sb157-05 0..8296

744

Hádka (daremná). Č. Otázky o vlně kozí.
Jel. Vadí se o kozí vlnu. Us. Více mu jde
o vlnu než o ovce; Dere s něho vlnu;
V lepší vlně chodí (lépe si stojí) L. Z přední
vlny člověk (pěkných mravův). Č. Ovce vlnu
rostí a skrblík se postí pro jiného. Šd., Č.
M. 56. — Myslivci říkají, že zajíc má vlnu,
ostatní pak zvěř srsť (ale mluví i o zaječí
srsti). Us. Jenž dává sníh jako vlnu, mlhu
jako popel trúsí. Ž. wit. 147. 16. — V. na
rostlinách = vlasy dlouhé, husté, měkké, ka-
deřavé, rovně nebo přes kříž ležící, Wolle.
Čistec vlnatý. Rostl., V., Cf. Kk. 101., 106.,
Schd. II. 273. — V. filosofická, lana philo-
sophica, das Zinkoxyd, v lučbě. Nz. — V.
skleněná, vz KP. IV. 583.

2. Vlna, vlnka, vínečka, y, f., strněm.
vëlla, skr. ûrmi, lit. vilnis, fluctus. Schl. V.,
koř. vl (vláti, váleti); v. = válená, pohnutá
voda, val vody. Hš. V. = voda větrem zbou-
řená. Jg. V. = zvláštní způsob hybu, při
němž částky tělesa konají malé jakés dráhy
v sobě uzavřené a ruch u jedněch povstalý
sdílí se posloupně způsobem zcela obdob-
ným částkám sousedním. V. povrchu kapa-
lin; vlna strun a provazů, pružných tyčí,
v pružném ústředí. Vz S. N. Zvuk vln. Ž.
wit. 64. 8. Vlna vodná. Ib. Hab. 10. Vlna
světelná, zvuková. Vz KP. II. 119., 275.,
280. Vlny zvukové ohybné, Beugungswellen.
Nz. lk. Vlny hrnoucí se, valící se, Sturz-
wellen; pískové vlny, Sandwellen; rozčeřené
vlny, aufgekräuselte Wellen; Vlny kloužou
na břeh; Vlny se dmou; Voda vlny hází;
Než vlnami dověje zvuk hodin (na věži);
Proud se po peřeji vlnek dále valí; Voda
vlny činí. Dch. Bylby kníže, vraceje se přes
Řeznou, ve vlnách jejich bezmála o život
přišel. Ddk. III. 29. Vlny vrou před bouří
zmítavou. Shakesp. Tč. Velké vlny bily,
lodi přikrývaly. Sš. P. 16. Vln divoký tlum.
Hdk. Tichúčko prejala vlnka člnok z ruky
sluhov a podala druhej, druhá ho podala
tretej a tak si ho podávaly vlnky jedna
druhej, tichúčko lahúčko, až si ho dopo-
dávaly k jednomu ďalekému, ďalekému
ostrovu. Dhš. Sl. ps. I. 34. Vlny vodní,
mořské, V., šplíchající. Pt. Vlny vyhazo-
vati, D., hnáti. Berg. Vlnami se sem tam
zmítati. D. Moře se vlnami valí. Kom. Vlna
za vlnú se válé. Rkk. Přelívání vln. Zlob.
Vlny se obrážejí o lodí. D. V. stojatá (ve
fysice, stehende Welle): vrch, plocha, délka,
ohyb, ohýbání, žlábek, důl vlny (vln). Nz.
Vlny ženských prsou; Úst svěží vlny; Rtů
ladné vlny. Čch. Bs. 43., 45., 77. Hruď dvo-
jicí vln svůdných po vypjatá; Ňader hebká
vlna. Čch. Petrkl. 32., 33. — V. přenes.
Vlnami starosti a péče se zmítati. V. Spí
jako na vlnách (na vodě; pokojně). Us.
Utichly vlny vášní, citů bouř. Stašek. —
V., vlny klasův, vz Vlček.

Vlnáček, čka, m., der Wolleträger, mo-
týl. Šm.

VIňák, u, m. vlněný šátek, ein Woll-
tuch. Us. Zb., Vck., Sk., Bka., Brk, Kmk.,
Šd. — V., a, m. = vinař. Tk. II. 373, 381.

Vlňanka, y, f.. wollenes Umhängtuch.
Ve Slez. Tč. Vz Vlňunka.

Vinař, e, m., der Wollarbeiter, Woll-
händler, Wöllner. Vz VIňák. Arch. IV. 361.

Vinařiti, Wollhandel treiben.

Vinárna, y, f., die Wöllnerei. Rk.

Vlnařský, Wollhändler-.

Vlnařství, n., der Wollhandel.

Vlnatěti, ěl, ění; zvlnatěti, wollig werden.
To sukno vlnatí (chlupatí). Ros.

Vlnatice, e, f., argolasia, rostl. V. obecná,
a. plumosa. Vz Rstp. 1549.

Vlnatiti, il, cen, ení = vlnatým činiti,
chlupatiti, wollig machen. — co. Ros.

Vlnatka, y, f., erineum, rostl. V. topo-
lová, e. populinum, březová, e. betulinum,
ruměnná, e. roseum. Vz Rstp. 1987.

Vlnatohlavý, wollköpfig. V. zarkovín,
lachnea eriocephala. Rostl. III. a. 120.

Vlnatokvět, u, m., erianthus, druh trávy.
Rostl. I. 265.

Vlnatolusk, u, m., trigonia, rostl. Rostl.
I. 230. b.

Vlnatoplodý = vlnatý plod mající. V.
javor, acer eriocarpum. Rostl. III. b. 207.

Vlnatosť, i, f., die Wolligkeit. Dch.

Vlnatý, wollig, wollreich. V. stáda. Zlob.

— V. sukno (hrubý vlas mající), wollig. —
Vrba vlnatá, salix lanata, die Wollweide,
D., čistec, rostl. Rst. 515.

Vlnavý. K stáří on a ona k mládi v-vé
vinou se rádi. Č. Růž. st. 38.

Vlněc, ňce, m., nemoc, noli me tangere.
Rozk.

Vlnění, n., das Wogen, der Wellenschlag,
die Wellenbewegung, Undulation. Vz Vlniti.
Theorie vlnění (světla); nauka o v.; výklad
na v. Nz., KP. II. 119. Duch v. Ž. wit. 10. 7.
Nárazné v. (při zemětřesení). Dch. V. citů.
Čch. Bs. 65.

Vlněnice, e, f., ein wollenes Kriegskleid
der alten Böhmen. Háj. r. 824.

Vlněníčko, a, n., wolliges Wesen. Byl.
212.

Vlněníčkovatý = vlnatý, wollig (von
Kräutern). V. paličky. Byl. 346.

Vlněnka, y, f. = vlněný šat, ein wollenes
Kleid.

Vlněný = z vlny dělaný, tkaný, aus
Wolle, wollen. V. sukno, košile, dílo. Kom.
V. šat, zboží, plsť, nohavky (Fusssocken),
aksamit (poloaksamít, Plüsch). Dch. V-né
látky: sukno, flanel, vatmol, mor, orlean,
žinka, mohér, ribet, kažmír, damašek, astra-
kán, plyš. Š. a Z. Ač můj kabát vlněný,
není vyloupen, ale z mých mozolů koupen.
Na Mor. Tč.

Vlněti, ěl, ění, wollig werden. Ros.

Vlnice, e, f., oxytropis, die Spitzfahne,
rostl. Č. Kv. 385., Slb. 540., FB. 104.

Vlničkovatý = trochu vlnatý. V. květy.
Rostl. III. 502.

Vlničník, a, m., der Wollspinner. Kon.
o spr. 48. Vz Vlnař.

Vlnina, y, f., das Wollzeug.

Vlninář, e, m., der Wollenzeugmacher.

Vlnistý = co má na sobě mnoho vlny.
V. ovca. Na Ostrav. Tč.

Vlniti, il, ěn, ění, zvlniti, vlnívati =
vlnatiti. Ros. — V. = vlny (vodní) dělati,
Wellen machen. — co. Vítr vlní vodu. Jg.

— se. Voda, jezero, moře atd. se vlní. Jg.