluze se
vkláněly do vody, u vodu. Us. Tč.

Vklonúti, ul, utí = vpadnouti, einfallen,
nachfolgen. — kam (kdy). Nemúdří u ve-
liké hoře vklonú. Št. Tě pak (Dionysia ty-
ranna) třetieho a horšieho prvních žádám
ještě mieti bojeci se, by po tvé smrti horší
nevklonul (= nepřišel) na tvé miesto. 4 stěž.
ctn.

Vklopiti, il, en, ení; vklopovati, stürzen.

— co komu kam: na hlavu. Ros.
Vklopotati = rychle vjeti, hineinfahren. —

komu kam: meč v hrdlo mu v-tal. Boč.
exc.

Vkloubený; -en, a, o, inartikulirt. Nz. lk.

Vkloubiti, il, en, ení, inartikuliren.

Vklouzati, vz Vklouznouti.

Vklouzlý, eingeschlichen, eingeschlüpft.
Apol. — kam: do světnice. Do podkroví
vklouzlý. Kká. Td. 219.

Vklouznouti, znul a zl, utí; vklouzati,
vklouzávati, vkluzovati = rychle někam ujíti,
vskočiti, ein-, hineinschlüpfen. Kom., Ros.

— kam: do díry. D., Kom., Ros. V. do
šatu, do rukávu. Us. Dch. Švec mu honem
pod rokó podleze a do nebe vklózne. Er.
Sl. čít. 49. Tak aby tlačil netoliko žádosti,
ale i neužitečná myšlení, jenž vkluzují v duši.
Hus I. 348. Do punčošek tenkých vklouzla
nožka bílá. Kká. Td. 149. — kam jak. Čtení
vulgaty (s pohany) jenom nějakým nedopa-
třením, snad dvojitým téhož slova přelože-
ním do onoho verše vklouzlo. Sš. Sk. 116.
Vklouzl obouma nohama do vody. Us. Tč.

— odkud kam (proč). Slova ta vklouzla
semhle z páté kapitoly té epištoly pro snad-
nější bez mála vazbu se slovy následujícími.
Sš. II. 31. Vklouzl s ledu do vody. Us. Tč.
Nie po svete rozšírená nepravosť, ale čo
z nej do srdca tvojho vklzne, sotí ťa do
propasti. Lipa. 273. — kdy čím kam. Při
té hře a zpěvu se prsty pod rukávek ko-
šilky vklouzne, jakoby liška utíkala. Čes.
mor. ps. 12. — kudy. Skrze rozsedliny
voda vklouzá. Kom.

Vklouznutí, n., das Einschlüpfen.

Vklouznutý; -ut, a, o, eingeschlichen.
Bern.

Vklznouti = vklouznouti. Na Ostrav. Tč.
Na Slov.

256*