sb157-05 0..8296

771

Vojensky, nach Kriegsart. Do Čech v.
vpadli. V. Až by on v. ke zděm pražským
přitrhl; Pana Čeňka i p. Arnošta v. pora-
zil; Albrecht sebrav se v. vkročil do Čech.
Pal. Dj. III. 3. 292., III. 2. 184., V. 1. 13.
(Šd. ). Proti cizozemcóm v. táhli; Města i jiní
nepřátelé jsú vojensky na hotově. Arch.
III. 250., V. 329. (Šd. ). Čechové sebravše
se v. i jeli do Mišně. Chron. 476. V. na
někoho jíti. Dal. 207.

Vojenský = k vojně náležející, od vojny,
kriegerisch, Kriegs-. Vz Válečný. V. žold,
oděv, palcát, lůžko, praporec, bubeník, lid,
řád, V., plat, chytrosť, pacholíci (stracenci,
záškodní chasa). Kom., kuchyně, zástupy,
oddíl, učiliště, míra, lékárnictvi, kazatel,
zdravotnictví, doprava, skotoléčitelství, cvi-
čení, oděvárna, pohyb, pekař, pekárna, roz-
počet, zemiště, chování, Čsk., česť, sluha,
zvyk, cvičiště, porada, Dch., spotřeba, ru-
kavice, rukavičkárna, useň, dělník, Šp., právo,
kázeň, rada, sněm, štít, ležení, kaplan, kněz,
vyslouženec, stav, služba, D., nováček, vůdce,
Sych., přepáska, láhvice, článek, zřízení,
soud, soudce, soudnice, žalář, peněžna (po-
kladnice), ranhojič, policie, písař, důstojník,
pokřik, Bur., umění, Hlas., šatlava, Us.;
duchovní správce a správa, hranice, inten-
dantura, invalidovny, lékařství, nemocnice,
oděvárny, opatrovny, intendance, osady,
pevnitelství (fortifikace), trest, povinnosť,
účetnictvo, škola, zákonodárství a soudnictví,
vz o tom více v S. N.; cvičení, přísaha, ho-
tovosť, kabát, Šm., zpěv, píseň, námořstvo,
loď, správa, Nz., auditor, podniknutí, roz-
kaz, mládež, kolej, pravidlo, kommissař,
úřad, úředník, půjčka, zajatý, zákon, kan-
celář, moc, ministerium, cvik, výplatna,
účtárna, místo nadací, erar, nadání, článek,
důchod, lékař, zběh, odpuštěnec, obchůzka,
objíždka (noční, denní; Patrouille), velitel,
náhradník, exekuce, pomoc, pomezí, osoba,
rok, sbor, stráž, J. tr., rozpočet, byt, sloh.
Šp. V. ústav, úřad, vězení, velitelství, do-
zorství, vz Rf. 125., 126.; vojenské zřízení
Rakouska vz Rf. 68.; hleděti k někomu dle
vojenského zákona, souditi někoho vojen-
ským soudem; v. hudební nástroje a silnice
u Řím. a Řekův, vz Vlšk., 363., 69.; v. sta-
vitelstvo, vz Stavitelstvo, Úřad. Náš Václav
je už třetí rok u vojenských (= vojákem).
U Zbir. Lg. Vojenské žaludky vždy dobře
tráví. Shakesp. Tč. Též hlas a pohyb měly
cosi v-ho. Kká. Td. 45. — V. maso = vo-
janské, divoké, zbytné. Jád. Vz Plenný. —
V. osada u Rudoltovic na Mor. Tč.

Vojenství, n. = vojenský stav, das Mili-
tärwesen, das Kriegswesen. D. Ministr v.
Dch. V. na zemi a na moři. J. tr. V. řím-
ské a řecké. Vlšk. 408.

Vojenstvo, a, n. = vojenství. Zižka, vá-
lečník vynikající spolu i dokonalou známostí
vojenstva vůbec i dary vůdcovými. Pal. Dj.
III. 1. 330. — V. = vojíni, dasMilitär.

Vojenšťák, u, m. = knoflík na vojenském
kabátě. U Klobouk na Mor. Bka.

Voješice, ves v Táb. Vz Blk. Kfsk. 238.

Vojeta, y, f., vz Vojata.

Vojetění, n. = pracování ku porodu, bo-
lestění. Cf. Vojatování. Stenání a v. to se

ozývá také v útrobách lidských. Sš. I. 91.

(Hý. ).

Vojetice, Vojtice, dle Budějovice, ves
v Sušicku. Vz S. N., Tk. I. 402., III. 70.,
Arch. III. 500.

Vojetín, a, m., Wojetin, ves a) u By-
střice v Brnensku, b) u Dokes. Vz Blk.
Kfsk. 918.

Vojetiti, il, ěn, ění = ku porodu praco-
vati, bolestiti, vz Vojatovati, kreisen. —
abs. Příroda nemůže teď leč v., bolezniti,
avšak poroditi tu slávu nemůže. Sš. I. 90.
— jak. Smrť v bůlech v-la. Sš. Sk. 26.
(Hý. ). —se.

Vojevání, n., die Kriegsführung. V. Žiž-
kovo. Dk.

Vojevati = bojovati. Rkk. 48. Ti vítězi
vojevali. Alx. Cf. Bž. 204.

Vojevoda, vojvoda, vejvoda, vývoda,
vévoda, y, m., dle Despota; vejvodík, a,
m. Vévoda, vz é z oje. Kořen ved (ved-u).
Schl. Vz Gb. Hl. 133., Bž. 24., 94. V. =
vůdce, náčelník rodu, čeledi a sáhy i vůdce
ozbrojené čeledi, das Familienhaupt; vůdce
vojska, der Heerführer. Křižáci zvolili sobě
na sněmu církevním v Clermontě dne 26. li-
stopadu r. 1095. jiné v-dy. Ddk. II. 358.
(III. 163. ). Vývoda. V. Tu koň vleče v stře-
mnech vojevodu. Rkk. Hannibal v. Kartha-
ginenský. Mudr. Vz S. N. — V. = vladař
země, který za času vojny vojsko vede, der
Herzog. V., Br. — V. = pán země, která
jméno vévodství nese, der Herzog. V. mol-
davský, V., roudnický. Veliký v. Us. Strany
titulu vz Jasnosť. — V. = úředník nad sa-
laší, der Amtmann über die Salaschen. Na
Mor. D. — Vz Vojvoda.

Vojevoďanka, y, f., die Tochter des
Wojwoden. L.

Vojevodic, e, m. = syn vojcvodův, der
Sohn des Wojwoden.

Vojevodice, vojvodice, vévodice, e, f., die
Heerführerin. Pulk. 27.

Vojevodicová, é, f., die Gemahlin des
Wojwoden. L.

Vojevodin, a, o, zastr. = vojevodův, a, o,
dem Heerführer, Herzog gehörend. Pulk.
86. Vz Vojvodin.

Vojevodina, y, f. = manželka vojevody,
die Wojwodin. Pulk. 398.

Vojevoditi, vojvoditi, vejvoditi, vývo-
diti, vévoditi, il, ěn, ění; vojevoděti, voj-,
vej-, vý-, vévoditi = vojsko vésti, das Heer
führen; panovati, herrschen, zastr. Výb. I. 1.,
Jg. — abs. Ve vlasti, kde Olomuc vévodí.
Rkk. 45. Kdež pak zlosť vejvodí. Jel. —
nad čím. St. skl., Troj. Nad knížetstvím.
Leg. — komu. Vsiak ot (otec) svej čeledi
vojevodí = panuje, jest jejím vůdcem. Sněm.
1. (Rkk. 69. ). Cf. Vlásti komu. Protož tělo
v rozkoši chodí, když mu duše nevévodí.
Vz Mus. 1860. 76. — kde. Ctib. Ona v mém
srdci vejvodí. St. skl. — čím nad koho.
Elena (Helena) krású nad jiné všecky vej-
vodieše. Troj. III. 7. — Vz Vojvoditi.

Vojevodka, vojvodka, vejvodka, vý-
vodka, vévodka, y, f., voje-, voj-, vej-,
vý-, vévodkyně, ě, f. = vůdkyně vojska,
die Heerführerin, Puchm.; b) panovnice voje-
vodství, die Herzogin.