sb157-05 0..8296

729

jak ku své vlasné. Sl. ps. Šf. II. 132. V.
jméno. Na Ostrav. Tč. Ja sem dítě vlasní
naše. Sš. P. 779. Vz Vlasný.

Vlasnice, vlasečnice, f. = céva vlásečná,
vláskovitá = kapillarní. S. N., Čs. lk. IV.
330. — V., jehlice z vlasů. Čs. lk. III. 61.

Vlasný, vz Vlasní. — V. = vlastní.
U Domažl. Šb. D. 18. Vz Vlasní, 2.

Vlasodobný, haarartig. Šm.

Vlasokrasavice, e, f., Weib mit schönem
Haar. Vký.

Vlasokrásice, e, f. = vlasokrasavice. Vký.

Vlasokroužek, žku, m., die Locke.

Vlasokubec, bce, m., calytrix, rostlina
myrtovitá. Rstp. 683.

Vlasokvět, u, m., trichosanthes, die Haar-
blume. V. obecný, t. anguina, okurkový, t.
cucumerina, hořký, t. amara, trojlístkatý,
t. trifoliata. Vz Rstp. 626.

Vlasomasť, i, f., die Pomade. Rohn.

Vlasoprach, u, m., der Puder. D.

Vlasostřižna, y, f., Vz Holírna.

Vlasostrojný. V. jehlice, die Nestelnadel.
Dch.

Vlasošumný. V. mládež, oíy. acy/. ofiótovrn;.
Vký.

Vlasovatěti = vlasatěti.

Vlasovatý = vlasatý, behaart. Lex. vet.

Vlasovec, vce, m. = červ dlouhého niťo-
vitého těla, filaria. V. koňský, f. papillosa,
krevní, f. immitis, medinský, f. medinensis.
Vz Frč. 82., Nz. lk.

Vlasovisný, am Haare hängend. V. meč.
Koll. I. 174.

Vlasovitý = vlasy porostlý, haarig; jako
vlas, haarartig. D.

Vlasovka, y, f., trichomanes. Rostl. I.
38. — V., agaricus crinitus, der behaarte
Blätterschwamm.

Vlasovník, u, m. = vlasovka.

Vlasový = od vlasů, Haar-. V. barvy.
Ros. V. vrch. Ž. wit. 76. 22. V. míšek. Vz
Čs. lk. X. 77. V. berdečka, der Haarkeim,
pochva. Nz. lk. V. cop, Haarzopf. — V. =
tenký jako vlásek, haardünn. Rst. 515. V.
kříž při dalekohledu. KP. II. 170. V. trubka,
čárka. Nz., Jg. V. štětec. Nz. V. svorníček,
das Spiralklötzchen, kroužek n. kotouček,
die Spiralrolle. Šp. V. vlhoměr. Stč. Zmp.
617.

Vlasozuhka, y, f., trichostomum rigidu-
lum, mech na kamenech při potocích. Let.
Mtc. sl. VIII. 1. 13.

Vlast, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Vlasť, i, vlastka, vlastička, y, vlastice,
e (zastr. vlastec), f. V. od vlad (vlád-nu),
vlad + ť, vlasť, d před ť v s. — V. znamená
slov. = mocnosť, vládu, die Gewalt, Macht.
D., Kat. 1804., 1843. U Čechů = místo n. země,
kde něco ve své vládě máme: země otcovská,
otčina, das Vaterland, die Vaterstadt, Hei-
mat, der Geburtsort. V. V. jest země, k níž
hned od narození co obyvatelé náležíme.
Ku př. Dobrovského vlasť byla země uherská,
Děrmet jeho otčina a Horšův Týn v Čech.
domov jeho. Šk. Vz Otčina, Domov. V.,
že ji za své vlastnictví máme n. za to, čím
máme sami vládnouti. Gb. Do vlasti se na-
vrátiti; vlasti někoho zbaviti; z v. vyhnati;
v-i své a země statečně zastávati, brániti,

hájiti; pro v. bojovati. V. Z v-ti vypověděti.
Reš. V-i zbaveným býti. Us. Nesmí býti ve
své v-ti. V. Vně, kromě v-i býti. Reš. V-i
se odpřisahnouti. Reš. Pro v. hrdla složiti.
Kom. Jedná se (jde, běží) o dobro v-i; v.
zbouřiti; v-i se zpronevěřiti; k obraně v-i se
hrnouti; v. válkami v pustotu obrátiti. Sych.
Láska k vlasti. D. Úctu dej cizině, lásku
v-i. Š a Ž. Kdo ve vlasti žiješ, žij a jednej
pro vlasť. Rb. Moje srdce ako v l'ade, lebo
moju vlasť opúšťam a v cudzi kraj nohy
púšťam. Dbš. Obyč. 97. Nevděčný je, kdo
na svú v. lahko zapomíná; I kde Tatra strmá
čučí, i kde vlna Labom hučí, vlasť je slo-
vanská. Na Slov. Tč. V. svoja každému milá.
Na Ostrav. Tč. Taký člověk potupení získá,
který cizí mravy do své vlasti vtíská. Na
Mor. Tč. Jak miluješ ty v., an jazyka sobě
nevážíš? S bratry tě a vlastí on jediný spo-
juje. Starý vršov. Každý život svůj oběto-
vati povinen jest, když na v. vrahem zhoub-
ným udeřeno. Kmp. Č. 80., 129. V. občanům
ne méně drahá veždy býti má jako děti.
Ib. 151. (Šd. ). Měsíc točí se kol země, se
zemí pak kolem slunce; srdce tvé se toč
kol vlasti a tak s vlastí kolem tvůrce. Jbl.
Své vlasti neznaje běh, ty-li jsi Čech? Dch.
Se vším jsem spokojen, co Bohu ke cti,
vlasti k prospěchu. Shakesp. Tč. Volati
k svatým, jenž jsú v nebeské vlasti. Arch.
III. 223. Jedna toliko v. Turn. V. nebeského
královstvie neujímá lásky, ale přispářie. Hus
I. 129. Láska k vlasti tvé proudí v žilách
tobě, nabyla jsi jí v lůnu matky své, ssála
jsi ji spolu s mlékem mateřským; Pamatuj
sestro, abys každého ctila, kdo pro vlasť
pracuje perem, zbraní anebo pluhem. Čtení
v Brně 1867. III. 188. Ti, kdož jsou daleko
od své vlasti, mnohých těžkostí okoušeti
musejí: tak i my od vlasti jsouce vzdáleni
všecko trpělivě neseme, avšak k své vlasti
chvátáme. BR. II. 599. b. (V mládeži) v. svou
naděj chová. Kká. Td. 74. Živ buď vlasti, přá-
telům, vzdají česť tvým popelům. Pk. Proti
své krvi bojuje, kdo svou v. nemiluje. Lb.
Přátelství jest bohatému milosť, chudému
důchod, vyhnanci vlasť. Prov. Tč. Ctnostného
vlastí jest celý svět. Us. Tč. Svá v. kaž-
dému nejmilejší a mně má; Ve vlasti ne-
najde hudec přítele. Č. Strany přísloví vz
ještě Jazyk. — V. = sbor, gens. Vz Ž. wit,
vyd. Gb. 264., BO. — V. = krajina, země,
das Land, die Landschaft, der Gau, Staat.
Z jiné vlasti (cizozemec). V. Rozličných
vlastí lidé. Pulk. Přijíti z dalekých vlastí.
Us. Kuhlajevna uslyše, že vlasti na záchodě,
v siech že vlastech luda mnoho žive. Rkk.
45. V. babylonská. BO. Vhoru na konie,
s koni za vrahy přese vsie vlasti. Rkk.
Bystro spěcháše, ot muže k mužu, ot silna
k silnu po všickej vlasti. Rkk. 7. A nikdy
i v jednej strasti neostavíš žádné vlasti;
Daj jim milé požehnánie, abychu šli do
svých vlastí bez bolesti i bez strasti. Hr.
rk. 137., 361. — V. u rostlin = ona krajina,
v kteréž rostlina která doma jest, das Vater-
land. Rejže má obyt v bahnech, ale vlasť
v Indii. Rostl. — V. = oddělení, das Reich.
Církev bojující má 3 vlasti. Ctib. — V. =
podíl, der Theil, Antheil. Ž. wit.

257