sb157-05 0..8296

734

Vlašim, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.
Vlašín, a, m., osob. jm.

1. Vlašina = vlašina.

2. Vlašina, y, f. = vlaská řeč, die wäl-
sche Sprache. V. Vz Vlaština. — V. = lid
vlaský. Us. Tč. — V. = koňské žíně, das
Rosshaar. Us. u Nové Kdyně. Rgl. Trhání
vlašin z klisního ocasu. Jel. En. m. 26. Cf.
Vláší, Vlášení.

Vlašinový = z vlašin, hären. V. síto. Us.

Vlašiti, il, en, ení, zum Italiener machen.
Smrž.

Vlaška, y, f. = Vlachyně. Vz Vlach. —
V., osob, jm. Pal. Rdh. 1. 127., Tk. III. 445.

Vlašsko = Vlasko.

Vlašský = vlaský.

Vlaště, vlašče, zastr. = zvláště, insbe-
sondere. Pass. 325. Vz Vlaščě.

Vláští, vláščí, vz Vláščie. V. přietel,
přiezň. Št.

Vlaština, y, f. = vše, co vlaského, zvl.
řeč, wälsches Wesen, wälsche Sprache. Vz
Vlašina, Us. — V. = zelí. Na Slov. D. V.,
vulgo kél, brassica oloracea, Kohl, Kohl-
kraut. Mt. S. X. 1. 50.

Vláštnosť, i, f. = obzvláštnosť, zvláštní
obchod, důvěrnost', die Vertraulichkeit, be-
sondere Freundschaft. Tkad.

Vlaštovčí ocas, vz Vlastovčí.

Vlaštovčinec, nce, m. = vlaštovčí trus,
der Schwalbendreck, -koth. Šd.

Vlaštověnka, y, f. = vlastovice. V. švi-
hoce, vstávej synku do práce. Čes. mor. ps.
138.

Vlaštovica, e, f. = vlastovice. U Uher.
Hrad. Tč.

Vlaštovice atd., vz Vlastovice. BR. II.
79. a.

Vlaštovička, y, f., vz Vlastovice. — V.,
Wlastowitz, ves u Opavy. PL.

Vlaštovičky, pl., Schvvalbenfeld, ves u
Vel. Meziříčí. — V., Wlastowitz, ves u Opavy.
Tč.

Vlaštovičník, u, m., Schwalfenhof, sa-
mota u Krumlova. PL.

Vlaštovka, y, f., vz Vlastovice.

Vlaštovník, u, m, asclepias syriaca, rostl.
Vz S. N. — V. = krvavník, celdún, cheli-
donium, das Schöllkraut. Nz. lk. Vz Vlašto-
vičník.

Vlátati, einflicken. — co kam: kus
sukna do kabátu. Us. Tč.

1. Vláti, vlaji, ál, án, ání = vlniti, pohybo-
vati, hin und her bewegen, in Wallung brin-
gen. — co. Bouře vlaje (vlní) vodu. Jg. —
V. se = vlniti se, vláti se. Korouhve se
vlají, die Fahnen wehen. Dch. — (se) kde.
V zlatých kadeřích vláli se vláskové jeho.
Hank. Nesmírný ocean v. se bude mezi námi.
Johan. Odtud vlál zas na dómu milánském
prapor císařský. Ddk. III. 237. Plášť mu
kol ramenou vlál; Rozkoš neobsáhlá v jeho
ňadrech šumně vlála. Čch. Bs. 12., Petrkl.
51. — kdy. Vlajou-li silně korouhve v kří-
žových dnech, bude v létě mnoho bouří.
Dne 25/4 1142. vlála dle zprávy letopisce
v bitvě na Hoře vysoké vexilla rosea v če-
ském voji. Ddk. IV. 216. — (se) kudy.
Myšlénky již jasněji vlají se jí po mozku.
Česk. vč. Moje šedivá brada přes prsy

vlaje. Hank. Ňádrem vlálo prvé lásky přání.
Čch. Bs. 30. — jak. Prapor plápolem se
vlaje, wogend. Dch. — odkud. Božího
hněvu metly s výše vlály (blesky šlehaly).

— se čím kam. Šátkem si vlajíc na ra-
mena. Kká. Td. 67.

2. Vláti = vlíti. Na Slov. Bern.

Vlátí, n., die Eingiessung, Begiessuug.
Sejí oves, růste bez vlátí, kopou zlato, ale
bahnatí. Sš. Bs. 194.

Vlatice, pl. Mikuláš z Vlatic. Arch. III.
188.

Vlatocha, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Vláva, y, f., řeka na Mor. S. N. V. 458.

Vlaverýn, a, m. V. Václav. Vz Blk.
Kfsk. 984.

Vlavosrstný, hirsutus, zottig. Vký.

Vlaziti, il, ení = vlézti, hineinkriechen.
Vz Laziti.

Vlažení, n., die Befeuchtung.

Vlažený; -en, a, o, befeuchtet.

Vlažička, y, f., vz Vláha.

Vlažinka, y, f., Wlaschinka, hospoda
u Jamnice. PL.

Vlažiti, il, en, ení; vlažívati = vlahou
napouštěti, feucht machen, befeuchten, net-
zen. V. — co (čím): luka vodou. Déšť
zemi vlaží. Us. Tč. Chléb v. (chléb z peci
vyndaný vodou potírati, aby se leskl). Vz
Pekař. — co odkud jak. Z číše štěstí po-
zemského vlaž ve střídmosti svoje chtivé
rety. Čch. Mch. 95. — V. = vlažným činiti,
lau machen. D.

Vlažně = málo teple, lau, laulich, lau-
warm. Ros. — V. = nehorlivě, chladně, kalt-
sinnig. V. milovati. Jel.

Vlažněti, 3. pl. -ějí, ěl, ění; vlažnívati
= vlažným se státi, lau werden. Již láska
vlažní. Troj., Sych.

Vlažniti, il, ěn, ění, vlažnívati, lau ma-
chen. Ros.

Vlažno = ani horko ani studeno, lau;
mokro, vlhko, feucht. D.

Vlažnosť, i, f. = mírná teplosť, die Lauig-
keit, Laulichkeit. Ros., Reš. — V. v pobož-
nosti, die Lauigkeit in der Andacht. Kom.
Znamená se mezi nimi jakási v. Kram. V.
náboženská = zanedbávání náboženských
povinností, die religiöse Lauheit. MP. 119.

— V. = vláha, mokrosť, die Feuchtigkeit.
V.

Vlažnota, y, f. = vlažnosť. Jg.

Vlažnoučko. Je tu v. (teplounko), es ist
weicherlwarm. Dch.

Vlažnounký, lieblichlau, weicherllau. Dch.

Vlažnouti, ul, utí = počínám vlažným
býti, lau werden, lauen. — kde. Voda ze
studnice na slunci vlažne. Jg. — Troj. —
V. = vlhnouti, feucht werden. Bern. — Jg.

Vlažnutí, n., das Laulichwerden. Na Slov.
Bern.

Vlažný; vlažen, žna, o = vláhu mající,
mokrý, feucht. Vlažné zdá se sítí než při-
chází slunce. V. — V. = mírně teplý, lau,
laulieh, lauwarm. V. Ve v. vodě se kou-
pati. Us. — V. = nevroucí, chladný, lau,
kaltsinnig. V, milosť, Jel., úmysl. Kom. —
v čem: v pobožnosti. Scip. Treskce člo-
věka n vieře v-ho n. studeného. Hus II.
386. — V. příze = málo kroucená. Us.