sb157-05 0..8296

748

Jaz se tiem v tvú milosť vložím. St. skl.,
Hr. rk. 175. — co kam proč. Abyste
tento list náš pro věčnú paměť ve dsky
zemské vložiti rozkázali. Zř. F. I. B. XVI.
— koho kam z čeho. Když pojmeš ko-
morníka na koho, tehda vlož jej ve dsky
z té pře, z niež trój póhon. Kn. rož. 75.

Vložka, y, f. = vložek, der Einsatz, die
Einlage, das Zwischenstück, der Zwickel. Šp.,
Kšá., Prn. V. konopná, die Hanfeinlage.
bavlněná, die Baumwolleinlage. Šp. V. kvě-
tinová, Nf., kotlová, Kessel- (dává se do
parních kotlů, aby se kotelní kámen na ní
usazoval). Hrm. 51. — V. papíru = pět
složených čtvrtek, eine Lage. Us. — Vložky.
Deckeln zum Dazwischenlegen. Us. Dch. —
V., die Parenthese, der Schaltsatz, vstavka,
vsutá věta. Nz., Sš. Mr. 5. — V. knihtiskař-
ská. KP. I. 336.

Vložkový. V. roucho, das Stopftuch.
Nz. lk. V. plech. Šp.

Vložní, ího, m. = vložník.

Vložník, a, m. = ubytovník, der Quartier-
meister. J. tr.

Vložný, ého, m. = vložník. Rk.

Vlstek, stku, m. = libček, leuisticum.
ligustra. Rkp. vodň.

Vlše, e, f., murena, ryba, zastr. Rozk.

Vlt ve vltořečný, undifluus. Bž. 32. Cf.
násl.

Vlť, i, f. = vlna, unda, die Woge, lit.
valtis. Cf. Vltava. Šf., Bdl. Obr. 99.

Vltati, hin und her schwenken, wogen. —
čím. Voda stromy, balvany vltá, vlce. Na
Ostrav. Tč. — se kdy. Voda se vltá, vlce
v čas povodně i vyvlce se někdy přes břehy.
Na Ostrav. Tč.

Vltava, y, f. (dříve Vletava, snad i Vlta,
Č. Dodt. ), lat. Vultava, Moldau, řeku v Če-
chách. V. Aj, Vletavo, če mútíši vodu?
Rkk. 71. Vz Dal. 15., 87., 121., KW., Tk.
I. 628., II. 553., Čechy ve S. N. V. z vlt
(vláti) a koncovky -av, -ava, -avo = undi-
fluus, wasserreich. Šf. Cf. Vlť, Vltati a Bdl.
Obr. 99., Vltavy. Co řekneš V-vě, donese
to zítra do moře. Hnš. — V., Fulda. Slov.
let. VI. 99. — V., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

Vltavice, dle Budějovice. V. dolní, Unter-
Wuldau, ves u Plané; V. horní, Ober-Wul-
dau, ves u Vimberka. Vz S. N.

Vltavin, a, o, Moldau-. Vyschlo lože
Vltavino. Koll. I. 135.

Vltavotýn = Týn n. Vltavou.

Vltavsko, a, n. = vltavská župa v Be-
chyňsku. Vz Tk. I. 628., S. N.

Vltavský, Moldau-. V. břehy. Us. — V.,
ého, m., osob. jm. V. ze Schlangenfeldu, jm.
rodiny patricijské. Vz S. N.

Vltavský týn, Vz Týn.

Vltavý = vlnivý, wogig. Když je povuď
(povoď = povodeň), to potom se voda cela
vlce (vitá), je vltavá. Na Ostrav. Tč.

Vltořečný, zastr., na řeky bohatý, fluss-
reich. Výb. I. 3. Dle Č. (v Dod. ) v. =
vltavořečný, Vltavin. Dle Šf. od vlť (vz
toto). Cf. Bdl. Obr. 99., Vltava.

Vlučiti, zastr. = vmrštiti, rychle vpra-
viti; vluči = vpravila. Kat. 1558.

Vlúdiť sa, vz Vlouditi a p. Na Slov.
Bern.

Vlúdnosť, i, f. = vlídnosť. Na Slov. a
na již. Mor. Šd.

Vluka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Vlulati = uspati, einlullen. Kln. 207.

Vlumati se kam = vlámati se. Na Ostrav.
Tč.

Vlumiti se = vlumati se. Na Ostrav. Tč.

Vluna, y, f. = vlna, die Woge. Zbúrila
more a veliké vluny za nim vyhadzuvala.
Dbg. Sl. pov. I. 134.

Vlůni. Až dá-li Bůh v. Vz Nevšímavý.
Č. Vz Loni.

Vlunový = vlnitý, wogig. Vz Vluna. Na
Slov.

Vlupati, vylupati, vz Vloupati, vylou-
pati. Na Ostrav. Tč.

Vlupič, e, m., der Einbrecher.

Vluzovati, vz Vlouditi.

Vlykací = pohlcovací, Absorptions-. V.
síla. Nz. Cf. Vlykavosť.

Vlykání, n. = pohlcování, die Absorp-
tion, die Versehluckung. V. kyslíku. Šp.

Vlykati = pohlcovati, verschlucken, ab-
sorbiren, einschlürfen. Šp., Dch. — co kam
jak. Na jeden lyk to pivo do sebe vlykal.
Na Ostrav. Tč. — něco do sebe (spoly-
kati), einschlürfen, einsaugen. Dch., Bk. Ně-
které hmoty paprsky do sebe vlykaji. Hrm. 5.

Vlykavosť, i, f. = vlykací síla, das Ab-
sorptionsvermögen. Nz.

Vlys, u, m. = prostřední čásť břevnoví
nade sloupy mezi architravem a karnysem,
pak i dlouhá, úzká prouha, táhnoucí se
nahoře na stěně blíže stropu ve směru vo-
dorovném, das Fries, franc. frise. Vz S. N.,
Vlšk. 6—8., 19., 23. Vlys postranný, das
Seitenfriesstück (bei Thüren). Nz. Vlys ku-
latých oblouků, obloučkový, das Rundbogen-
tries. Šp. Obrazy pro vlysy a okrouhlé pole
v loži. Dch. V. hlavní, veliký, nadokenní.
Us.

Vlysovací, Fries-. Šm.

Vlysový, Fries-. V. podlaha. Zpr. arch.
XI. 41.

Vlž, i, f. = matka křišťálová, die Mutter
der Krystalle. Hlatí tyčkovce málokdy možna
na vlži sedících vydobyti, poněvadž vlž jest
velmi rozdrolivá a sypká. Krok. II. 113. —
V. = mateční louh, die Mutterlauge, zastr.
Kál.

Vlžina, y, f. = vlhkosť, die Feuchte. Krok.
II. 177.

Vlžový. Vlžové hmoty, das Muttergestein.
Mus. IX. 209.

Vm-. Touto skupeninou počíná se jen
několik slov složených s předložkou v:
vmetati, vmísiti a p. Ht.

Vmačkati; vmačknouti, knul a kl, ut,
utí, eindrücken. — co kam čím: prstem
zátku do láhvice. Šaty do truhly, v truhlu
v. Us. Tč.

Vmačknutí, n., der Eindruck. Nz. lk.

Vmáchnouti, mit breiter Seite hinein-
schlagen. — čím kam: měchem do vody,
sebou do plesa. Na Mor. Tč.

V mále, vz Málo.

Vmásti, vmatu, átl, ten, ení = vplésti,
einflechten, einwirren. — co kam (do čeho,
V co). Vmátl ho do té bryndy a teď neví,
jak ho vyvésti. — se kam. Na Mor. Tč.