sb157-05 0..8296

751

Vnášeti, vz Vnésti.

Vnať, i, f., lépe než obecné nať, radix
enim est adv. vně. Kom. píše všude vnať.
Pod sebe kořeny, nad sebe v. mocně hnala.
Kom. Did. Seménko vždycky nejprv kořen
dolů pouští a teprv zhůru vnať. Ib. — Mt.
S. X. I. 47.

Vnavní, vz Navný.

V ně, in dasselbe, in sie. Vz On.

Vně, adv. = venku, aussen, draussen,
heraussen. V. Vžeň do kostela, kteří jsou
vně. Sych. Jednák vně (t. j. před domem),
jednák na ulicech. Prov. V. prostý (jako
ostěra), v. připevněný (prašníky na vněšné
straně nitek). Rst. 515. Jak doma, tak v.
mezi cizími. V. Vně. krom vlasti býti. D.
Už je vně = umřel. U Domažl. Zl. Doma
i vně co jest se dálo. Bart. Úředník v. usta-
novený, exponirter Beamte. J. tr. Vně na
malém dvorečku přes noc ležeti jsme mu-
seli. Har. II. 17. Doma nebo vně umříti.
Dh. 10. Ten, jenž skrze okna a mřieže
hledí, to, což se v. děje, vidí, ale on vidien
nemóž býti; Abych nalezla tě vně t. abych
tě člověkem učiněného zevně viděla. Hus
III. 29., 93. (Tč. ). Vnitř hliněný, vně mě-
děný; Knihy, ježto byly psány i vnitř i vně.
BO. Vně okáči, doma krti slepí jsme. Prov.
Šd. — S genitivem. Jedna ale v. jich jsouc
okolo nich pochází. Sš. P. 728. Vévoda Leo-
pold II. meškal právě tenkrát vně země.
Ddk. IV. 46. (IV. 25. ). To se stalo v. ko-
stela. Cf. Mkl. S. 516. V. města = krom
města. D. — Poznam. Vně užívají mnozí
chybně ve smyslu adv. vnitř, innerhalb. —
S předlož. S lidmi vně z církve přebývají-
cími. Br. Petr stál u dveří vně. Br. Vně
z země. Vš. Když prosí vně o nevěstu u za-
vřitých dveří, tedy zpívají vzájemně vně
i vnitř sobě odpovídajíce. Sš P. 426. — V.
zůstati = venku (nevjíti; 2. nepřijíti). Zlob.
— Od vně, lépe: z venku, z venčí. Jg.
Jádro s klem od vně patrným. Rostl. Vz
Ven.

V nebe vstoupení = na nebe vstoupení,
die Himmelfahrt.

V nebe vzetí = na nebe vzetí, assumtio.
Vněd = vjed, vjev. Dal.
Vnedojípě, vz Nedojípka.
Vněchlup, u, m., danais, die Danais. V.

vonný, d. fragrans, okrouhlolistý, d. rotundi-
folia, rostl. Vz Rstp. 803.

Vněchlupka, y, f. = vněchlup.

Vnějšek, ška, m. = vnější strana, die
Aussenseite. Dle vnějška sobě podobní. Us.
V. číše. Sš. L. 118.

Vnější = co vně jest (z venku, z venčí, ze-
vnitřní, vz toto), Aussen-, äusserlich. Vlastně
jest to kompar. Č.; opak vnitřní. Mk., Výb.
I. 652. Vnitřní i vnější. Št. Mysl vyletuje
z myšlenie vnitřnějšieho ke vnějšiemu. Ms.
Kdo by jen v těch věcech vnějších poslu-
šenstvie držal. O 7 vstup. V. znakové ne-
rostův. Krok. V. proměny. Bž. 223. V. úhel,
der äussere Winkel. Nz. V. člen. Stč. Alg.
88. Zbaviv se takto vnějších nepřátel jal
se Vratislav přihlížeti k opravě zemí vlast-
ních; V. znamení tohoto potvrzení, podání
totiž korouhve. Ddk. II. 203., III, 10. (Tč. ).
V. členy srovnalosti (t. externi). Šim. 80. V.

oběžnice, Stč. Zmp. 166., lesk. Mus. 1880.
437. — Poznam. Někdy špatně ve smyslu
vnitřní: Nástroje vnější: plíce, žaludek, střeva
atd.

Vněkloubní = klouby vně mající. V.
živočichové, exomera. Ssav. 52.

Vněm, u, m. = vnímání. Tužby a vněmy.
Kapras O spaní a snu.

Vněmnosť, i, f. = vnímavosť. Sš. J. 73. a.

Vněmný = vnímavý. Cf. Vněmnosť.

Vněnitka, y, f., vněnitec, tce, m., exo-
stemma, die Exostemme. V. karybejská, e.
caribaeum, úzkolistá. e. angustifolium, dlouho-
květá, e. longiflorum, květnatá, e. floribun-
dum, chocholíkatá, e. corymbiferum, peruv-
ská, e. peruvianum, rostl. Vz Rstp. 801.

Vněobjadří, n., äusseres Samenweiss,
exospermium. Rst. 515., 138., Kk. 55.

Vněobplodí, n., epicarpium, die Aussen-
haut = vněšný povlek plodu, jenž shoduje
se s pokožkou listovou a často obzvláště
s plodů dužnatých dá se sloupnouti. Rst.
515., 142., Kk. 56. Cf. Obplodí.

Vněplodí, n, exocarpium. Vz S. N.

Vněplodný, -plodý, exocarpeus, plody
vně mající. V. lůžko. Rostl. I. 77. a.

Vněřadý = vně řady mající. V. okvětí.
Rostl. III. 6.

Vnes = dnes, heute. Us. na Plašte. Prk.

Vnesení, n., das Hineintragen. Kdežby
která byla vnesena, má toho v. užiti (wo-
hin eine heimgeführt würde). Zř. zem. op.
rat. 1502. Od andělů do nebe v. BR. II. 263.

Vnesený; -en, a, o, hineingetragen. V.
míra. ZČ. 20.

Vneslav, a, m., osob. jm. Rkk. 50.

Vnésti, vnesu, vnes, -sa (ouc), sl, sen a
šen, ení; vnositi, il, en, ení; vnášeti, 3. pl.
-šejí, šej, šeje (íc), el, en, ení; vnášívati,
hineintragen, eintragen, ein-, hineinbringen.
Jg. — co. Čert ho tam vnesl. Us. Šd. Vnes
neb vlož neb vtiehni prst svój siem a viz
rucě mé. (Jan 20. ). Hus II. 155. — co kam
(na čem; do čeho, nač, v co, nad co,
mezi co, k čemu): do domu, do hrobu,
V., zboží do lodí, něco do kněh, D., někoho
do nebe (= 1. chváliti. V.; 2. vznésti. Jel. ).
Rád by ho na rukou do nebe vnesl. Vz
Donésti. Č. V. něco na dům radní. Har.
Něco na sklo. Ms. alch. Kdo vás v tento
život vnesl. Jel. — Kom. V. nad výsosť
země. Rukov. sv. Aug. Peníze mezi lidi
v. J. tr. Něco k soudu v. Šp. V. do veršů
rozmanitosť. Nz. Válka do Moravy vnesena
byla. Ddk. II. 294. Do letopisů paměti vná-
šeti. Kom. Sukno do komnaty vnesl. NB.
Tč. 178. Statek, na který je (žena) vnesena
t. j. statek ten, na který se vdala a věno
jí pojištěno bylo. Tč. exc. Zisku nespra-
vedlivého nevnášej v příbytek. Mor. Tč.
Nového cosi vnášíš v uši naše. Sš. Sk. 203.
K jednej ctnej vdově v duom ho vnesli.
Pass. mus. 344. Lsti své a lúpeže požitky
nazývají, když lúpež vnesena bude v ko-
moru. Hus III. 194. Takové penieze mezi
lidi vnášel. V. Statek mně znamenitý, ve-
liký pokraden jest a k nim vnesen. Arch.
IV. 70. Stejné díly na přímku v. Us. Tím
vneseny k nám vzory nové. Anth. I. 3.
vd. IV. — kam jak. Z toho srozumiete,



	751

	Vnášeti, vz Vnésti. Vnať, i, f., lépe než obecné nať, radix enim est adv. vně. Kom. píše všude vnať. Pod sebe kořeny, nad sebe v. mocně hnala. Kom. Did. Seménko vždycky nejprv kořen dolů pouští a teprv zhůru vnať. Ib. — Mt. S. X. I. 47. Vnavní, vz Navný. V ně, in dasselbe, in sie. Vz On. Vně, adv. = venku, aussen, draussen, heraussen. V. Vžeň do kostela, kteří jsou vně. Sych. Jednák vně (t. j. před domem), jednák na ulicech. Prov. V. prostý (jako ostěra), v. připevněný (prašníky na vněšné straně nitek). Rst. 515. Jak doma, tak v. mezi cizími. V. Vně. krom vlasti býti. D. Už je vně = umřel. U Domažl. Zl. Doma i vně co jest se dálo. Bart. Úředník v. usta- novený, exponirter Beamte. J. tr. Vně na malém dvorečku přes noc ležeti jsme mu- seli. Har. II. 17. Doma nebo vně umříti. Dh. 10. Ten, jenž skrze okna a mřieže hledí, to, což se v. děje, vidí, ale on vidien nemóž býti; Abych nalezla tě vně t. abych tě člověkem učiněného zevně viděla. Hus III. 29., 93. (Tč. ). Vnitř hliněný, vně mě- děný; Knihy, ježto byly psány i vnitř i vně. BO. Vně okáči, doma krti slepí jsme. Prov. Šd. — S genitivem. Jedna ale v. jich jsouc okolo nich pochází. Sš. P. 728. Vévoda Leo- pold II. meškal právě tenkrát vně země. Ddk. IV. 46. (IV. 25. ). To se stalo v. ko- stela. Cf. Mkl. S. 516. V. města = krom města. D. — Poznam. Vně užívají mnozí chybně ve smyslu adv. vnitř, innerhalb. — S předlož. S lidmi vně z církve přebývají- cími. Br. Petr stál u dveří vně. Br. Vně z země. Vš. Když prosí vně o nevěstu u za- vřitých dveří, tedy zpívají vzájemně vně i vnitř sobě odpovídajíce. Sš P. 426. — V. zůstati = venku (nevjíti; 2. nepřijíti). Zlob. — Od vně, lépe: z venku, z venčí. Jg. Jádro s klem od vně patrným. Rostl. Vz Ven. V nebe vstoupení = na nebe vstoupení, die Himmelfahrt. V nebe vzetí = na nebe vzetí, assumtio. Vněd = vjed, vjev. Dal. Vnedojípě, vz Nedojípka. Vněchlup, u, m., danais, die Danais. V. vonný, d. fragrans, okrouhlolistý, d. rotundi- folia, rostl. Vz Rstp. 803. Vněchlupka, y, f. = vněchlup. Vnějšek, ška, m. = vnější strana, die Aussenseite. Dle vnějška sobě podobní. Us. V. číše. Sš. L. 118. Vnější = co vně jest (z venku, z venčí, ze- vnitřní, vz toto), Aussen-, äusserlich. Vlastně jest to kompar. Č.; opak vnitřní. Mk., Výb. I. 652. Vnitřní i vnější. Št. Mysl vyletuje z myšlenie vnitřnějšieho ke vnějšiemu. Ms. Kdo by jen v těch věcech vnějších poslu- šenstvie držal. O 7 vstup. V. znakové ne- rostův. Krok. V. proměny. Bž. 223. V. úhel, der äussere Winkel. Nz. V. člen. Stč. Alg. 88. Zbaviv se takto vnějších nepřátel jal se Vratislav přihlížeti k opravě zemí vlast- ních; V. znamení tohoto potvrzení, podání totiž korouhve. Ddk. II. 203., III, 10. (Tč. ). V. členy srovnalosti (t. externi). Šim. 80. V.	oběžnice, Stč. Zmp. 166., lesk. Mus. 1880. 437. — Poznam. Někdy špatně ve smyslu vnitřní: Nástroje vnější: plíce, žaludek, střeva atd. Vněkloubní = klouby vně mající. V. živočichové, exomera. Ssav. 52. Vněm, u, m. = vnímání. Tužby a vněmy. Kapras O spaní a snu. Vněmnosť, i, f. = vnímavosť. Sš. J. 73. a. Vněmný = vnímavý. Cf. Vněmnosť. Vněnitka, y, f., vněnitec, tce, m., exo- stemma, die Exostemme. V. karybejská, e. caribaeum, úzkolistá. e. angustifolium, dlouho- květá, e. longiflorum, květnatá, e. floribun- dum, chocholíkatá, e. corymbiferum, peruv- ská, e. peruvianum, rostl. Vz Rstp. 801. Vněobjadří, n., äusseres Samenweiss, exospermium. Rst. 515., 138., Kk. 55. Vněobplodí, n., epicarpium, die Aussen- haut = vněšný povlek plodu, jenž shoduje se s pokožkou listovou a často obzvláště s plodů dužnatých dá se sloupnouti. Rst. 515., 142., Kk. 56. Cf. Obplodí. Vněplodí, n, exocarpium. Vz S. N. Vněplodný, -plodý, exocarpeus, plody vně mající. V. lůžko. Rostl. I. 77. a. Vněřadý = vně řady mající. V. okvětí. Rostl. III. 6. Vnes = dnes, heute. Us. na Plašte. Prk. Vnesení, n., das Hineintragen. Kdežby která byla vnesena, má toho v. užiti (wo- hin eine heimgeführt würde). Zř. zem. op. rat. 1502. Od andělů do nebe v. BR. II. 263. Vnesený; -en, a, o, hineingetragen. V. míra. ZČ. 20. Vneslav, a, m., osob. jm. Rkk. 50. Vnésti, vnesu, vnes, -sa (ouc), sl, sen a šen, ení; vnositi, il, en, ení; vnášeti, 3. pl. -šejí, šej, šeje (íc), el, en, ení; vnášívati, hineintragen, eintragen, ein-, hineinbringen. Jg. — co. Čert ho tam vnesl. Us. Šd. Vnes neb vlož neb vtiehni prst svój siem a viz rucě mé. (Jan 20. ). Hus II. 155. — co kam (na čem; do čeho, nač, v co, nad co, mezi co, k čemu): do domu, do hrobu, V., zboží do lodí, něco do kněh, D., někoho do nebe (= 1. chváliti. V.; 2. vznésti. Jel. ). Rád by ho na rukou do nebe vnesl. Vz Donésti. Č. V. něco na dům radní. Har. Něco na sklo. Ms. alch. Kdo vás v tento život vnesl. Jel. — Kom. V. nad výsosť země. Rukov. sv. Aug. Peníze mezi lidi v. J. tr. Něco k soudu v. Šp. V. do veršů rozmanitosť. Nz. Válka do Moravy vnesena byla. Ddk. II. 294. Do letopisů paměti vná- šeti. Kom. Sukno do komnaty vnesl. NB. Tč. 178. Statek, na který je (žena) vnesena t. j. statek ten, na který se vdala a věno jí pojištěno bylo. Tč. exc. Zisku nespra- vedlivého nevnášej v příbytek. Mor. Tč. Nového cosi vnášíš v uši naše. Sš. Sk. 203. K jednej ctnej vdově v duom ho vnesli. Pass. mus. 344. Lsti své a lúpeže požitky nazývají, když lúpež vnesena bude v ko- moru. Hus III. 194. Takové penieze mezi lidi vnášel. V. Statek mně znamenitý, ve- liký pokraden jest a k nim vnesen. Arch. IV. 70. Stejné díly na přímku v. Us. Tím vneseny k nám vzory nové. Anth. I. 3. vd. IV. — kam jak. Z toho srozumiete,