sb157-05 0..8296

745

Vlnitý = vlnatý, wollig; čeřitý, wellen-
förmig, wogend, geweilt, wogig, Wellen-. V.
proud, kraj, pohyb, kruh, nůž (Chartreuse-
messer), vzduch. Dch.

Vlnivý, undulatorisch. V. otřesení. Nz.
V. kadeře. Čch. Bs. 31.

Vlnka, vz Vlna.

Vlnkatý. Mezík v., mnium undulatum,
druh medu ve křovinách. Mt. S. VIII. 1. 14.

Vlnkovaný; -án, a, o, wollig. V. plocha.
Krok. III. 444.

Vlnkovitý = vlnitý, wollig. V. semeno.

Vlnný = plný vln, wogenreich. Ž. wit.
148. 8., 106. 25. V. hory. Troj. — V. = na
vlnu. V. trh, der Wollmarkt. D.

Vlnobarvírna, y, f., die Wollenfärberei.

Vlnobicí, wellenschlagend. V. stroj Háj.

Vlnobitelný, wellenschlagend, stürmisch.
1791.

Vlnobití, n. = bití vln, der Wellenschlag,
die Brandung. Zdvihlo se v. Štl. Kdo po-
chybuje, podobný jest v. mořskému. ZN. V.
mořské, V., hrozné, ukrutné. Ros. Klátí se
moře v-tím. Jel. — Mezi ustavičným mysli
naší v-tím. Jel., Jg. V. skutečnosti. Mus.
1880. 273.

Vlnobitnosť, -bitosť, i, f., stürmische
Beweglichkeit. Scip.

Vlnobitný, -bitý = vlnící, se, zedmutý,
bouřlivý, stürmisch, wogig. V. moře, V.,
bouře, Vinařický, život. Dch.

Vlnočesač, e, m., der Wollkämmer. Jg.

Vlnočesačka, y, f., die Wollkämmerin.

Vlnodárný, wollespendend. V. ovce. Zl.
klasy. 1856. č. 20.

Vlnodav, u, m., der Wogenschwall. Pl.

Vlnodělič, e, m. = kdo vlnu dle druhů
dělí, der Wollsortirer. Dch.

Vlnohar, a, m., salamandra, zastr. Rozk.
Hank.

Vlnohlavec, vce, m., der Wollkopf Šm.

Vlnohlavka, y, f., eriocaulon, der Eck-
halm. V. štětinatá, e. setaceum, sedmihranná,
e. septangulare. Vz Rstp. 1693.

Vlnojev, u, m., der Wellenapparat. Ck.

Vlnolom, u, m., der Wellenbrecher. Zpr.
arch. XI. 15., 16. Vz Vlnolomič.

Vlnolomič, e, m. = vlnolom. Maják v-mič.
Dch.

Vlnoměr, u, m., cirometr, der Wollmes-
ser. Vz S. N.

Vlnoneslý, -nesný, -nosný, wolltragend.
V. ovce. Reš.

Vlnonoška, y, f., lanigerus, plž. Krok.
II. 125.

Vlnopád, u, m., der Wasserfall. Č.

Vlnopralec, lce, m. (v Jg. Slov. chybně
vlnopratec), der Wollwäscher. Rohn.

Vlnoskok, u, m, fluctuatio, vlnění. Z.
wit. 54. 23. Cf. Vlnobití.

Vlnostřež, e, vlnostřižec, žce, m., der
Wollscherer. Ctib. 11. 97., Ryt. kř.

Vlnostřižka, y, f., die Wollschererin. D.

Vlnotepec, pce, m. = mykač, vlnočesač.
Vz Vlna.

Vlnotiskárna, y, f., die Wollendruckerei.

Vlňovací stroj. Vz KP. I. 406.

Vlnování = vlnění.

Vlnovati = vlniti, Wellen machen.

Vlnovatý, -vitý = na způsob vln vod-
ních, wellenförmig. Ros. — V. = plný vlny,
wollicht. V. peří. Krok. — V. = vlně po-
dobný, wollähnlich. V. stélka hub. Rst. 515.

Vlňoves, vsi, f., Weisskirchen, ves u Měl-
níka.

Vlnovitý, wogig. V. krajina. Němc. Vz
Vlnovatý.

Vlnovka, y, f. = flanel, das Flanell. Dch.
— V., die Wellenlinie. Stč. Alois. — V. =
chlupatá housenka, die Wollraupe. Teplý.

Vlnovlasý, wollhaarig. Šm.

Vlnový = od vlny vodní, Wellen-. V.
čárka, Mus., lázeň. Nz. lk. — V. = od vlny,
Woll-. V. přádací stroj. Mus.

Vlnozdmutý, durch Wogen angeschwol-
len. Pl.

Vlnoznalství, n., die Wollkunde. Rk.

Vlnozvučivý, wellentönend. Vinař.

Vlňunka, y, f. = vlňanka, wollenes Um-
hängtuch, Plaid. Na Ostrav. Tč.

Vloček, čku, m., die Flocke, floeculus.
Lapání vločků, sbírání peří, das Flocken-
lesen (der Kranken). Nz. lk.

Vločkovitý = vláčkovitý, flockig. Nz lk.

Vlodiště, ě, n., der Einschiffungsort. Šm.

Vloditi, il, ěn, ění, einschiffen. Úprava
přechází v přístrojnosť, vlodí-li se na loď
mužstvo. Kpk.

Vloha, y, f. = co v člověka přirozením
vloženo, schopnosť, die Fähigkeit, Geistes-
anlage, Kapacität, Naturgabe, das Talent.
Nz. Jg., MV., St. skl.. Chmelen. V. = při-
rozené nadání. S. N. V. přírodní. Sš. I. 124.
(Hý. ). Ten hoch má dobré vlohy. Us. —
V. = vášeň. (Kostečníci) jmají v sobě zlú
vlohu. Hr. rk. 343. — V., vložka, y, f.,
v papírnickém obchodě = 5 složených čtvr-
tek, eine Lage. Us.

Vloch, a, m., osob. jm.

Vlochuně, vlochyně, ě, f. Brusnice vlo-
chuně, vaccinium uliginosum, Heidelbeere, f.,
rostl Vz Rstp. 985., Čl. Kv. 271., FB. 67.

Vlokati, einschlürfen. Us. Dch.

Vlom, u, m. = vlomení, der Einbruch.
D. V horn. zálom, vrub. Hř.

Vlomek, mku, m. = vlom, der Bug. Šp.

Vlomiti, il, en, ení; vlámati, vlamovati,
einbrechen. — co kam: okna do jeskyně.
Prof Trámy v zeď městskou vlomiti. Arch.
IV. 249. V. díru do zdi. Tč. — se (komu)
kam (jak): do domu. Ros. Vlámati se
někomu do sklepa, na sýpku. Us. Šd. Mocí
se do kostelu vlamují. Čr. Vlomil sa do
toho = vložil se v to. Na Zlínsku. Brt.

Vloni, vz Loni, Dole. Už mi tak nebude,
jak mi bylo vloni, vykvetla mi růža na suché
jabloni. Sš. P. 471.

Vloučiti, il, en, ení, vloučeti, el, en, ení,
vlučovati, einverleiben, innig verbinden. Jg.

Vloudil, a, m., der Einschleicher. Dch.
Vz Vloudilec.

Vloudilec, lce, m. = vloudil. V našem
listu také o takových podchozích v-lcích
mluví. Sš. II. 17.

Vloudilý, eingeschlichen. V. cizozemec.
Kom. L. Pro v-lé liché bratry. Sš. II. 16.

Vlouditi, vluď, dil, zen, ení (na Slov.
děn, ění); vluzovati = chytře někam vpra-
viti, hineinbringen, einlocken, einreden, ein-

258