sb157-05 0..8296

761

prostná, destillirtes Wasser; a. fragorum,
v. jahodová; a. hydrosulphurata, v. sírovo-
díkem nasycená, Schwefelwasserstoffwasser;
a. laurocerasi, veda bobkotřešňová, Kirsch-
lorbeerwasser; a. persicae foliorum, voda
z listu broskve; a. petrosilini, v. petrželová;
a. phagadaenica decolor, voda leptavá neb
spudivá n. fagadaenická bezbarvá; a. pha-
gadaenica lutea, voda leptavá fagadenická
žlutá, starodávná voda proti lišejům; a. plum-
bica, v. olověná, Bleiwasser, a. rosarum, v.
růžová čili růžená, Rosenwasser; a. rubi
idaei, v. malinová, Himbeerwasser; a. Gou-
lardi, v. Goulardova, Goularďsches Wasser;
a. vulneraria acida Thedenii, Thedenova v.
na rány, Theden'sches Wundwasser. Nz. lk.
Vz Voda, Vodička. — V. = tekutina, vlhkosť
v těle živočišném. V. krevní, srdeční, moč
(vodu pustiti, ucediti), s vodou (na vodu)
jíti; v. porodní. Jg. Dělá, jakoby v něm ani
vody ani krve nebylo (nevšímavý). Č. Voda
se sbíhá v ústech. Lk. V. v žaludku. Vz
Vstoupiti komu odkud kam. Bieše vodú
telný. Hod. Vody plodové, das Geburts-
wasser. Nz. lk. — V. hnojní = hnojnice. —
V. červená (neduh ovcí). Ja.

2. Voda, y, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk.
1143.

Vodackati. Chorlavé decko bolo by ho
mohlo v tuto hodinu v. sem i tam. Lipa
II. 369. (Šd. ). Za sebou ho vodí, vodácka
(klame). Mt. S. I. 112.

Vodácký, Wasserträger-, Wasserleiter-,
Wasser-. V. sekera, vůz. Ros.

Vodáctví, n., die Wasserträgerei, -leite-
rei. Jg.

Voda červená, Rothwasser, městečko
v Olom. Vz S. N.

Vodačka, y, f., die Wasserträgerin, -lei-
terin. Jg.

Voda dobrá, ves v Čásl. Vz Blk. Kfsk.
694.; ves Táb., vz ib. 850.

Vodák, a, m. = vodař, sluha při vodárně,
der Wasserleiter, Brunnenmeister. Ros., Tk.
II. 389., Šp., Tč., Kšá. — V. = kdo vodu
váží, der Wasserschöpfer, -zieher. — V. =
kdo vodu nosí, prodává, der Wasserträger,
-Verkäufer. — V. = kdo vodu pije, der Was-
sertrinker. — V., Wodak, a) samota u Bělé,
b) mlýn u Ledče. PL. — V., a, m., osobní
jm. — V., u, m. = nádržka na vodu, der
Wasserbehälter. Mor. Šd.

Voďák, u, m. = vodějka, provaz, na kte-
rém se dobytek na pastvu vodí, das Leitseil.
Us. u Chrud., u Bydž. Hk., Mý.

Voda kalná, Trübenwasser, ves v Jič.
Vz Blk. Kfsk. 938., 1239.

Voda kamenná, Steinwasser, ves v Ža-
tecku. Vz Blk. Kfsk. 1149., 1153.

Vodáků mlýn, Wodakische Mühle, u Ště-
pánova na Mor. Tč.

Vodan, a, m. = bůh pohanský. Krok. —
V. = Neptun. — V., u, m. = vodičnatan,
das Hydrat. Vodan železničný (hnědel). Pr.
Chym. Nz.

Vodana, y, f. = královna vodních panen,
die Seekönigin. Dch.

1. Vodanka, y, f., samota u Černošína.
PL.

2. Vodanka, y, f. = Naiadka. Lšk.

Voďanka, y, f., hydrocharis, der Frosch-
biss, rostl. V. žabí, morsus ranae. Vz Rstp.
1472., Kk. 129., Čl. Kv. 130., FB. 22.

Voďankovitý. V. rostliny, hydrochari-
deae: voďanka, řezan, otela, vodozel, za-
kruticha. Vz Rstp. 1472., Kk. 128., Slb.
227., S. N.

Voda odolená, Odolka, ves u Prahy. Vz
Blk. Kfsk. 502.

Vodař, e, m. = kdo s vodou zachází, der
Wasserführer, -leiter. Ros. — V. = správce
vodostroje, der Pumpenaufseher, Kunstwärter,
Wasserleiter. V. Vz Vodák.

Vodárek, rka, m., osob. jm. Šd.

Vodáreň, rně, f. = vodárna. Na Slov.

Vodařiti, il, ení, ein Wasserträger, Wasser-
leiter sein. Jg.

Vodařka, y, f., die Wasserträgerin, -lei-
terin. Jg.

Vodárna, y, f. = stavení, v němž se voda
stroji z řeky atd. čerpá a po trubách do
města vodí, der Wasserthurm, das Wasser-
werk. Ros. Vz KP. II. 109., Vlšk. 74., S. N.
— V., Wodárna a) samota u Chrudimi, b)
hospoda u Rosic na Mor. PL.
Vodární, Wasserthurm-, Wasserwerks-,
Wasserleitung-. V. věc, kommisse, práce.
Us. Dch., Zpr. arch. XII. 12., 13.

Vodárnický, Wasserleiter-. V. úřad.

Vodárník, a, m. = vodař. Ros.

Vodařský, Wasserträger-, leiter-. V. ře-
meslo. Ros.

Vodařství, n. = vodáctví. Jg.

Voda stará, ves v Písecku. Vz Blk. Kfsk.
335.

Vodba, y, f., der Betrieb z. B. der Eisen-
bahn. Šm.

Vodbička, y, f. = železná, n. dřevěná
závora se šňůrkou nebo se řemínkem k za-
vírání a li otvírání dveří, cf. Petlice. Psčk.
V. = dřevěná n. železná závora (závlaka)
na jednom konci uvnitř na dveřích volně
upevněná; druhý konec se řemínkem nebo
provázkem nadzvihuje a, má-li se zavříti,
zase spouští. Spustí-li se, zapadá za skobu
a přidržuje dvéře, že se neotvírají. Chtějí-li
domácí lidé, aby z venku nemohl nikdo
řemínkem v-ky nadzdvihnouti a otevříti, vta-
hují celý řemínek dovnitř, který jinak dírkou
ven vystrčen bývá. Us. v Domažl. Dle po-
pisu pana K. Hájka, děkana a vikáře v Do-
mažlicích Cf. Vorbička. Až pudeš ze dveří,
vezmi za vodbičku: Vopatruj vás pán Bůh.
můj zlatej tatíčku. Er. P. 326. b.

Vódce, e, m. = vůdce, dux, der Führer.
Na Slov. posud vodca. Dbš. Sl. pov. I. 390.

Vodcovství, n. = vůdcovství. Na Slov.
Lipa 14.

Vodební, Betriebs-. Šm. Vz Vodba.

Vodec, dce, m., na Slov. = vodič, der
Leiter. Které hmoty mluno pohlcují a dále
nevodí, slovou špatní vodcové, jinak dobří
vodcové. Pr. Chym. 48.

Vodehnal, a, m., osob. jm.

Voděhrady, ves v Žatecku. Vz Blk. Kfsk.
611.

Vodějka, y, f., vz Voďák. Mv.

Vodelenovy, ves v Písecku. Vz Blk.
Kfsk. 449.

259



	761

	prostná, destillirtes Wasser; a. fragorum, v. jahodová; a. hydrosulphurata, v. sírovo- díkem nasycená, Schwefelwasserstoffwasser; a. laurocerasi, veda bobkotřešňová, Kirsch- lorbeerwasser; a. persicae foliorum, voda z listu broskve; a. petrosilini, v. petrželová; a. phagadaenica decolor, voda leptavá neb spudivá n. fagadaenická bezbarvá; a. pha- gadaenica lutea, voda leptavá fagadenická žlutá, starodávná voda proti lišejům; a. plum- bica, v. olověná, Bleiwasser, a. rosarum, v. růžová čili růžená, Rosenwasser; a. rubi idaei, v. malinová, Himbeerwasser; a. Gou- lardi, v. Goulardova, Goularďsches Wasser; a. vulneraria acida Thedenii, Thedenova v. na rány, Theden'sches Wundwasser. Nz. lk. Vz Voda, Vodička. — V. = tekutina, vlhkosť v těle živočišném. V. krevní, srdeční, moč (vodu pustiti, ucediti), s vodou (na vodu) jíti; v. porodní. Jg. Dělá, jakoby v něm ani vody ani krve nebylo (nevšímavý). Č. Voda se sbíhá v ústech. Lk. V. v žaludku. Vz Vstoupiti komu odkud kam. Bieše vodú telný. Hod. Vody plodové, das Geburts- wasser. Nz. lk. — V. hnojní = hnojnice. — V. červená (neduh ovcí). Ja. 2. Voda, y, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1143. Vodackati. Chorlavé decko bolo by ho mohlo v tuto hodinu v. sem i tam. Lipa II. 369. (Šd. ). Za sebou ho vodí, vodácka (klame). Mt. S. I. 112. Vodácký, Wasserträger-, Wasserleiter-, Wasser-. V. sekera, vůz. Ros. Vodáctví, n., die Wasserträgerei, -leite- rei. Jg. Voda červená, Rothwasser, městečko v Olom. Vz S. N. Vodačka, y, f., die Wasserträgerin, -lei- terin. Jg. Voda dobrá, ves v Čásl. Vz Blk. Kfsk. 694.; ves Táb., vz ib. 850. Vodák, a, m. = vodař, sluha při vodárně, der Wasserleiter, Brunnenmeister. Ros., Tk. II. 389., Šp., Tč., Kšá. — V. = kdo vodu váží, der Wasserschöpfer, -zieher. — V. = kdo vodu nosí, prodává, der Wasserträger, -Verkäufer. — V. = kdo vodu pije, der Was- sertrinker. — V., Wodak, a) samota u Bělé, b) mlýn u Ledče. PL. — V., a, m., osobní jm. — V., u, m. = nádržka na vodu, der Wasserbehälter. Mor. Šd. Voďák, u, m. = vodějka, provaz, na kte- rém se dobytek na pastvu vodí, das Leitseil. Us. u Chrud., u Bydž. Hk., Mý. Voda kalná, Trübenwasser, ves v Jič. Vz Blk. Kfsk. 938., 1239. Voda kamenná, Steinwasser, ves v Ža- tecku. Vz Blk. Kfsk. 1149., 1153. Vodáků mlýn, Wodakische Mühle, u Ště- pánova na Mor. Tč. Vodan, a, m. = bůh pohanský. Krok. — V. = Neptun. — V., u, m. = vodičnatan, das Hydrat. Vodan železničný (hnědel). Pr. Chym. Nz. Vodana, y, f. = královna vodních panen, die Seekönigin. Dch. 1. Vodanka, y, f., samota u Černošína. PL.	2. Vodanka, y, f. = Naiadka. Lšk. Voďanka, y, f., hydrocharis, der Frosch- biss, rostl. V. žabí, morsus ranae. Vz Rstp. 1472., Kk. 129., Čl. Kv. 130., FB. 22. Voďankovitý. V. rostliny, hydrochari- deae: voďanka, řezan, otela, vodozel, za- kruticha. Vz Rstp. 1472., Kk. 128., Slb. 227., S. N. Voda odolená, Odolka, ves u Prahy. Vz Blk. Kfsk. 502. Vodař, e, m. = kdo s vodou zachází, der Wasserführer, -leiter. Ros. — V. = správce vodostroje, der Pumpenaufseher, Kunstwärter, Wasserleiter. V. Vz Vodák. Vodárek, rka, m., osob. jm. Šd. Vodáreň, rně, f. = vodárna. Na Slov. Vodařiti, il, ení, ein Wasserträger, Wasser- leiter sein. Jg. Vodařka, y, f., die Wasserträgerin, -lei- terin. Jg. Vodárna, y, f. = stavení, v němž se voda stroji z řeky atd. čerpá a po trubách do města vodí, der Wasserthurm, das Wasser- werk. Ros. Vz KP. II. 109., Vlšk. 74., S. N. — V., Wodárna a) samota u Chrudimi, b) hospoda u Rosic na Mor. PL. Vodární, Wasserthurm-, Wasserwerks-, Wasserleitung-. V. věc, kommisse, práce. Us. Dch., Zpr. arch. XII. 12., 13. Vodárnický, Wasserleiter-. V. úřad. Vodárník, a, m. = vodař. Ros. Vodařský, Wasserträger-, leiter-. V. ře- meslo. Ros. Vodařství, n. = vodáctví. Jg. Voda stará, ves v Písecku. Vz Blk. Kfsk. 335. Vodba, y, f., der Betrieb z. B. der Eisen- bahn. Šm. Vodbička, y, f. = železná, n. dřevěná závora se šňůrkou nebo se řemínkem k za- vírání a li otvírání dveří, cf. Petlice. Psčk. V. = dřevěná n. železná závora (závlaka) na jednom konci uvnitř na dveřích volně upevněná; druhý konec se řemínkem nebo provázkem nadzvihuje a, má-li se zavříti, zase spouští. Spustí-li se, zapadá za skobu a přidržuje dvéře, že se neotvírají. Chtějí-li domácí lidé, aby z venku nemohl nikdo řemínkem v-ky nadzdvihnouti a otevříti, vta- hují celý řemínek dovnitř, který jinak dírkou ven vystrčen bývá. Us. v Domažl. Dle po- pisu pana K. Hájka, děkana a vikáře v Do- mažlicích Cf. Vorbička. Až pudeš ze dveří, vezmi za vodbičku: Vopatruj vás pán Bůh. můj zlatej tatíčku. Er. P. 326. b. Vódce, e, m. = vůdce, dux, der Führer. Na Slov. posud vodca. Dbš. Sl. pov. I. 390. Vodcovství, n. = vůdcovství. Na Slov. Lipa 14. Vodební, Betriebs-. Šm. Vz Vodba. Vodec, dce, m., na Slov. = vodič, der Leiter. Které hmoty mluno pohlcují a dále nevodí, slovou špatní vodcové, jinak dobří vodcové. Pr. Chym. 48. Vodehnal, a, m., osob. jm. Voděhrady, ves v Žatecku. Vz Blk. Kfsk. 611. Vodějka, y, f., vz Voďák. Mv. Vodelenovy, ves v Písecku. Vz Blk. Kfsk. 449. 259