sb157-05 0..8296

765

v zelený kabátek, s hlavou kučeravou a někdy
s kloboukem na hlavě. Bývá však druhdy
i velikým člověkem, obyč. myslivcem, ale
i v jiných podobách se objevuje. Poznati
ho lze z toho, že mu z levého šosu voda
kape. Druhdy béře na se i podobu zvířecí,
nejvíce zaječí. V. obývá ve hlubokých tůních.
Největší moc má ve vodě a to o polednách.
Láká lidi rozličnými věcmi, jež zavěšuje
na vrboví, chrastí a j. Bývají to zejména
zelené nebo červené šňůrky, botky a j. Kdo
se v těchto věcech zhlídne (komu se nějaká
věc zalíbí) a některou si vezme, propadá
jeho moci. Duše utopených mívá v paláci
křišťálovém ve vodě a to v hrnečku pod
pokličkou uschované. Kdo však jedl chléb
dvakrát pečený, k tomu nemá práva žádného,
toho zápase s ním nepřemůže. Staří lidé
věří zarputile na v-ka. Vck. Rybáři prý
člověka topícího se z vody nevytahují, aby
se jim v. nemstil. Mus. Když se hoši společně
vykoupali, strojí se spěšně. Kdo nejdříve
je hotov, jmenuje se táta, druhý máma, třetí
dědek, čtvrtý bába a poslední vodník. U Smi-
dar. Kšť. O v-cích vz více v Mus. 1853.
469., 1855. 46., 1856. 58. a 59., v Km. 1874.
76., v Kuldovi I. 230., v S. N., Sbtk. 23., 99.,
137., 188. — V. = vodař. — V. kulovitý,
potápník, hydrobius globosus, brouk. Vz
Frč. 189. — V., u, m. = rejkán, náčiní ku
kladení osnovy. Techn. I. 321., Krok III.
302.

Vodninec, nce, m., hyphydra. Rostl. I.
266. a.

Vodnitel, e, m. = vodnatelný, zastr. Rozk.
Hank.

Vodniti, il, ěn, ění, vodnívati = močiti,
wässern. Šp.

Vodnohořček, řečku, m., der Hydro-
magnesit, nerost. Miner. 337.

Vodnoklas, u, m., orontium. Rostl. I.
263.

Vodnokrevnosť, vodokrevnosť, i, f. =
vodnatosť krve, wässeriges Geblüt, das Phleg-
ma, der Schleim. V.

Vodnokrevný, vodokrevný = vodna-
tou krev mající, slinavý, phlegmatisch, schlei-
mig. V.

Vodnomořový. V. kyselina, Blausäure.
Presl. Chym. 145.

Vodnosť, i, f. = vodnatosť, die Wasser-
menge; die Wässerigkeit. Jg., Ja.

Vodnostudenosť, i, f. = vodnokrevnosť,
der Schleim. Ja.

Vodnotelák, a, m., limphaticus, der
Wassersüchtige. Lex. vet. Týž lék jest dobr
i v-kům (= vodnatelným). Lék. kn.

Vodnotelce, e, u. = vodnatelnosť. Jád.

Vodnotelenství, n. = vodnotelnosť. Jg.

Vodnotelnosť, vodnatelnosť, vodno-
telnosť (zastr. vodnotelenství, vodnotelství),
i, f.; dříve: vodné tele (= vodné tělo; vz
Vodní) a odtud: vodnotelnosť. Jg. V. =ne-
přirozené nashromáždění vody (tekutiny sy-
rovatečné či syrovatiny) v některých část-
kách těla, hydrops, die Wassersucht. V.
břišní, hydrops abdominalis serosus, ascites
verus, hydrocoelia, die Bauchwassersucht, der
Wasserbauch (v. rozlitá, ascites diffusus, die
freie Bauchwassersucht; v. v měšci, a. sac-

catus, die Sackhauchwassersticht; v. bludná,
a. spurius, die falsche Bauchw. ); prsní, hy-
drops pectoris, hydrothorax, die Brustwasser-
sucht, die Wasserbrust (plícní, h. pulmonum;
v. mezerní, h. cavitatum pectoris, die Brust-
höhlenwassersucht; srdečníka, h. pericardii,
die Herzbeutelw.; prsní blány, h. pleurae,
die Rippenfellw. ); v. horká prsní, h. pectoris
acutus, die hitzige Brustw.; v. podkožní,
ascites subeutaneus, das Wasser unter der
Bauchhaut; hlavní, hydrocephalus, die Kopf-
wassersucht; v. hlavní zevnitřní, die äussere
Kopfw., der Wasserkopf; v. stavcová, h.
articuli, die Gelenkw.; v. v kosti, hydrosteon,
die Knochenwassersucht. Ja. V. mozku,
hydrocephalus, oka, hydrophthalmia, páteř-
nice, hydrorrhachis, v. vaku tíhového, hy-
groma (Nz. lk. ), v. mázdry ovčí, hydramnios,
dělohy, hydrometra, ledvin, hydronephrose,
osrdce, hydropericardium, vejcevodu, hydro-
salpinx, hrudní, hydrothorax, varletnice,
hydrocele, kloubní, hydrarthros atd. Vz
více v S. N., Os. lk. II. 194., 225., V. 85.,
VI. 183., IX. 106. V. u srdečních vad. Vz
ib. I. 280., IX. 319.. 367., III. 33. Vz také
S. N., Kámen (v těle). Čtvrtodenní zimnice,
vodnotelnosť, souchotiny smrtelné jsou. Kom.
J. 311. Routová voda prospívá v-sti. Čern.
Prsní kořen v. zahání. Sych. Podražec léčí
v. Rostl. Peltram vypařuje v. V.

Vodnotelný, vodnatelný, vodnotělný,
vz Vodnotelnosť, wassersüchtig. V. člověk.
Hus II. 360. Žena velmi v-ná. Dač. 124. V.
vřed, Wassersuchtgeschwür. Ja. — V. =
vodnatý, wässerig. V. kobzole. Na Ostrav.
Tč.

Vodnotelství, n. = vodnotelnosť. Ja.

Vodnotok, u, m. = vodotok. Bern.

Vodnotráva, y, f., hydrochloa. Rostl. 1.
265.

Vodnovlhkosť, i, f., phlegma. Med.

Vodnovlhký, phlegmatisch. Jg.

Vodnozemní = obojživelní. V. živočich,
amphibium. D.

Vodnož, e, f., der Setzling.

1. Vodný, vz Vodní. — V. = prozračitý
jako voda, wasserhell. Rst. 5. 15.

2. Vodný, ého, m., osob. jm. Mus. 1880.
257.

Vodobázeň, zně, f., die Wasserscheu. Šm.

Vodoběh, u, m., die Wasserströmung,
der Wasserlauf. Mus.

Vodočar, u, m., hydromantia. Aqu.

Vodočilka, y, f. = vodožil. Šm.

Vodočistý, wasserklar.

Vododěsnosť, i, f. = vodobázeň. Rk.

Vododyšný, wasserathmend (in der Land-
schaftsmalerei). Dch.

Vodohlas, u, m., hudební nástroj píšťalní,
který píská tlakem vzduchu při pádu vody
ve vodometech, die Wasserorgel. 1404.

Vodohnusenství, n. = nemoc psí, po-
minutosť, die Wasserscheu. Rostl. III. 110.

Vodohojebný, Wasserheil-. — V. ústav.
Šm.

Vodohřejný. V. kamna, Thermosyphon.
Dch.

Vodohrkač, e, m. V. při žlábku střechy
ke svádění vody deštěm nashromážděné,
der Wasserspeier an der Dachrinne. Dch.