sb157-05 0..8296

768

Vodovážky, žek, pl., f. = skleněná tru-
bice, vinným lihem naplněná k ukazování
vodorovnosti, die Wasserwage, Nivellierwage,
Libelle. Prm. III. č. 5., Ck., Sedl. F. 217.
Vz KP. II. 97.

Vodověk, u, m. = severní vítr. Aqu.

Vodovitý = vodě podobný tekutostí,
barvou a chutí, wasserartig. Rst. 516.

Vodovka, y, f. = úkrop. V Krkonš. Kb.,
Lng.

Vodovládný, wasserbeherrschend. Jg.

Vodovod, u, m. = vedení vod, die Wasser-
leitung. Um. les. — V. = stavba k vedení
vody, die Wasserleitung, der Aquadukt. Vz
KP. I. 224. —227., II. 108, Vlšk. 517. Hli-
něné, železné roury asfaltované na v.; v.
přetrhnouti. Us. Dch. V. horský, Bergwas-
serleitung. Zpr. Arch. VIII. 104. V. kurentní
(v běžné trati). Ib. VIII. 60. Stavění v-du.
Sš. L. 132. — V. Sylviův, aquaeductus Syl-
vii, v anatomii = kanál, kterým 3. a 4. ko-
mora mozková spojeny jsou. V. závitkový,
aquaeductus cochleae, kanálek vedoucí z du-
tiny závitku ušního do dutiny lební zadní
stěnou kosti skalné. V. síňový, a. vestibuli,
počíná v síni ušní a končí na zadní ploše
kosti skalné. S. N. XI. 279.

Vodovodce, e, m., der Wasserleiter. Jg.

Vodovodní stavby, Wasserbauten. J. tr.,
Vlšk. 71. V-né umění = vodovodství. Nz.
V. roury, trouby, Wasserleitungsröhren. Zpr.
arch. VIII. 71., VI. 30.

Vodovodství, n., hydraulique, die Was-
serleitungskunst. Nz.

Vodovrch, u, m. = vodomet. D.

Vodový, Wasser-. V. sloup, barva, síla.
Dch. V. polívka, Us., len, gewässert. D. V.
kamna, der Wasserofen, zátvor, Wasser-
schluss, m. Nz. lk.

Vodozdvih, u, m. = zdvíhání vody, das
Wasserheben. Šp.

Vodozel, i, f., bootia, die Bootie. V. srd-
čitá. Vz Rstp. 1475.

Vodozemní živočich (ve vodě a na zemi
žijící), das Amphibium. Nej.

Vodoznačný. V. trubice, das Wasser-
standglas. Hrm. 25. V. otvor, roura u na-
páječe. Ib. 21.

Vodoznalský, hydrognostisch. Šm.

Vodozrad, u, m., der Hammstock (ein
mit Zeichen versehener Stock bei Mühlen,
an dem man sehen kann, ob ein Müller das
Wasser zurückhält). Šm.

Vodozvedací, Wasserheb-.

Vodožil, a, m., hygrobia, hmyz. Krok.
II. 251.

Vodpustiti = odpustiti, v obec. ml. Sš.
P. 474.

Vodr, u, m. = patro (nad mlatem), das
Scheuergerüst. V jihozáp. Čech. Šb. D. 18.,
Vrů., Psčk., Šg.

Vodranec, nce, m., ein zerlumpter Mensch.
Vz Odranec. Us. — V., ves v Čásl. Vz Blk.
Kfsk. 466.

Vodraněk, ňka, m., osob. jm. Šd.

Vodrant, a, m., Wodrant, ves u Čáslavi.
PL.

Vodrážka, y, m., osob. jm.

Vodří, n., Rebstock am langen Pfahl.
Slov. Bern,

Vodrica, e, f., Wödritz, potok na Ma-
lých Karpatech. Mt. S. VIII. 2. 40.

Vodřický, ého, m., osob. jm.

Vodříti = odříti, v obec. ml. Čes. mor.
s. 271.

Vodsadník, u, m. = kámen, jenž na rohu
ulic a silnic bývá. V Kunv. Msk.

Vodsedálek, lka, m., osob. jm.

Vodstrana, y, f., samota u Dobříše. PL.

Vodstržej, e, f. = trativod, Wasserkanal,
m. Us. u Petrovic. Dch.

Vodstvo, a, n., das Wassersystem. —
V. = všecka voda, das Wasser. Bohové
v-a. Cimrhnz. Myth. 4. V. Čech, vz Vodo-
pis.

Vodšprajcovaný. Už seš hezky v. =.
už ti dohráli, už nemáš nic. V Kunv. Msk.

Voduch, a, m. V. stříbřitý, argyroneta
aquatica, pavouk. Vz Frč. 121.

Vodule, e, f. Vodule, hydrachnidae, roz-
toči, mají kulovité tělo. V. červená, hy-
drachna cruentn, škeblová, h. concharum.
Frč. 115.

Vodulovitý. V. hmyzi, hydrachnea. Nz.

Voďunka, y, f. = voděnka, das Wässer-
chen. Cf. Podníščunka. U Těšína. Tč.

Vodurovati = strniště po druhé orati.
U Příbr. L. Šbk.

Voduška, y, f., die Schwimmaus, hydro-
mys, ssavec bobrovitý. V. ryzobřicha, bělo-
břichá. Ssav. 284.

Vodvářka, y, f. = odvárka. Dh. 115. —
V., y, m., osob. jm.

Voflanec, nce, m. = políček, facka. Us.
u Jilemn.

Vogesus, vz Vosegus.

Voglej, e, m. = Aquileja, od vogel =
úhel, poněvadž jest Aquileja v úhlu sever.
jaderského moře. Vz M. P. Slov. velehrad.
II. 146.

Voha, y, f., sphacrococcus, rostl. Krok.
III. 505.

Vohančice, dle Budějovice, Wohanschitz,
dvůr u Golč. Jeníkova; Wohantschitz, ves
u Tišnova

Voháňka, v, f., vz Oháňka. — V., y, m.,
osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1450.

Vohař, e, m. = myslivecký pes. Vký. Vz
Ohař. — V., Wohař, ves u Mirovic.

Vohaveč, vče, m., vz Ohavec.

Vohdan, a, m., slovan. bůh. Krok. II.
383.

Voheň, v obec. ml. Vz Oheň.

Vohľač, e, m. = záletník. Na Slov. Tk.
II. 376., Šd., Němc. A teraz som vätšá, choďá
k nám vohľačá. Sl. ps. 250., Cf. Dbš. Sl.
pov. I. 114.

Vohľadničky, pl., f. = ženy, které k ne-
věstě se posýlávají na prěpačky (na pře-
zvědy). Mamka vítá švárné v-ky. Pokor.
Z hor. 149.

Vohľadný = co náleží k vohľadům. Písně
v-né. Vz Vohľad. Dbš. Obyč. 12.

Vohladovati, die zukünftige Braut be-
suchen. Na Slov. Bern,

Vohľady, pl., m. = námluvy, ohledy,
zálety, das Freien. Vz Ohled. Šuhaj šel na
vohľady. Us. I šol Janíčok v v-dy bez ma-
terinej porady. Sl. ps. Šf. I. 143. Ach Bože,
prebože, čo sa bude robit? začínajú ženy