sb157-05 0..8296

773

Alx. V. v. 404., 376. (HP. 10. ). Na vojnu
vstáti, jeti. Alx. Pro niž se v. stala Řekóm
s Trojí. Alx. Špatný pokoj lepší než dobrá
v.; V. slavná lepší než hanebný pokoje. Hš.
I v dobré vojně chleba se nedostává. Č. M.
363. Kůň vášnivý, zbraň tupá, ručnice ne-
trefná zle poslouží vojně. Pk. Po vojně
udatných mnoho. Lb. V nejkrutší vojně
a v největší nouzi přítele poznáš; Přítele
poznáš ve vojně a v nouzi; V. se penězi
vydržuje, vojna se z krve raduje. Tč. Bez
jednoho vojáka bude v.; Kde v. vládne,
bratrstvo slábne; Vojna o Boha nedbá, ani
pána nezná. Šd. Vojna k pokoji pracuje;
Z vojny vzniká oheň. Mor. Tč. Ani na
vojne všetkých nepobijú. Mt. S. I. 126. V.
bez šrámů není; V. nebývá každému hojna,
ale jen někomu; Vojna pro jednoho kojná,
pro druhého chrt, pro třetího smrť; Co ve
vojně nepřítel nedobral, dobírá přítel; V.
se dá dobře slyšeti, ale těžko viděti. Č.
Zřídka v. bývá komu hojna. Rb. Vz Štědrý.
Kdo doma dojídá, na vojně ho nezastřelí
(nezabijou). Jg. — V. = stav vojenský. Na
v-ně býti; na vojnu se dostati, vzíti, za-
psati, odvésti, Us., se dáti, se nehoditi, jíti,
najímati, Sych., bráti; z v-ny přijíti. Us.
Ona má dukáty, z vojny mě vyplatí; Proč
pak mě tak slaboučkého na vojnu vzali?
Ces. mor. ps. 228, 263. Jedna sestra bratra
měla, do vojny ho dat mosela; Snad ho
voda vzala, lebo na vojno šil; Aby Janoška
do vojny dostala; Ze musíme na vojnu na
pěší; Páni, vojenščí páni, nač sty vy mia
na vojnu vzali?; Maměnka s tatínkem pla-
kale, dež mě na to vojno chetale (chytali);
Na tej vojně, tam je hojně, dajú koníčka
pod šohajíčka, to je dobře; Vyplaťte mě
z vojny, néni dobře na ní; A sám se dám
na vojnu. Sš. P. 173., 223., 567., 569., 572.,
577., 591., 595., 598. (Tč. ). Tenkráte ještě
chytali na vojnu. Brt. Kerý je bohatý,
z vojny se vyplatí a já su chudobný, mo-
sím ít do vojny; Šohajíček švarný, na roz-
mysli stojí, má-li sa oženit, hoja! lebo na
v-nu jít; Co vy páni myslíte, že mne na
vojnu chytíte?; Sama královna cedulenku
psala, abych synečka z tej vojny dostala;
Neplač, milá, o mě, že su na tej vojně;
Ale já ťa věrně nemiluju, já mám svého
ve vojně; Přesedla k němo, šeptala jemo:
Můj zlaté Josifko. nechoď na vojno. Brt.
P. 18., 63., 66., 70., 88., 91., 112. (Šd. ). Já
za jinou nepůjdu, rači se dám na vojnu. Ps.
slez. Šd. Když jsi se dal na vojnu, bojuj.
Lb. Chromota ho od vojny osvobodila. Sych.
Vzal na vojnu (= dal se sám na vojnu).
Mor. Šd. Když syneček na vojnu vzal, své
panence přikazoval. Sš. P. 113. Dybych ho
nutil, on by se rmútil, vzal by na vojnu.
Ib. 408. Vzali sme na vojnu z dobré vůle.
Ib. 588

Vojnar, a, m, osob. jm.

Vojnice, vz Ojnice. — V., ves v Stra-
konicku. — V. (Vunice veliká, Gross-Wu-
nitz), ves v Libochovicku. Vz S. N., Blk.
Kfsk. 40.

Vojnička, y, f., kleiner Krieg. Bern.

Vojničky, Klein-Wunitz, ves u Libocho-
vic.

Vojník, a, m., Diener des Sultan. Tur.
kron.

Vojníkov, a, m., Wonikov, ves u Písku.

Vojnín, a, m., Wohnung, ves u Radonic,
PL., ves v Kadaňsku. Vz S. N.. Blk. Kfsk.
CXL., 180., 346., 666., 1206.

Vojnoměstec, stce, m., Wojnomiestetz,
mestečko u Žďára. PL.

Vojnovati = službu vojenskou konati,
Kriegsdienste leisten. Praviece, že z české
země v. nemají. Arch. I. 227. — Bdl. Obr.
154.

Vojnovice, dle Budějovice, Wanowitz,
ves ve prus. Slez. v Kačersku. Šd. — V.,
Kriegsdorf, vsi a) u Rymařova, b) u Libavé
na Mor. Tč.

Vojnovický mlýn, Kriegsdorfer Mühle,
v Rymařovsku na Mor. Tč.

Vojnův městec, Wojnomiestetz, městečko
u Žďára.

Vojný, zastr. = k vojně náležitý, Heer-,
Kriegs-. V. šat.

Vojorady, pl., m. = vojenské řady. Zbra-
ňou odiatý, sriadiv v-dy, chodie sem i ta.
Sl. let. II. 7.

Vojovati = bojovati, kämpfen. — kde.
Jak jó bedem (já budu) na tej vojně vojo-
vač. Brt. P. 151. — proti komu. Andělé
ve službě boží pro spásu lidskou proti ne-
příteli ďáblu vojují. Sš. L. 35. (Hý. ). —
V. = pracovati ku porodu, kreisen. Bern.

Vojovice, dle Budějovice, Wojowitz, ves
u Nepomuka.

Vojový = ojový, Deichsel-. Jg.

Vojska, y, f., vz Vojsko (konec). — V.,
y, m., osobní jm. vymř. šlecht. rodiny na
Mor. Vz S. N.

Vojsko, a, n. zastr. vojska, y, f. = lid
válečný, množství bojovníkův, vojenský lid,
voj, das Heer, Kriegsheer, Militär, die Armee,
Truppen. Jg. Vojsko. Ž. wit. Moys. 4. Voj-
sko, lok. ve vojsku, nyní zřídka ve vojště
(Br., Ben. V., Troj., Št., Sych.: ve vojště.
Cf. Bž. 104. Vojště jest lok. sg. z vojsk-ě.
Prk. V. nepřátelské, pěší, ztracené (které
bitvu začíná), sšikované. V., přední, zadní,
jízdné, zemské, vlastenské, vybrané, valné,
U., na zemi, na moři, rozsazené, Us., ná-
mořské, Nz., radové n. pěší, pozorovací,
J. tr., obsadní (Okkupationsarmee), Rk.,
technické [vojenské stavitelství (ženijní),
zákopnické, pionérské, vz Ženijní, Zákop-
nický], Rf., pozemní, námořské n. námořní;
pozemní: pěchota, jezdectvo n. jízda, dělo-
střelstvo. V. stálé, stehendes Heer, vozové
(u starých národů, bojovalo s vozíků vá-
lečných), Lpř. J. Dj. I. 28.. průchodné. S. N.
XI. 240., chaldeové. BO. U pěchoty: setnina
60 — 200 mužův, 2 setniny = divise, 2 di-
vise = prapor, 4 prapory = pluk, 2 pluky
= brigáda, 2 brigady = divise pluková.
Jízda: setnina = švadrona, 2 švadrony =
divise, 4 divise lehkých jezdcův = pluk,
těžkých pak jezdcův (kyrysníkův a drago-
nův) 3 divise = pluk. Dělostřelci: 6 děl a
2 houfnice = batterie. Š. a Ž. (Valter). V.
se skládá z pěchoty, jízdy (jízdectva, jez-
dectva), dělostřelstva, vozatajstva, sboru
stavitelského, zákopnickóho a zdravotního.
Pěchota se dělí na setniny, jízda na eska-