sb157-05 0..8296

717

Vkřesati, einhauen. — co kam (v co)
čím.

Vkresliti, il, en, ení. — co kam: obrá-
zek do knížky. Us. Tč.

Vkřivený; -en, a, o = vehnutý. Rst. 514.

Vkřiviti, il, en, ení, vkřivovati, einwärts
krümmen, einkrümmen. — co kam.

Vkřiviti, il, en, ení; vkrmovati = krme-
ním něčemu navykati, durchs Füttern ange-
wöhnen. — koho jak. Tak sokoly do těch
ptaků najlépe vkrmíš (dávaje jim dříve jejich
maso jísti). Ms.

Vkročení, n., der Eintritt. Mýto při v.
do Čech zaplatiti. Ddk. V. 279.

Vkročiti, il, ení; vkráčeti, el, ení; vkračo-
vati, vkročovati, vkročívati, vkráčívati =
vstoupiti, ein-, auf-, betreten, einschreiten;
vmíchati se, odporovati, einstehen, eingreifen,
Eingriff, Einhalt thun; uvázati se v co, an-
treten. Jg. — kam (komu): do domu,
V., do chrámu, do věčnosti, Kom., někomu
do prostřed cesty. D. Slunce vkročilo do
znamení lva (vstoupilo). Us. V. do ostrova.
Sl. let. II. 23. Opovážili jsme se do vašeho
poctivého příbytku v. Us. Brt. Šlechticové
městům vkračovali do živností jejich. Pal.
Dj. V. 2. 420. Její milá máti do komory
vkročí, svoje bílé nohy všecky v krvi zmočí;
Jak do komory vkročila, hned svůj vrkůček
zbořila. Sš. P. 150., 433. (Tč. ). V. pod střechu,
D., mezi bojující. Us. Na jeviště v., die
Bühne betreten. Us. Dch. Jak na krchovo
vkročila, samy zvony zazvonily. Sš. P. 4. —
kdy. Koncem února vkročil na půdu ně-
meckou. Ddk. IV. 59. — kam proč. Pro
něž kdo do čeho vkročí, něch se (si) všecko
dobře zočí. Na Ostrav. Tč. — odkud kam:
z pokoje na síň. Kom. — v co (kam,
komu jak). V. vstav manželský; někomu
v cestu. V. Neduhu lékařstvím v cestu v.
Flav. V statky sobě náležité v. — se uvázati.
Jg. Synové dědičně v ten úřad vkročovali.
Plác. Že jim žádný v to nikdá ani král ne-
vkračuje. Bart. 220. 16. Poněvadž v poru-
čenství to vedlé pořádku nevkročili. Sd. kn.
op. Aby při tomto našem vladařování jemu
v to nevkročovali nižádným způsobem: A
JMKé v to vkračováno a saháno býti nemá.
Zř. F. I. A. II., VII. A k těm dnům svátečním
soudové se držeti nemají, leč by v to některé
důležité a od práva uznalé příčiny vkročily.
Kol. 19. V. v řeč. Krab., Šm. V. v dědictví,
v úřad, Th., v něčí práva. Solf. Ta věc v to
vkročila. Bibl. Kdyžby přímluva od pana
N. v to nevkročila. Apol. Obilé k městům
na trhy svobodné vézti bránie a po vsech
ladovati dopouštějí a tudy města hubie vkra-
čujíce jim v jich živnosti a obchody. Arch.
V. 395. V článku druhém vedla města žalobu
na pány a rytířstvo, že vkračovali jim v živ-
nosť jejich městskou. Pal. Dj. V. 2. 27. V.
v něco = překaziti něco. Pref. VII., Čr. Aby
každého dne zpívali, lečby slavnosť někte-
rého dne neb svátek v to vkročil. Arch.
rychn. Král český nemá desk zemských v moc
bráti ani nikterakž v ně vkračovati. Beck.
II. 1. 20. Slib můj v mém příchodu učiněný
nebyl by nejistý, kdyby v to příčiny nebyly
vkročily. BR. 11. 589. b. V dědictvie v. Vš.
Jir. 203. V spravovánie a řiezenie v. Vš.

Jir. 275. Avšak nebylo by mi se zle zdařilo,
kdyby neštěstí opět nebylo v to vkročilo.
Žer. 1591. Někteří páni a rytíři dělají slady
a vaří piva na prodej vkračujíce měšťanům
v jich živnosti a obchody. Pal. Dj. V. 1.
242. Nemá v to, co se víry dotýče, vkročovati
a to spravovati. Čr. — kam jak. Mezi ně
nějakým mezivládím vkročil zákon. Sš. 1.
66. V to jsou jim stav panský bez práva
a vejsady v-li ladováním. Dač. I. 130. On
dal v odpověď, že nevkročí nohou ani za
most. Ddk. II. 83. Muselo se tomu v. vstříc
novým patentem. Skl. V. 189. Do sporů
mocí vojenskou v. Šb. Stř. 23. — kudy:
přes práh. Us.

Vkrojiti, il, en, ení; vkrájeti, el, en, ení;
vkrajovati, einschneiden. — co kam (do
čeho, v co): chléb do polívky, v polívku
vkrájeti. Us. Do jablučka vkrojila, hned no-
žíček zlomila. Brt. P. 95. Jak jednú doňho
vkrojila, hned ten nožíček zlomila. Sš. P.
435. Vkrojil díru do chleba. Us. Tč.

Vkropiti, il, en, ení; vkrápěti, ěl, ěn,
ění, vkropovati, eintropfen, eintröpfeln. —
co komu kam: vodu do očí. Byl., Br.

Vkroucený; -cen, a, o, einwärtsgedreht.
V. čnělka stála u prostřed kuklíků. Rst. 514.

Vkrouhliti, il, en, ení, konkav machen.
Pro krátkozraké máš okulary vkrouhlené.
Us. Tč.

Vkroutiti, vkruť, vkroutil, cen, ení; vkru-
covati, vkrouceti, ein-, hineindrehen. — co
čím kam (do čeho, v co): bílou niť do
červených nití. Us. Tč.

Vkřoviti, il, en, ení, vkřovovati, ein-
wurzeln.

Vkrušiti, il, en, ení, vkrušovati, einbrok-
ken. — co kam: chléb do polívky. Na
Ostrav. Tč.

Vkrúžať, einschneiden. — co kam. I hlúby
do zelí v. na kružacích nožách. Na Ostrav.
Tč.

Vkrýti se kam (vz Krýti), sich hinein-
verstecken. Us., Tč.

Vkuji, vz Vkouti.

Vkukliti, il, en, ení, verlarven. Us. Dch.

Vkulhati (se) do čeho, hinkend ein-
gehen. Ros.

Vkuliti, il, en, ení; vkouleti, el, en, ení,
einrollen. — co, se kam (do čeho): do
jámy. Us.

Vkup, u, m. = vkoupení, der Einkauf.

Jg.

Vkupné, ého, n., die Einkaufsgebühr,
-taxe. J. fr. Dal jsem 2 zl. v-ho. Us. Tč.

Vkupný, Einkaufs-. J. tr. Drží mi mého
člověka purkrechtního, Filippa Pýška z Se-
nice v-ho. Půh. II. 505.

Vkupování, n., das Einkaufen. Neboť
tu o své újmě v ten úřad se vtírání aneb
v. apoštol nic nepraví. BR. II. 712. a.

Vkupovati, vz Vkoupiti.

Vkus, u, m. = krasocit, der Geschmack.
V. čistý, vytříbený, jemný, útlý, ušlechtilý,
pravý, spanilý, dobrý, špatný, zkažený,
zvrhlý, stavitelský; v. vyšlechtiti, vytříbiti;
vkusu prázdný (nevkusný); vkusu se pří-
čící; vzdělání, vytříbení vkusu. Nz. Aniž
se ku vkusu řeckému snižovati. Sš. I. 154.
(Hý. ).