sb157-05 0..8296

724

prof. a spisov. Vz Tf. H. 1. 104. — V. Ber-
nard, čes. stavitel okolo r. 1540. Vz S. N.
V. Mart. Vz Blk. Kfsk. 1165.

Vlachen, chna, m., osob. jm. Pal. Rdh.
I. 127., Arch. I. 144.

Vlachinský, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

Vlachna, y, f., osob. jm. Pal Pdh. I. 127.

Vlachník, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 1.
127., Tk. V. 138.

Vlachňovice, dle Budějovice, Wlachno-
witz, ves u Třeboně. Vz Blk. Kfsk. 657.

Vlachobřezí, n. = Březí Vlachovo. S. N.,
Jg. Dle Č. (Dod. pod Vlachův) špatně in.
Vlachovo březí, jako Kralohradec m.: Krá-
lové Hradec. Vz Vlachovo.

Vlacholhota, Vlachova Lhota, y, f., ves
u Klobouk na Mor. Tč.

Vlachov, a, m., Wlachau, dvůr u Něm.
brodu; Wolledorf, ves u Mohelnice. V., ves
zaniklá v Plžň., vz Blk. Kfsk. 1056.

Vlachová, é, f., osob. jm. V. Voršila.
Vz Blk. Kfsk. 1094.

Vlachové, ého, n., Wlachey, ves u Čes.
lípy. PL. Vz Blk. Kfsk. 537., 805.

Vlachovice, dle Budějovice, Wlachowitz,
městečko v Klobúcku na Mor. Vz S. N. —
V., ves u Nov. města v Brněnsku. PL.

Vlachovka, y, f., Wlachowka, samota:
u Libně. PL.

Vlachovo Březí, gt. Vlachova Březí,
Wällischbirken, městečko u Strakonic. PL.
Vz Vlachobřezí. Vz Blk. Kfsk. CL.

Vlachovský, ého, m., osob. jm. Vz Žer.
Záp. II. 191.

Vlachy, pl., m., gt. Vlach, dat. Vlachům,
lok. Vlaších, instr. Vlachy = vlaská země,
Italien. Jel., D. Cf. Čechy, Tk. I. 93.

Vlachyně, ě, f. =Vlaška, eine Wälsche.

Vlaječka, y, f. = vlajka. Šm.

Vlaječný, Flaggen-. V. stožár, ozdoba,
žerď, tyč, loď.

Vlaji, vz Vláti.

Vlajka, y, f. = prapor lodní, die Flagge.
8. N. Ozdobení vlajkami, die Beflagguiig;
vlajkami ozdobený, beflaggt; vlajkou vytý-
čiti, flaggen; v. se vlaje, die F. wogt, flat-
tert; vlajkou opatřiti, beflagget:. Dch. V. jest
buď na posledním stěžní, buď na zvláštní
tyči (na parnících) buď na soherice (chorv.,
die (Gaffel) na plachetních lodích. Kpk. Barka
ozdobená císařskou vlajkou a vyložená zla-
tohlavem. Ddk.

Vlajný praporec, fliegende Fahne. Dch
V. peruť.

Vlak, u, m. = vláčení, vlečení, das Schlei-
fen, Schleppen. Vlakem jiti = zdlouha. Us.,
Sych. — V. = náčiní, na němž se něco
vláčí, smyk, die Schleife. Dřiví vlakem
voziti = vláčeti. — V. na pluh, Vlače, vz
Vlačiha. — V. = velká rybářská síť, nevod,
valka, das Zuggarn. — V., vz Železnice, der
Zug, Train. V. = řada železničných vozů
jedním n. více parostroji (lokomotivami) ta-
žená (fr. train). S. N. V. osobní (personka,
nákladní, smíšený (ne: míchaný), kurýrní,
rychlovlak Pt. V. toulavý, der Bummelzug,
zábavní, der Vergnügungszug, záložní, der
Reservezug, nákladní, Last-, zvláštní, Son-
der-; vlak se hnul; pospoj vlaků; provázeč
vlaků, der Bahnbegleiter; vlak odpraviti.

vypraviti, zastaviti; vlak se vyšinul, vyjel
z kolejí. Us. Dch. V. průvozný, der Tran-
sitozug, Šp., nemocnicový, der Hospitalzug.
Nz. lk. Lístek k vlaku, die Zugskarte. Šp.

Vlaka, y, f. = vlajka. Koll. Cest. I. d.
1. hl. 4. — V. = vlak, síť.

Vlákati, Hineinlocken. Us. — koho kam.
Mniši dceru jednoho souseda, vlákavše ji do
kláštera svého, zabili. Dač. I. 213.

Vlákenina, y, f., das Fibrin, der Faser-
stoff. V. rostlinná, svalová. Vz Šfk. 649.,
642., Schd. II. 359.

Vlakénko, a, n. = malé vlákno. KP. V.
182. V-a semenná či chamová, spermato-
zoa. Nz lk.

Vlákenný = co z vlákna jest, Garn-,
Faser-. Us. V. síť. Šp.

Vláknatěti, ěl, ění, faserig werden. Techn.
III. 256., Us., Bž. 191.

Vláknatoplod, u, m., acioa, rostl. Rostl.
I. 231. a.

Vláknatosvalový, fibromuskulär. Nz. lk.

Vláknatý = brzatý, složený z vláken či
brz, faserig, fibrosus. Nz. lk., Šp., Dch., Rst.
514.

Vlaknílek, lka, m., cistella, der Faden-
käfer. Šm.

Vláknina, y, f. = vláknitá věc, das Fi-
brin, der Faserstolf. Rostl. Dle Č. Dod. lépe:
vláč. Vz toto. Cf. Rst. 33., 514., KP. I. 34.,
V. 20. V. z masa či masná, das Muskel-,
Fleischfibrhin, Nz., krevná, das Blutfibrin. Nz.
lk., Šp. V. rostlinná, das Pflanzenfibrin. Šp.
V. dřevěná, das Lignin, zvířecí, der Thier-
faserstoft.

Vlákninatý, fibrinosus. Nz. lk.

Vlákninový, Fibrin-, Faserstoff-. V. válce,
Fibrinstoffcyliuder. Nz. lk. V. výrůstky, vý-
potek. Nz. lk.

Vláknitosť, i, f., die Fasrigkeit. Ssav. 16.

Vláknitý, lépe než vlachnitý = vlákna
v sobě mající, faserig, zaserig. V. dřevo,
křemen atd. Jg., Pr. Chym. V. černé uhlí,
Faserkohle, sloh, fasrige Kultur, Dch., řepa,
fasrige Rübe, Nz., nádor, Fasergeschwulst,
chrustavka, -knorpel, rakovina, -krebs, chru-
stavka síťková, Fasernetzknorpel, sarkom,
Fasersarkom. Nz. lk.

Vlákno (vlek. Bž 228), vlakénko, a,
vlakence, e, n., vlakenečko, a, n. =
vše, co se nitmi táhne, vláčka, příze, das
Garn, Gespinnst. Zvl. nepředená niť konopná,
lněná, lýčko tenké na stromích a co tomu
podobného, das Flachskorn, ungesponnener
Faden, Fasern, das Gewebe, Gespinnst, wo-
raus die Pflanzen bestehen. V. = onen tvar
hmot, při němž délka značně předčí tloušťku
a kdež na příč velmi jest ohebné, podél
dosti mocně vzdoruje přetržení. Zvířecí látky
jsou nejvíce tvaru vláknitého, jako maso či
svaly, nervy, kosti, a tak i rostliny z nej-
větší části skládají se z vláken. S. N. V.,
libra, die Faser. V. vůbec díl tenký niťo-
vitý z látky rostlinné. V. rostlinné či brza
rostlinná, fibra vegetabilis, svazky cevné
nebo lýkové, jež v rostlinách jednodělož-
ných jsou vzdálenější, ale ve dvojděložných
hlavně skládají dřevo a lýko; niti sklípaté,
jež u hub dělají stélku nebo u plísňovitých
celou rostlinu skládají. V. dřevní, dřevové,